Věčné chemikálie jsou už v mateřském mléce, toxické látky pronikají i do placenty
Takzvané věčné chemikálie, látky známé pro výjimečnou trvanlivost v životním prostředí, se vyskytují všude. V oblečení, nábytku i ve vzduchu. Vědci ze stockholmské univerzity je nedávno objevili v dešťové vodě po celém světě. Mimořádně vysoká kontaminace pitné vody stovek tisíc lidí se nedávno prokázala poblíž francouzského města Lyon. Jed pronikl také do mléka kojících matek.
Vědci nedávno objevili "věčné chemikálie" až na Antarktidě. Co když ale toxické množství těchto látek začne pronikat do zeleninových zahrádek, pitné vody, a dokonce do mateřského mléka? Pro 200 tisíc Francouzů, kteří žijí nedaleko dvou chemiček za Lyonem, to není jen hypotetická otázka, ale realita.
Nová studie poblíž třetího největšího města Francie odhalila znepokojivé množství takzvaných PFAS, tedy perfluorovaných a polyfluorovaných látek. Úřady teď čelí tlaku, aby kontaminaci vody, vzduchu a půdy prověřily. Ze syntetických chemikálií se už celé dekády vyrábějí nátěry a produkty odolné vůči teplu, vodě a špíně.
Bezpečná hladina neexistuje
Prodlužují sice život výrobku, člověku ho ale krátí. Zmíněné látky se v přírodě prakticky nerozkládají. "Jsou to chronické systémové toxické látky. To znamená, že způsobují nemoci, které se projeví, až když trochu zestárneme," vysvětluje profesorka farmakologie a toxikologie Jamie DeWittová z East Carolina University. Velké množství PFAS má podle vědců vliv na imunitu, hladinu hormonů a cholesterolu nebo funkci štítné žlázy. Hovoří se také o souvislosti s řadou nemocí včetně rakoviny. Nejvíce je působení toxických látek spojováno s rakovinou ledvin a varlat. Na seznamu je také prostata a močový měchýř. U žen jde o rakovinu prsu.
"Dlouho tvrdím, že neexistuje bezpečná hladina PFAS," dodává profesorka. "Jde o průmyslové chemikálie, které do našich těl prostě nepatří."
Nejviditelnější vliv mají na imunitní systém, zranitelné jsou tak především děti a kojenci. "U dětí je patrné, že je u nich pak méně účinné očkování a jsou v raném dětství náchylnější k infekčním nemocem," vysvětluje profesor Philippe Grandjean, který se na Harvard T.H. Chan School věnuje veřejnému zdraví. Obzvlášť zranitelné jsou ještě nenarozené děti, protože chemikálie dokáže proniknout do krve rostoucího plodu i přes placentu. Tématem se zabýval server Euronews.
Kontaminaci začali v blízkém okolí chemiček zkoumat reportéři francouzské televize v pořadu Vert de Rage. Zaměřili se na průmyslové město Pierre-Bénite u řeky Rhôny. Kromě půdy, vody a vzduchu získali také vzorky mateřského mléka, které jim věnovalo 13 místních matek. Výzkum ukázal, že po proudu řeky směrem od chemiček je výskyt PFAS 36tisíckrát vyšší, než když k nim řeka přiteče. Vysoká koncentrace látek se našla také ve vodě, kterou v oblasti pije na 200 tisíc lidí. Množství PFAS, které Světová zdravotnická organizace považuje za neškodné, bylo výrazně překročeno právě i v případě mléka kojících matek. Místní environmentální skupina Générations Futures proto žádá vyšetřování.
Věčné látky snad odcházejí na věčnost
Jedna z chemiček na zprávu reagovala prohlášením, že PFAS nevyrábí, ale při výrobě svých produktů omezeně používá malé množství jednoho aditiva. Druhá továrna diskutované chemikálie používá při výrobě součástek pro automobilový průmysl, ale v minulosti údajně masivně investovala do opatření, díky nimž dokáže zachytit 99 procent zbytkových látek z odpadní vody.
Úřady se po upozornění na chemičky více zaměří a závazek více se zabývat škodlivým látkami učinila i francouzská vláda. Evropská komise v roce 2020 deklarovala, že se PFAS v příštích letech přestane na jejím území postupně užívat. Závazek má šalamounský dodatek: "Pokud se neukáže, že jsou (látky) pro společnost nezbytné." Několik evropských zemí už má ale v otázce jasno. Do roku 2023 je chce z výroby navždy vyloučit Německo, Dánsko, Nizozemsko, Norsko a také Švédsko.