Když se kohokoliv zeptáte, zda touží být šťastný, odpověď bude samozřejmě ano. Jenže málokdo si uvědomuje, že jsme si těmi největšími narušiteli harmonie.

Jak to vlastně děláme? Všemi těmi vztahy, které nám nic nedávají, ale naopak berou, nesplnitelnými cíli i úkoly, které jsme nedotáhli do konce. Špatné chování v sobě, které nedokážete vysvětlit, má své kořeny v dětství či dospívání. Třeba vás rodiče příliš kritizovali, a proto jste se často cítili nemilovaní, nebo vám učitel ve škole dával najevo, že jste úplně k ničemu. Podobné situace se pak projevují v dospělosti tak, že se podvědomě pořád snažíme vrátit do situace v dětství, a to i přesto, že nám způsobovala bolest. Logicky to nedává smysl, ale platí, že nás přitahuje nikoliv to, co je pro nás nejlepší, ale to, co dobře známe.

Není proto snadné najít z podobného bludného kruhu východisko. Od samo-sabotujících mechanismů se můžeme oprostit pouze tak, že si je uvědomíme a pojmenujeme.

Máte toxický vztah s matkou? Naučte se rozpoznat signály číst článek

Vztahy

Myslete konstruktivně

"Před pár dny kamarádka vzala mé dvě malé děti ven. Byla jsem šťastná, že budu mít pár chvil pro sebe, ale okamžitě jsem začala přemýšlet o tom, že jsem nespokojená a tlustá. Možná kdybych měla manžela, co by pomáhal, našla bych si čas i na cvičení. Ale kdo mě bude chtít, když vypadám takhle? Třeba jsem měla přimhouřit oči nad všemi Pavlovými nevěrami a nerozvádět se s ním," vypráví čtyřicetiletá Karin, která kvůli podobným myšlenkám cítila vinu, selhání i pocit opuštění.

Klinická psycholožka Sherona Rawat tvrdí, že takovým uvažováním chceme neustále narušovat svou pohodu. Tvrdí, že si máme protřídit své vzpomínky a najít jim ve své hlavě místo, abychom si je pořád v mysli netočili dokola. Když si pořád opakujeme, jak jsme nemožní, způsobujeme si tím zbytečný stres a bráníme, aby k nám přišlo řešení situace. Další problém je, že začneme považovat obvinění "jsem tlustá a nepřitažlivá" za fakt, čímž ztrácíme chuť k životu.

Co s tím?

Všichni se snažíme o harmonii, to je naprosto přirozený proces. Myšlenky, co vás obtěžují tímto způsobem, přichází ve chvíli, kdy jste v nerovnováze. Uvědomte si, že cítíte nepohodlí, které je třeba způsobeno vašimi předchozími zkušenostmi. Zapište si co nejjasněji příčinu záležitosti, co vás tíží. Přijměte věc, která vás trápí či rozčiluje. Odpusťte sobě i těm, kteří v tom sehráli nějakou roli.

Mentalita oběti

Dvaatřicetiletá Linda žije s mužem o 15 let starším. Je na něm finančně i emocionálně závislá, proto ji velmi zraňuje jeho kritika, kterou vždy zabalí do slov, že to myslí dobře. Linda má pocit, že je zahnaná do kouta. Nevěří, že existuje způsob, jak by mohla situaci změnit. Její diagnóza by se mohla jmenovat "mentální oběť".

Jedná se o lidi, kteří mají pocit, že se jim něco přihodilo, ani neví jak, a teď z toho nemohou ven. Jako oběť se cítíte, když nemáte svůj život pod kontrolou, něco se vám děje, a nikoliv vy jste tím aktivním činitelem. Viníte ostatní, že mohou za váš zpackaný osud. Tato pozice vychází z nedostatku sebejistoty a z touhy po uznání. Oběti se chovají tak, jak se domnívají, že to po nich vyžaduje okolí. Pak zažívají velké nepohodlí, protože navenek se přizpůsobí, ale vnitřně s tím nesouhlasí.

Být slabý je pohodlné

Uvědomte si dvě věci: Za jakých okolností si připadáte silní? A také to, že stavět se do role oběti je v něčem výhodné. Nepřipadáte si totiž zodpovědní za své chování a pocity. Oběti jsou přirozeně nesebevědomé, takže jestli se do této kategorie řadíte, má to co dělat s vaší minulostí. Když vystoupíme z této role, narušíme tím zavedené pořádky, čehož se přirozeně bojíme. Představujte si, jak byste se v ideálním případě chtěli chovat. Co k tomu potřebujete? Stále si také připomínejte, že jste to pouze vy sami, kdo může změnit k lepšímu váš život.

Trénink laskavosti k sobě

Osmatřicetiletá Julie pracuje jako recepční. Ráda by si dodělala vysokou školu, kterou kvůli narození starší dcery opustila. S manželem, který je manažerem ve velké firmě, si už několik let moc nerozumí. Má pocit, že ho víc zajímá hrát golf a chodit do drahých restaurací s obchodními partnery, které Julie považuje za snoby. Děti se neučí podle jejích představ, ani v ničem nevynikají. Julie se trápí obavami, že dopadla přesně tak, jak říkal její otec. Odmalička jí totiž tvrdil, že moc rozumu a talentu nepobrala. Příliš kritizující rodiče nebo učitelé v nás vypěstovali dojem, že nestojíme za nic. Chování okolí jako by tenhle názor potvrzovalo, ale neuvědomujeme si, že takové situace sami vyhledáváme. Dobrých vlastností si u sebe nevšímáme, úspěchy považujeme za dílo náhody.

Lidé s nízkým sebevědomím mají nereálné nároky nejen na sebe, ale také na okolí, které nikdy nemůže dostát jejich přísným požadavkům.

Pokud jste jako Julie, můžete si vybrat partnera, který váš mizerný pocit ze sebe sama ještě umocní. Tím, že je například úspěšnější, se mu hodí vedle sebe mít submisivní osobnost, která k němu bude vzhlížet, ale zároveň v něčem se bude chtít nad něj povýšit. Julie to vyjadřuje tak, že nesnese manželovy kolegy.

Černobílé vidění

Dalo by se charakterizovat jako "z kouta do kouta". Zapomenete třeba na matky narozeniny a už si sypete popel na hlavu, že jste mizerná dcera nebo syn. Zveličujete svoje chyby a strachy, ale vše pozitivní necháváte projít bez zájmu.

Stopka

Až si znova budete říkat, jak jste příšerní, zkuste se sami sebe zeptat, kde je reálný základ těchto myšlenek? Proč by se takové hodnocení mělo vztahovat zrovna k vám? Negativní tvrzení přeměňte na neutrální. Z "jsem tlustá a odporná" na "přibrala jsem teď pár kilo, nelíbí se mi to, ale jsem připravená začít cvičit a jíst zdravěji". Ve chvíli, kdy mozek rozjede starou známou písničku o tom, že jste nejhorší na světě, řekněte klidně nahlas "stop" a představujte si dopravní značku.

Slova "měla bych" či "nesmím" změňte na "chtěla bych" a "nechci". Pamatujte také na to, že když jste zvyklí uvažovat nějakým způsobem celý svůj život, nezmění se to ze dne na den. Buďte k sobě trpěliví a vnímejte práci na sobě jako proces, kam patří chyby i návraty k nefunkčním zvykům. Vždy je ale potřeba vytrvat a zkusit to znovu.