Už vás někdy někdo pochválil za to, jak krásně jste vytřela, že je doma čisto, v prádelníku prádlo srovnané, děti prospívají, v práci se vám daří, se psem stihnete vyběhnout, kdykoliv je třeba, a kromě toho stíháte v pravidelných intervalech obíhat s dětmi zájmové kroužky, sama si ve volné chvíli cvičením udržujete postavu? Jestliže zvládnete ráno dostat děti na čas do školy se všemi jejich potřebami, svačinou i obědovým čipem, už to samo je hodno potlesku. Když k tomu přidáte lovení zaběhlého psa, rychlý nákup…

Problém nastává, když vám dojde, že své okolí chválíte za vše. Vynesené odpadky, napsaný úkol, nákup pěti rohlíků. Pochvalu totiž považujete za tu nejpozitivnější motivaci bez ohledu na to, za co je. Protože jak tvrdí klasik: Důvod se vždycky najde. Navíc je jasně vidět, že děti se přímo třesou na to, aby splnily nějaký úkol a dostaly pusu a pochvalu, že jsou nejlepší. Ono těch pár slov a polibek zase tolik času nezabere ani nestojí. Je vám ale líto, že nikdo nechválí vás? Že to, co děláte vy, považují všichni za samozřejmost? Jistě, nejste totiž robot a možná by chtělo dát občas najevo, že to rodina vnímá. Že si váží toho, že prádlo skáče do šatníku vyprané a vyžehlené, že existuje tisíc dalších drobností, které vám zaplevelují den a ne nutně se u nich bavíte. 

Naučte se chválit sama sebe

Když dostanete nákupní tašky do druhého patra, bez cizí pomoci, poplácejte se po zádech. Vyžehlíte koš prádla? To si žádá odměnu v podobě dobroty. Máte za sebou generální úklid? Klidně si u zrcadla pošlete vzdušnou pusu.

Jste nejlepší a vy to víte. Třeba to časem zaregistrují i lidé kolem vás a pochopí, že nejlepším stimulantem pro vaše další fungování je láska, obdiv a pochvala.

Chvalte se sama, nahlas a často. Nejdřív budete svému okolí připadat jako blázen, to se ale časem srovná. Buď si na to totiž lidé kolem vás zvyknou, nebo pochopí, že občas i oni mohli ocenit, co pro ně neustále děláte. Navíc pochvala jako pozitivní motivace funguje lépe než úplatky. Takže chvalte sebe, své děti, každého a za cokoliv, co vnímáte jako něco nadstandardního, dělaného z lásky k vám. Něco, co by ten druhý provozovat nemusel, ale přesto do toho jde - i proto, aby vás potěšil splněním povinnosti. Zpočátku si možná budete připadat divně. Berte ale sebechválu jako něco, co chcete naučit lidstvo. A hlavně: zapomeňte na úsloví, že sebechvála smrdí. To říkají jen ti, kdo vám závidí, jak pochváleníhodná jste.