Jak jíst zdravě? Inspirujte se u našich předků
Dávno zapomenuté plodiny, jako je pohanka, špalda či jáhly, se vracejí do našeho jídelníčku. A to je moc dobře! Už naše babičky věděly o jejich blahodárných účincích na lidský organismus. Určitě si je také oblíbíte díky snadné přípravě a nezaměnitelné chuti.
Pohanka, jáhly i špalda v kuchyni zažívají velkou renesanci. Nejprve je znovuobjevili vyznavači zdravého způsobu stravování, ale teď jim na chuť přicházejí také všichni ostatní. Proč by měli být součástí vašeho jídelníčku?
Tyto tradiční plodiny totiž obsahují řadu vitaminů, minerálů a vlákniny a hlavně mají v kuchyni velmi široké využití. Lze je připravit naslano jako hlavní jídlo, využít je jen jako přílohu nebo z nich vykouzlit sladkou kaši či dezert. Na trhu najdete také řadu produktů vyrobených z těchto plodin - například sirup na slazení nebo bezkofeinovou alternativu kávy. Proč bychom je tedy neměli opomíjet?
Pohanka: přirozeně bezlepková
Svůj název získala podle pohanských nájezdníků, s nimiž se tato plodina původem z Číny dostala do Evropy. Má velmi příznivý vliv na náš organismus. Je bohatá na zinek, draslík či vitaminy B1 a B2, které blahodárně působí na náš nervový systém. Její nejcennější složka látka zvaná rutin podporuje imunitní systém. Pohanka stimuluje rovněž detoxikaci organismu.
Na trhu je k dostání v různých variantách - od krupek, lámanky až po mouku. Má specifickou jemně oříškovou chuť, která vynikne, například když lámanku povaříte s mlékem do husté kaše. Tu pak můžete dosladit medem, přidat oříšky, kousky oblíbeného ovoce a vynikající a hodnotnou snídani máte hotovou. Kaši lze uvařit také naslano s opečenými kousky slaniny a česnekem. Pohanka se skvěle hodí rovněž do zeleninových polévek či salátů.
Jáhly: nadupané vitaminy
Vyloupaná semena prosa neboli jáhly se na stolech našich předků objevovala velmi často. Tato bezlepková potravina vhodná pro celiaky je skvělým zdrojem vitaminů skupiny B a rovněž fosforu, manganu a především železa. Na jídelníček by jáhly měli zařazovat lidé trpící chudokrevností i těhotné ženy. Blahodárně působí na játra a travicí soustavu. Jsou lehce stravitelné, takže je mohou klidně jíst i malé děti. Před vařením se doporučuje propláchnout jáhly horkou vodou, zbavíte je tak jejich přirozeně hořké chuti.
Pokud chcete vyzkoušet pravý staročeský recept, vsaďte na sladký jáhelník:
- Z 200 g jáhel uvařte v mléce nebo vodě kaši, kterou nechte vychladnout.
- 100 gramů cukru se žloutky ze třech vajec utřete do pěny a bílky vyšlehejte se špetkou soli do hustého sněhu. Jáhlovou kaši promíchejte nejprve se žloutkovou směsí a pak zlehka vmíchejte sníh.
- Na dno vymazané zapékací mísy rozetřete polovinu jáhlové hmoty, poklaďte ji nakrájeným ovocem (švestkami, hruškami či jablky) a přikryjte zbytkem kaše.
- Pečte ve vyhřáté troubě na 160 °C po dobu 55 minut. Hotový jáhelník lze poprášit skořicovým cukrem.
Špalda: zdraví na talíři
Když hledáte vyvážený a pestrý jídelníček, můžete bez obav vsadit na špaldu. Obsahuje totiž skoro všechno, co organismus potřebuje pro dobrou kondici. Najdete v ní bílkoviny, minerály (především hořčík a fosfor) i vitaminy skupiny B. Špalda stimuluje imunitní systému, často je doporučována alergikům a oceníte její snadnou stravitelnost. Zrnka špaldy lze v kuchyni využít samostatně jako přílohu. Při pečení pak můžete část klasické mouky nahradit právě tou špaldovou, jen je třeba přidat více prášku do pečiva nebo droždí, protože těsto z této mouky bývá tužší.
Vždy vybírejte správně!
Abyste měli jistotu, že si kupujete opravdu kvalitní pohanku, jáhly či špadlu, bez zbytků chemických látek z postřiků a hnojiv, hledejte označení zkratkou BIO. Produkty pěstované v souladu s přírodou jsou označeny logem biozebry nebo biolistem.
Jedná se o typické plodiny ekologického zemědělství, které navazuje na tradiční postupy a podmínky, ve kterých se dříve tyto rostliny pěstovaly, ale mnohem efektivněji. Základem ekologického zemědělství je pestrý osevní postup, vhodné plodiny a organické hnojení. Řada ekofarem má až osmiletý osevní postup, což znamená, že na stejném místě pěstuje stejnou plodinu až po osmi letech. Půda má tak čas si odpočinout a načerpat od ostatních plodin v mezičase potřebné látky a minerály. Vše se dobře doplňuje a pečlivě plánuje, jen díky tomu není potřeba používat žádnou chemii k hubení plevele a škůdců. Vše má na ekofarmě svůj čas a místo. Pestrost je vítaná, nikoliv potlačovaná.
Díky tomu mohou ekologičtí zemědělci dosahovat vysokých výnosů, neznečišťovat vodu ani okolí rezidui pesticidů a zúrodňovat naši půdu. Na ekologické orné půdě tak najdete žížaly, brouky, hraboše, krtky i ptáky, kteří do zemědělské krajiny dříve patřily, ale nyní jsou téměř vyhubeni. Z takových podmínek pak vzejdou ty nejkvalitnější plodiny a ty by se měly dostat i na váš stůl.
