Říká se, že člověk má v životě vyzkoušet všechno. Prý proto, aby věděl, co je pro něj dobré a co ne. Aby si metodou vylučovací ponechal jen to, co mu vyhovuje a co je takzvaně jeho parketa. Jenže! Co když se zaplete s návykovými látkami? Původně jsem chtěla napsat s drogou, ale připadalo mi to příliš tvrdé. Asi proto, že člověka hned napadne to nejhorší. Tedy drogy jako pervitin, heroin, extáze… Jenže ono sem toho patří mnohem víc. Návyk si člověk může vypěstovat asi skoro na všechno.

Já například na čokoládu. Tu tmavou a hořkou. Dokáže mě snadno uklidnit a mám pocit, že i navodit dobrou náladu. No co, vypadá to, že moje závislost je spíš na kakau než samotné čokoládě. Inu, kakao má i řadu prospěšných látek. Hlavně že si to člověk umí omluvit, co? 

Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

A co takhle, přátelé, alkohol? Pokud si dám skleničku vínečka či štamprličku, aby mi dobře vytrávilo, tak asi nemá smysl o nějaké závislosti, natož droze mluvit. Ano, vím, co by mi na to řekl pan primář Nešpor, ale sem tam nějaká sklínka ještě nedělá závislost. Snad. To by mě Italové a Francouzi hnali. A Moraváci také. Pěstování vinné révy bylo rozšířeno již ve starověkém Egyptě a Orientě. Staří Řekové pokládali víno zase za dar boha Dionýsa. Francouzi vděčí za rozšíření vinné révy především řádu cisterciáků (cca od 12. století), kteří učili obyvatele vinnou révu pěstovat a zpracovávat hrozny. Kdo by to do těch mnichů řekl, co? Nu co, každý si chce nějak zpříjemnit život na matičce Zemi. Na našem území pěstovali víno již Keltové a poté rovněž staří Slované. A tak bych mohla pokračovat. Jenže se potřebuji dostat k další droze, na které si lze vybudovat jednoduše závislost. 

A to jsou cigarety. Podle lékařů nikotinová závislost vzniká zdaleka nejrychleji. Přitom je kouření legální, a tudíž droga tolerovaná. Považuje se za něco zcela běžného a cigarety lze koupit prakticky všude. Zároveň je dokázáno, že tabákové výrobky mají daleko horší zdravotní následky. Jenže, moji milí, ono to všechno souvisí s módou. Když jsem já přišla na střední školu, ten, kdo nekouřil, nebyl in a nepatřil do té správné party. A kdo by nechtěl do té prima party patřit, že? A tak si to vyzkoušel a už v tom "jel". Znám lidi, kteří se pokoušeli přestat kouřit snad tisíckrát, ale stejně to nezvládli. I když na druhou stranu vím i o opačných případech. Típli poslední cigárko a víckrát si nezapálili. Stali se z nich zavilí odpůrci kouření, mnohem horší než ti, kteří nikdy nekouřili.

Mezi drogy patří ovšem i chemické látky, tedy léky. Proto se s nimi musí opatrně. Ano, pokud mám problém, který lék vyřeší, není pochyb o jeho užívání. Ale jakmile svůj problém vyřeším, je dobré léky vysadit. Prostě tady doporučuji spolupráci s lékařem. Závislostí je prostě celá řada, existuje například i závislost na výherních automatech. Ta může ožebračit celou rodinu a mnozí z těchto "závisláků" končí na ulici. 

No a nakonec jsem si nechala to nejhorší. A to jsou drogy nelegální. Nevyznám se v nich, ale asi mezi ty nejznámější patří heroin, kokain, konopí, extáze a pervitin. Ty se pak dělí na měkké a tvrdé. Mě spíš napadá jiná otázka. Proč vůbec lidé berou drogy? Proč s tím vůbec začínají, když je dnes dostatečná osvěta? Tedy podle mě je dostatečná. Pravděpodobně jde nejprve o zvědavost. Chtějí to zkusit, co to s nimi udělá. No zakázané ovoce přece nejvíce chutná. Jenže znáte to. Jednou, dvakrát, třikrát a pak už v tom člověk jede. Ani neví jak. Život se náhle jeví příjemnější a hlavně lehčí. Je to prostě únik ze světa, který je někdy těžký až až. Únik z reality, od problémů, samoty a co já vím ještě od čeho. Další jedinci se chtějí dostat do nálady, jiní se zase potřebují zbavit zábran a tak bych mohla pokračovat. 

Proto raději hledejte drogy jiné. Třeba lásku. To je prý také droga, bez které se lidé neobejdou. Tak proč ne zrovna ji? "Brát drogy je jako jít si koupit jiný mozek," řekl Robert Irwin už v roce 1928. A já s ním souhlasím.

A jak to vidíte vy?