Až když to jde ke dnu, ženy se dostávají na vrchol. Příklady najdeme v české politice
Výzkumy ukazují, že ženy jsou často poslední volbou až ve chvíli, kdy se firma či projekt hroutí a muži od něj dávají ruce pryč. Tento fenomén se nazývá efekt skleněného útesu a jeho prvky můžeme sledovat v české politice prostřednictvím zvolení Kateřiny Konečné do čela KSČM, která utrpěla ve volbách drtivou porážku. V podobné pozici se kdysi ocitla i Pekarová Adamová.
Po volebním debaklu KSČM byla do čela této strany zvolena europoslankyně Kateřina Konečná. V obdobné pozici před dvěma lety byla i Markéta Pekarová Adamová. "Nechci nijak zpochybňovat schopnosti a kvality daných političek a moc bych si přála, aby se do vedoucích pozic dostávaly bez ohledu na okolnosti. Bohužel jde o příklady toho, že jsou ženy zpravidla až druhou volbou poté, co muži selžou," říká Veronika Šprincová, ředitelka Fóra 50 procent, organizace, která usiluje o rovné zastoupení žen a mužů v politice.
Vojtěch Filip letos komunisty vyprovodil z Poslanecké sněmovny a až poté se dostalo kormidlo do rukou jeho kolegyně. "Politika je u nás, mnohdy podvědomě, stále vnímána jako mužská záležitost. Což mediální obraz, kdy nejen v politických debatách či v parlamentu, ale i mezi komentátory politického dění, vidíme pořád převážně muže, jen utvrzuje," podotýká Šprincová s tím, že ženy často dostanou prostor, až je situace tak nejistá, že se muži na vysoké posty nehrnou nebo z nějakého důvodu sami odstoupí.
Kateřina Konečná je zkušenou političkou, do sněmovny se dostala v roce 2002 jako nejmladší česká poslankyně. O kandidatuře však podle svých slov neuvažovala ještě měsíc před sjezdem. Aspirovat na post předsedkyně ji prý přiměl až výsledek voleb, kdy se komunisté poprvé od sametové revoluce nedostali do dolní komory. Po dlouhých 16 letech tak skončil předseda Vojtěch Filip. Spolustraníkům Konečná slibuje generační obměnu a celkovou obrodu strany.
Podle Šprincové nemusí být sázka na ženu až ve chvíli, kdy se ze subjektu stává potápějící loď, vůbec zamýšlená. "Ženy pořád čelí řadě bariér, které jim působení v politickém životě ztěžují, ale které pro řadu mužů nemusejí být viditelné, protože mají jiné životní zkušenosti. Když však přijde krize, řada mužů začne o tyto pozice ztrácet zájem, protože si uvědomují, že obstát je za takových okolností náročné, ne-li nemožné. Pak se jako by zázrakem začnou tyto pozice otvírat i ženám," vysvětluje.
Nestačí přidat ženy a zamíchat
Případ Konečné odpovídá charakteristikám tak zvaného efektu skleněného útesu. Tento pojem je méně známý než metafora skleněného stropu, odkazující k neviditelným bariérám, které ženám znemožňují postup na nejvyšší firemní posty. Termín skleněný útes pochází z byznysového prostředí a metaforu skleněného stropu rozšiřuje. Popisuje, že po jeho probourání se ženy znovu ocitají v nebezpečné pozici.
Výzkumy totiž ukazují, že existuje větší ochota jmenovat na nejvyšší manažerské pozice ženy ve chvíli, kdy se firmě nedaří. V době hospodářského růstu je výraznější tendence pověřit vedením společnosti muže. Autorky studie The Glass Cliff Clara Kulichová a Michelle K. Ryanová proto upozorňují, že více žen na vedoucích pozicích ještě nemusí znamenat rovnost a že je prospěšné také sledovat kvalitu těchto postů.
"Ženy jsou vnímány jako vhodnější pro manažerské pozice a posty politických lídryň v časech nestability a krize mnohem častěji než jejich mužští kolegové. Kvůli tomu čelí vysokému riziku neúspěchu, stresu a kritice," píší Alexander Haslam a Michelle K. Ryanová v odborném textu z roku 2008. Dvě poměrně výrazné situace, kterými jsou zvolení ženy na vysoký post a zároveň špatné výsledky projektu či společnosti, na sebe navíc budou strhávat pozornost a dále posilovat představu, že spolu tyto dva fakty souvisí.
Premiérka pro rozbouřenou dobu
Pro příklady, kdy se české političky ocitly na okraji nebezpečného útesu, můžeme sáhnout i do nedávné minulosti. Před dvěma lety byla poprvé zvolena předsedkyní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která stranu tehdy převzala v nedobrém stavu.
V roce 2017 partaj jen těsně prošla do sněmovny. Nyní, po jednoznačném volebním úspěchu, byla znovuzvolena do čela strany více než 92 procenty hlasů. Podle listopadového modelu agentury Kantar jsou preference její strany sedmiprocentní. Pekarová Adamová tak může být příkladem ženy, která ze skleněného útesu nespadla.
Podle Šprincové ale ženám skleněný útes tak či tak škodí - buď neuspějí a nanovo se rozjede debata o jejich kompetencích, nebo se jim nedostane odpovídajícího uznání. Předsedkyni TOP 09 může být satisfakcí téměř jednohlasné znovuzvolení do vedení strany i jmenování předsedkyní Poslanecké sněmovny. "Nicméně zvenčí fakt, že nakonec stanula v čele Poslanecké sněmovny a neusedla ve vládě, jako nedostatek uznání vypadat může - koneckonců všichni ostatní předsedové koaličních stran ve vládě jsou," uvažuje expertka.
V turbulentních dobách měla svou stranu zachránit ještě jiná dáma, která rovněž zastávala post šéfky sněmovny - Miroslava Němcová. Tu grémium ODS před předčasnými volbami v roce 2013 zvolilo celostátní lídryní a na její osobě vystavělo celou kampaň s heslem "premiérka pro rozbouřenou dobu". Němcová měla po pádu Nečasovy vlády voliče přesvědčit, že jsou občanští demokraté stále důvěryhodnou stranou.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek označil nasazení Němcové jako celostátní lídryně za znak personální vyprahlosti ODS. "Je to mimořádná politická neobratnost, jakkoliv si paní Němcové vážím a nemůžu proti ní říct jediné slovo," řekl vzhledem k tomu, že Němcová v té době stála v čele sněmovny.
Němcová však svou situaci vnímá jinak. Je odpůrkyní kvót či vzniku ženských klubů napříč stranami, hovořila o tom například v rozhovoru pro Deník N. Tomu sdělila, že se v ODS cítí jako samotný voják v poli a že jí tato pozice vyhovuje. Je skeptická k zapojení se mladých žen-matek do politiky, sama se stala poslankyní v šestačtyřiceti letech. Zdůrazňuje obtížnost kloubení sněmovní práce spolu s péčí o děti.
Riziko je větší u konzervativců
Efekt skleněného útesu se neprojevuje vždy a závisí i na dalších faktorech. Například meta-analýza z loňského roku, která vyšla v odborném periodiku Psychological Bulletin ukázala, že se tento fenomén silněji projevuje tam, kde je vyšší genderová nerovnost.
Podle Alexandara Haslama, který jako první přišel s tímto pojmem, není skleněný útes univerzální a objevuje se za velmi různorodých podmínek. Michelle K. Ryanová, kterou analýza cituje, upozornila na to, že se efekt obvykle silněji projevuje v konzervativním a ideologicky silně zakotveném prostředí, protože vychází ze stereotypů. Tomu do jisté míry mohou odpovídat jak případ KSČM, tak občanských demokratů a TOP O9.
Sociální demokraté, kteří v podzimních volbách dopadli podobně špatně jako komunisté, na ženu však nevsadili. Volební kompas Fakulty sociálních věd UK řadí ČSSD mezi progresivní strany. Autorky meta-analýzy navíc uvádějí, že když se firma, instituce či projekt řítí do problémů, organizace může chtít ukázat, že se vydává zcela jiným směrem, a proto volí naprosto odlišného lídra - například pohlavím. Jana Maláčová však této charakteristice nedostála, protože byla součástí minulého vedení partaje.
"Jana Maláčová byla vnímaná jako reprezentantka Hamáčkova vedení, které bylo zvoleno posledně a neuspělo. Přesto, že se dostávala do střetů s Andrejem Babišem nejvíc, byla považována za reprezentantku cesty, která už jednou nevyšla. Zjevně chtěli obnovit vedení z gruntu," vysvětluje situaci Lukáš Jelínek, politolog blízký sociální demokracii.
Michal Šmarda, který byl nově zvolen předsedou ČSSD, podle něj navíc lépe vyhovuje představám straníků. "Michal Šmarda dokázal uzavřít pevnější spojenectví napříč regiony, což je v sociální demokracii vždy klíčové. Dokázal s nimi lépe komunikovat, což je dáno osobním založením obou kandidátů," míní.
Případ Maláčové nabízí úvahy o tom, zda si ženy v době krize snáze netroufnou se o vysokou pozici vůbec ucházet. Ostatně jak končící ministryně práce a sociálních věcí, tak i europoslankyně Kateřina Konečná začaly o obrodě svých stran velmi hlasitě mluvit až poté, co se ocitly ve špatné situaci.
"Výzkumy ukazují, že ženy obecně mají tendenci své schopnosti podceňovat a oproti mužům si méně věří. V době krize se jim však může dostat většího povzbuzení k tomu, aby se o vrcholné pozice ucházely, což jim může dodat sebevědomí i odvahu. U některých žen může hrát roli i loajalita, zodpovědnost a snaha nenechat firmu nebo politickou stranu padnout bez snahy o její záchranu," míní Šprincová. "Nicméně to nemusí platit pro každou jednotlivou ženu. Tyto situace spíše ukazují, jak se i v dospělosti projevuje stále v mnoha ohledech odlišná výchova dívek a chlapců," dodává.
I premiantský Island postavil ženy na útes
Skleněného útesu se může projevovat nejen v době krize jednoho subjektu, ale také v případě širší společenské, politické či ekonomické krize. Takové příklady najdeme v zahraniční politice. Šprincová uvádí jako příklad Řecko. "Při bližším zkoumání firem, politických stran či států, kde se ženy do vedení náhle dostaly, velmi často narazíme na informaci o tom, že tomu předcházela nějaká krize. Řecko zavedlo kvóty na zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách v roce 2012, tedy v době, kdy se země potýkala s dluhovou krizí," připomíná.
Obdobným případem je ale také Island, který jde dnes v genderové rovnosti příkladem. Podle dat Eurostatu sedí v islandském parlamentu téměř 40 procent žen a zpráva Global Gender Gapy Report za rok 2021, zkoumající celkovou rovnost pohlaví v té které společnosti, řadí Island dokonce na první místo.
"Finanční krize výrazně zasáhla i tento ostrovní stát, který je dnes v oblasti rovnosti žen a mužů vzorem," potvrzuje Šprincová. "První žena v premiérském křesle, Jóhanna Sigurðardóttir, do něj usedla v roce 2009, tedy právě v období finanční krize. A pro příklady nemusíme chodit tak daleko - i na sousedním Slovensku se ženy do čelných pozic dostaly v určitém krizovém období," říká.
Politické strany by podle ní měly k problémům skleněného stropu i útesu přistupovat systémově. "Pokud tyto bariéry cíleně neodhalují a aktivně neusilují o jejich odstraňování, pořád v nich zůstává onen pověstný skleněný strop. Tedy neviditelná bariéra, která ženám - za normálních okolností - ztěžuje, nebo dokonce znemožňuje přístup do těch nejvyšších pozic," uzavírá.
Mohlo by vás zajímat: Nejedlová: Chceme víc žen v politice, snížila by se korupce
