Lidstvo pije pivo sedm tisíc let, a podle amerického muzea National Women's History Museum málokdo ví, že původně vařily tento nápoj hlavně ženy. Sládkovství bylo do roku 1500, než celou Evropu zachvátila inkvizice, ženskou záležitostí. A není náhodou, že tehdejší sládkyně vypadaly přesně tak, jak si dnes představujeme čarodějnice. 

Od vikingské civilizace až po tu egyptskou ženy vařily pivo jednak pro náboženské ceremonie, jednak z praktických důvodů - jednalo se totiž o kaloricky výživný domácí pokrm. Tento nápoj byl levným způsobem, jak konzumovat a uchovávat obilí a jak do svého těla dostat důležité nutriční hodnoty. A protože bylo běžnou součástí stravy průměrného člověka, vaření piva bylo pro mnoho žen obvyklou domácí povinností.  

Některé z podnikavých žen si tuto dovednost osvojily natolik, že z ní udělaly byznys a začaly pivo následně prodávat. Pro vdovy a neprovdané ženy to byl způsob, jak si v některých případech zajistit živobytí. Vdané ženy podnikaly společně se svými muži. Judith Bennettová ve své knize Ale, Brewsters, and Beer in England: Women's Work in a Changing World 1300-1600 celý tento fenomén podrobně mapuje. 

Kdybychom se tak vrátili v čase do středověku nebo renesance a navštívili anglické tržiště, uviděli bychom ženy se špičatými klobouky, které stojí před velkými kotli a něco míchají. Sládkyně totiž nosily takové typy klobouků, aby je zákazníci mohli vidět v davu. Své pivo převážely v kotlících a kočky nechovaly jako démonský symbol, ale proto, aby si ochránily obilí před hlodavci. Lifestylový magazín Vice ve svém článku potvrzuje, že podoba čarodějnic vychází právě z vizuálního odlišení tehdejších sládkyň. 

Zatímco ženy vedly svůj pivní byznys na anglických, irských a evropských trzích, začala katolická reformace a inkvizice a podle amerického podcastu o historii Dig: History podcast muži tak údajně vycítili příležitost, jak zlikvidovat své konkurentky - ženy prohlásili za čarodějnice a obvinili je z toho, že v kotlících namísto piva vaří magické lektvary. Po čase tak pro ženy začalo být nebezpečné pivo vařit a prodávat. 

Přestože někteří muži nevěřili, že jsou sládkyně čarodějnicemi, velká část mužského pokolení se domnívala, že namísto vaření piva budou mít ženy víc času na jiné aktivity, například na vychovávání dětí. V roce 1500 některá města jako například Chester v Anglii dokonce zakázala, aby ženy pivo prodávaly, a to kvůli obavám, že se z mladých žen takto stanou staré panny (a možná tak ekonomicky a jinak nezávislé na mužích). 

"Celý tento byznys byl navíc spojený s podvody. S nahrazováním kvalitního piva tím levným, s nepřiměřeně navýšenými cenami a s opilými muži, kteří později zjistili, že byli okradeni nebo podvedeni," píše ve své knize Judith Bennettová. "Pro středověký lid tak bylo jednoduché spojit jejich zklamání a podvody s ženami. Nebyly to právě ženy, dcery Evy, ta přirozeně ničemnější stvoření? S touto logikou pak byla každá sládkyně považována za podvodnici."

Fanouškem sládkyň nebyla ani středověká církev, která v těchto raných podnikatelkách viděla svůdnice, které svou lstivostí opíjí muže, a ti utrácí peníze. Podle Bennettové církev vnímala pivnice jako ďábelská hřiště, na kterých se odehrávaly kardinální hříchy jako obžerství a chtíče. 

Mužská dominance v pivním průmyslu vydržela dodnes, podle výzkumu Brewers Association z roku 2019 jsou majoritní skupinou v tomto odvětví bílí muži. Server Fast Company píše o tom, že pivní společnosti mají tendenci zobrazovat pivo jako nápoj pro muže, a profesor komunikace a mediálních studií Lance Strate v akademickém článku z roku 2013 dokonce nazývá reklamy pivních značek jako "manuály pro maskulinitu".

Genderová nerovnost přetrvává také v malých pivovarech. Studie Stanfordovy univerzity z roku 2016 ukazuje, že zatímco 17 procent malých pivovarů má ve svém čele ženu, pouze čtyři procenta z nich zaměstnávají sládkyni. Možná je čas udělat čáry máry fuk.