"Je to diskriminace v děloze." Britka s Downovým syndromem prohrála spor o potrat
Žena s Downovým syndromem žalovala vládu kvůli tomu, že diskriminuje lidi, kteří trpí stejnou genetickou poruchou jako ona a nerespektuje jejich právo na život.
Gravidní ženy, které v Británii zjistí, že jejich nenarozené dítě trpí Downovým syndromem, smí požádat o potrat i po ukončeném 24. týdnu těhotenství.
Podle informací serveru BBC vrchní soud ve čtvrtek 26leté Heidi Crowterové nedal za pravdu a ve svém verdiktu sdělil, že zákon upravující potraty podle něj není diskriminační a je vyjádřením snahy najít rovnováhu mezi právy nenarozeného dítěte a matky. Stěžovatelka, která se na soud obrátila společně s dalšími dvěma osobami, se proti verdiktu hodlá odvolat.
Crowterová se domnívá, že zákon umožňující i pozdní potraty plodů s Downovým syndromem upírá právo na život dětem, které by mohly jinak přijít na svět. Zákon totiž umožňuje potrat i po 24. týdnu těhotenství v případě, že existuje riziko narození dítěte s fyzickým či mentálním poškozením, které ho bude vážně hendikepovat. Mezi takto závažná poškození podle něj patří i Downův syndrom. Stěžovatelka ale říká, že takové vnímání této poruchy je nesprávné a "urážlivé".
"Čelíme každý den diskriminaci ve školách, na pracovištích i ve společnosti. A teď kvůli tomuto verdiktu soudců bude pokračovat i diskriminace v děloze," citoval server BBC Crowterovou, která za práva lidí s Downovým syndromem bojuje dlouhodobě.
Downův syndrom je vrozená genetická porucha, kdy postižený jedinec má místo dvojice chromozomu 21 trojici. Postihuje asi jednoho novorozence ze 700 až 800 a projevuje se mentální retardací, charakteristickými obličejovými rysy a také častějšími srdečními defekty.