Zlom v medicíně: Viry půjde zlikvidovat
Vědcům se podařilo objevit látku, která se může stát stejným "kladivem" na virové infekce, jakými jsou antibiotika na infekce bakteriální. Dokáže totiž spolehlivě likvidovat buňky napadené viry, a bránit tak tělo před chorobami, které způsobují.
Na bakterie máme antibiotika, ale viry se až dosud zkrotit nedařilo. Nově objevená látka by to však mohla konečně změnit.
Dokáže totiž spolehlivě likvidovat buňky napadené viry, a bránit tak tělo před chorobami, které způsobují. Mohlo by se jednat o skutečný zlom v medicíně. Konečně by bylo možné léčit mnoho virových chorob, od běžného nachlazení, přes chřipky až třeba po hemorrhagické horečky (způsobené např. virem Eboly).
Potíže s viry
Pokud účinnost této látky potvrdí další testy, mohla by se stát stejným "kladivem" na virové infekce, jakými jsou antibiotika na infekce bakteriální.
S viry je ta potíž, že jsou prakticky úplně závislé na aparátu napadené buňky. Jak zacílit pouze na viry a přitom nepoškodit samotnou buňku a celý organismus? Právě to je hlavním důvodem, proč stále neexistoval dostatečný léčebný arzenál v boji proti chorobám způsobovaným viry.
Zaujalo vás toto téma? Diskutujte s námi pod článkem
Pokud nějaké jsou, jedná se obvykle o látky, specificky zacílené na jeden krok ve vývoji určitého viru. Příkladem za všechny mohou být například látky blokující činnost enzymů, které "upravují" virové bílkoviny během přípravy na vytvoření další infekční virové částice (virionu) u HIV.
Extrémní přizpůsobivost
Bohužel, viry mají neuvěřitelnou schopnost mutovat. Jedna taková drobná změna, která samotný virus nijak výrazně nepozmění ani nezasáhne, mu může zajistit schopnost obejít působení antivirotik.
To je třeba jeden z důvodů, proč se každý rok lidé nechávají přeočkovávat na nový "typ" sezónní chřipky. Dalšími problémy antivirotik pak mohou být například vážné vedlejší účinky.
Vědci z Lincolnovy laboratoře na prestižním Massachusetts Institute of Technology přišli s novým přístupem k léčbě virových nákaz. Nazvali ho DRACO (zkratka pro Double-stranded RNA (dsRNA) Activated Caspase Oligomerizer) a své výsledky publikovali v časopise PLoS One.
Řízená smrt
K pochopení musíme vědět alespoň věci: První z nich je skutečnost, že mnoho virů během svého "životního" cyklu v buňce vytváří delší molekuly RNA, tvořené dvěma vlákny.
To je pro buňku jedním ze signálů, že se uvnitř ní něco děje. Ona samotná totiž podobné molekuly (které pak využívá v regulaci) vytváří maximálně v délkách kolem 21 až 23 bazí (písmen kódu).
Jakmile se objeví delší dvouvláknová RNA, spouští se v buňce - a posléze i v celém organismu - určité pochody, jejichž cílem je zastavit šíření viru a eventuálně se napadené buňky zbavit.
Druhou věcí je právě ono "zbavení se" napadené buňky. Při napadení tu opět funguje několik mechanismů, na jejichž konci je apoptóza - řízená buněčná smrt..
Jak DRACO vypadá?
Vědci nyní vyvinuli chimerickou (kombinovanou) bílkovinu, jejíž jedna část je schopná zjistit přítomnost virové RNA v buňce a další umožňuje právě spustit buněčnou smrt, a zabránit tak šíření viru. Kromě toho obsahuje ještě úsek - paradoxně přebraný od některých virů, jenž umožňuje této bílkovině dostat se prakticky do kterékoliv buňky v těle
Pokud v této buňce DRACO žádnou dvouvláknovou RNA nenalezne, nechá buňku na pokoji. V opačném případě však spustí její smrt.
Doposud byl účinek této látky úspěšně testován na lidských, opičích a myších buněčných kulturách. První pokusy už proběhly i na samotných myších, kde se pomocí této metody podařilo vypořádat se s chřipkou H1N1 - navíc bez výrazných vedlejších účinků.
