reklama

Zjistěte, která jídla vám škodí nejvíc

Brokolici? Špenát? "Tlusté"? To je samozřejmě jen otázka individuální chuti. Jenže pak existují i jídla, které nesnáší váš organismus. A ta vám mohou ublížit i tehdy, když vám vlastně chutnají.

Foto: Isifa/Thinkstock

Brokolici? Špenát? "Tlusté"? To je samozřejmě jen otázka individuální chuti. Jenže pak existují i jídla, která nesnáší váš organismus. A ta vám mohou ublížit i tehdy, když vám vlastně chutnají.

Zdravá strava má být pestrá a vyvážená, aby obsahovala všechny potřebné živiny - tuky, cukry, bílkoviny, vitamíny a minerály. Patří do ní co nejvíce zeleniny, ryb, mléčných výrobků, vlákniny i libového masa. Jenže existuje mnoho lidí, kteří některé z těchto druhů jíst nemohou nebo nemají. Téměř polovinu Čechů trápí některá z potravinových intolerancí.

Celková nepohoda

Nejde však o alergii. Klasická alergie se projevuje okamžitou, často silnou reakcí imunitního systému: vyrážkou, kýcháním, podrážděnou kůží, otoky, rýmou, únavou, průjmem a zvracením. Obvykle se tyto příznaky objeví během několika minut po konzumaci, případně styku s danou potravinou, i když se mohou opozdit i o několik hodin.

"Nejčastější potravinové alergie jsou na arašídy, ořechy, vejce, mléko, ryby a korýše. Alergické reakce na potraviny se mohou značně lišit v závažnosti, přičemž některé z nich mohou být i smrtelné," upozorňuje RNDr. Milan Paulík, CSc., vedoucí Imunologické laboratoře Thomayerovy nemocnice.

Čtěte také: 8 jídel proti chřipce: Funguje to! 

Potravinové intolerance

se projevují zcela jinak - reakce jsou opožděné a symptomy se mohou objevit až za několik dnů či za dva až tři týdny. Je možné být intolerantní k více potravinám současně. Příznaky jsou početné: od migrény přes otoky, únavu a všeobecný pocit nepohody.

Horší život

Další trpí nadýmáním, častou únavou nebo mají kožní či respirační potíže. Pochopit, že potraviny jsou katalyzátorem konkrétních symptomů, není jednoduché, protože na rozdíl od okamžitých příznaků potravinové alergie, se potravinová intolerance často projevuje o několik hodin, nebo dokonce dní, později.

Ve skutečnosti si mnozí lidé trpící potravinovou intolerancí, po stanovení diagnózy a po odstranění jejich problému týkajícího se potravin, uvědomují, že byli vystavení mírným příznakům potravinové intolerance po celý svůj život.

Ačkoli potravinová intolerance není životu nebezpečná, její vliv by se neměl nikdy podceňovat. "Postižené osoby mají ztíženou schopnost vést normální zdravý život. Výskyt potravinové intolerance je poměrně častý - odhaduje se, že jí trpí asi 45 % obyvatel, zatímco potravinovou alergií jen asi 2,5 %," připomíná doktor Paulík. 

Odhalte své škůdce

Mnoho lidí má zkušenost s více než jedním symptomem potravinové intolerance. Příznaky bývají často nejasné a základní příčina problému - potravina není vždy správně diagnostikována. Přitom existuje jednoduché testování - stačí odběr krve ze žíly.

Test se provádí v laboratoři, výsledek má tištěnou formu, barevně jsou rozlišeny potraviny, které mohou případně způsobovat potíže. Pokud se ukáží výsledky, které indikují zvýšenou úroveň protilátek na určitou potravinu, je vhodné vzdát se konkrétní potraviny nejméně na tři měsíce. Už během nich lze očekávat postupný ústup příznaků.

Odstranění problémové potraviny z jídelníčku umožní přehodnotit životní styl a výběr jídel. Odborník na stravu nebo dietolog může pomoci přehodnotit stravovací plán a identifikovat skupiny potravin, které by mohly ze stravovacího hlediska chybět nebo by mohly být omezující. Důležité je především jíst pestrou paletu jídel.

Co nesnášíte vy?

Mezi nejčastější reaktivní potraviny patří kravské mléko, obilí, vejce, kvasnice a soja. Test se však provádí na celkem 221 "podezřelých" potravin. Jsou to například:

  • Obilniny: pšenice, kukuřice, tvrdá pšenice, gluten (lepek), oves, rýže, žito
  • Ořechy, mandle, para ořechy, kešu, kakaová zrna, piniové ořechy, vlašské ořechy
  • Luštěniny: (hrách, čočka, fazole), sója
  • Maso: hovězí, kuřecí, jehněčí, vepřové
  • Ryby: sladkovodní ryby (losos, pstruh), korýši (krevety, garnáty, kraby, humři, mušle), tuňák, ryby s bílým masem (treska, treska skvrnitá, platýs)
  • Zelenina: brokolice, kapusta, mrkev, celer, okurka, pórek, koření (červené, zelené, žluté), brambory, rajčata
  • Ovoce: jablka, černý rybíz, grapefruity, meloun, ananas, olivy, pomeranče a citróny, jahody
  • Jiné: vejce (celá), kravské mléko, česnek, zázvor, houby, čaj, kvasnice

Test provádí Imunologická laboratoř Thomayerovy nemocnice v Praze, telefon 261 063 604 nebo 261 063 296.

Nebezpečí pro všechny

A na jaké potraviny si musíme dát pozor všichni? Především na ty prošlé, upozorňuje gastroenterolog docent Pavel Kohout z II. interní kliniky Thomayerovy nemocnice. Podle něj největší riziko hrozí u tzv. "čerstvých potravin", to znamená potravin s krátkou dobou trvanlivosti.

Jedná se především o maso a masné tepelně neopracované výrobky. Zde je velké riziko bakteriální kontaminace, vzniku infekčních průjmů, bolestí břicha a podobně. Pozor je nutné dávat především na správnou teplotu skladování. Opatrnost je také nutná u výrobků s majonézou a z čerstvých vajec.

Pokud se týká mléčných výrobků, největší problém může nastat u čerstvého mléka, čerstvých nepasterovaných mléčných výrobků, které většinou způsobí zažívací obtíže.

Trvanlivé výrobky (sušenky, trvanlivé mléko apod.) nejsou tak náchylné na požití po exspirační době, ale je vždy nutné ověřit si, zda nejsou napadeny plísní či nezměnily vůni či chuť, podotýká docent Kohout.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Zázračný rakytník sbírejte i po prvních mrazech

Stres je jako droga. Nemůžeme bez něj být

Chcete být šťastná? Buďte trochu egoistka!

reklama
reklama
reklama