Ženské slzy: Fungují, nebo ne?
"Ženská si vybrečí všechno," říká se často. Slzy a pláč jsou všeobecně považovány za spolehlivý prostředek, jak dosáhnout svého. Věda však tvrdí opak! V současnosti existuje mnoho chorob, které se léčí snížením hladiny hormonu testosteronu. Mezi nejvážnější patří rakovina prostaty. "Současné metody mají ale řadu nežádoucích účinků. Výzkum slz by je mohl pomoci odstranit," tvrdí profesor Noam Sobel z Weizmannova institutu v Tel Avivu. Muži, kteří se experimentu zveřejněného v časopise Science Express zúčastnili, byli požádáni, aby čichali k slzám žen plačících během smutných filmů. Pláč znamená nemám zájem! Sobel a jeho tým předpokládali, že slzy v nich probudí zvýšenou empatii. Namísto toho jak srdeční a dechová frekvence, tak obsah hormonu ve slinách i zobrazení mozku ukázaly na pokles sexuálního vzrušení. Chemické látky v slzách jsou podle vědců signálem: "Ne, nemám zájem." Sobel říká: "Komunikace je pro přežití zásadní. Savci a tudíž také lidé pro ni používají i čich. Využití chemického signálu, který okolí sdělí, co chcete, nebo nechcete, zvlášť jde-li o sex, je velmi efektivní." Zajímavé je, že experti chtěli k výzkumu použít slzy žen i mužů, ale na oslovených izraelských vysokých školách se našel jen jeden jediný dobrovolník mužského pohlaví, který věřil, že se dovede snadno rozplakat.
"Ženská si vybrečí všechno," říká se často. Slzy a pláč jsou všeobecně považovány za spolehlivý prostředek, jak dosáhnout svého. Věda však tvrdí opak!
Odborníci na nonverbální komunikaci totiž zjistili, že ženský pláč překvapivě u mužů nezpůsobuje žádnou změnu rozpoložení. Zato jim však snižuje hladinu testosteronu, takže ve svém důsledku potlačuje sexuální zájem.
Roli hraje i čich
Prokázala to nejprve jejich srdeční a dechová frekvence, kožní napětí i obsah mužského sexuálního hormonu testosteronu ve slinách, a nakonec potvrdila i magnetická rezonance mozku.
I vědce překvapilo, že slzy mužům nezpůsobily žádnou změnu nálady. Rozdíly se však projevily v sexuální oblasti. Namísto zvýšené empatie muži reagovali poklesem sexuálního vzrušení.
Rozhodujícím faktorem byl přitom čich. Muži čichali k slzám, které ženy prolily při sledování dojemných filmových příběhů. V experimentu, který zveřejnil odborný časopis Science Express, byla použita pro kontrolu i obyčejná slaná voda, kterou předtím nechali stékat ženám po tváři kvůli vlivu chemických látek uvolňovaných kůží na obličeji.
Přestaly se jim líbit
Muži sice původ tekutiny neodlišili, ale při následném testování projevili uvedené známky poklesu pohlavní touhy právě po přivonění ke skutečným slzám. Ženy jim pak připadaly méně přitažlivé dokonce i na fotografiích.
Jde o vůbec první důkaz o tom, že lidské slzy obsahují chemické signály. Vědci zatím netuší, jaké látky jsou za zjištěné reakce zodpovědné.
Dosud se domnívali, že chemická signalizace probíhá pouze prostřednictvím potu. Signalizační význam slz u člověka se zatím zdál pouze vizuální. Podle dřívějších zjištění lidé, kteří sledovali, jak jejich protějšku kanou slzy po tváři, se sami stali smutnějšími.
Jsme prostě savci
Profesor Noam Sobel z výzkumného týmu Weizmannova institutu připomíná: "Komunikace je pro přežití zásadní. Savci a tudíž také lidé pro ni používají i čich. Využití chemického signálu, který okolí sdělí, co chcete, nebo nechcete, zvlášť jde-li o sex, je velmi efektivní."
Složení slz vyvolaných silnými emocemi se přitom liší od ochranných slz, jimiž se oči brání před vyschnutím nebo vyplavují nečistoty.
Slzy tedy nejsou jen "slaná voda". Chemické látky v nich obsažené nesou informace, které lidský mozek dokáže dešifrovat a vyhodnotit.
Plačte, uleví se vám
Už předchozí výzkumy na univerzitě v Minnesotě prokázaly, že pláč dokáže organismus zbavit stresu a dostat jej zpět do rovnováhy. Slzy totiž obsahují zvýšené hladiny některých proteinů, manganu a draslíku, a určité speciální látky, které přirozeně otupují bolest.
Navíc je v slzách obsažen hormon prolaktin, který hraje roli například při stresu či při obraně organismu. Ženy mají více prolaktinu než muži (jeho hladina se zvyšuje zvláště během těhotenství). Proto ženy pláčou častěji než muži.
Vypadá to tedy, že ženské slzy skutečně tlumí mužskou sexualitu. Může jít o ochranu před sexuálními agresory a o podvědomý způsob regulace vztahů. Vědci se domnívají, že je to tím, že ženy jsou náchylnější k pláči kolem menstruace, kdy je šance na otěhotnění velmi nízká.
Vědci doufají, že vliv slz na sexuální touhu může sehrát roli i v léčbě rakoviny.
