Jak říká klasik: Je to marný, je to marný, je to marný. Navzdory neustálému připomínání, jak blahodárný je vliv zeleniny, jí Češi stále nejedí dost. A konzumace se nezvyšuje, naopak jí jíme méně než dřív!

Další pokles spotřeby zeleniny byl v roce 2012 opět výrazný: běžný Čech snědl o 7,6 kg zeleniny méně, celkem 77,8 kg. Menší množství jí snědí už jen Švédi a Islanďané, což Čechy s průměrnými 253 gramů na den činí  třetími nejhoršími jedlíky ovoce a zeleniny v Evropě. Přitom výživová doporučení počítají takřka s dvojnásobkem - 400 gramů, ideálně rozložených do pěti denních dávek. Třeba pomůže malé opakování důvodů, proč vlastně zeleninu jíst.

Vitamíny, minerály, antioxidanty

Je prospěšná podobně jako ovoce, ale pro organismus výhodnější, protože neobsahuje tolik cukrů. Téměř se z ní nedá ztloustnout - i když varianta smažený květák není nic dietního, pořád díky vysokému podílu vlákniny vychází lépe než smažená kotleta. Ale přesto ji rozhodně nemusíte pouze chroupat syrovou, čehož se mnozí doslova bojí.  

Doporučujeme: Téma:  Zelenina pro zdraví

A co je tedy na zelenině nejlepší? Vitaminy a minerály. Ty jsou nezbytné pro posílení imunitního systému, na podporu normálního tempa růstu a vývoje, a také ke správnému fungování buněk a orgánů.

Právě v zelenině najdeme také mnoho různých antioxidantů,  které chrání buňky před negativním vlivem okolí a pomáhají tak bojovat proti stárnutí a nemocem včetně rakoviny. V přírodní čerstvé formě jsou prokazatelně účinnější než v jakýchkoliv doˇplňocách potravin.

Hezčí, mladší, štíhlejší

Seřazené pěkně po pořádku by se výhody zeleniny daly sepsat takto:

• udržení zdravé váhy
• omlazení
• hodně energie
• zdravá hladina cholesterolu
• prevence chorob srdce a cév
• správná peristaltika střev
• prevence žlučových kamenů
• prevence rakoviny

Podívejme se na běžné druhy zeleniny, které i přes zimu dostanete koupit na každém rohu. Nejen výživoví alternativci dnes doporučují přirozenou stravu z lokálních zdrojů  nebo alespoň ze stejného klimatického pásma, která také odpovídá přesně tomu ročnímu období, ve kterém se nacházíme.

Kysané zelí

Už tři porce za měsíc dokáží snížit riziko nádoru v močovém měchýři téměř o 40 %. Obsah vitamínu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledek činnosti bakterií mléčného kvašení - denní potřebu  pokraje již 200 g.  Obsah vitamínů skupiny B je dobrý pro nervovou soustavu, takže působí i proti depresím. Snižuje krevní tlak i cukr a cholesterol. Bioflavonidy, které působí jako antioxidanty, posilují srdeční cévy a imunitní systém a snižují riziko alergií..

Celer

Syrová celerová šťáva posiluje žaludek, působí regeneračně na složení krve a proti horečkám. Má močopudně a detoxikační účinky. Obsahuje hodně sodíku, což je vhodné pro ty, kdo často konzumují cukry a škroby. Využívá se v dietě léčící nadváhu, artritidu, dnu, revmatismus, deprese, vředy, záněty jater, ledvin, močového měchýře, alergické projevy a vyrážky a další onemocnění související s překyselením organismu. V lidovém léčitelství je ceněna jako afrodisiakum. Pozor ale na vysoký obsah soli! 

Petržel

Je významná pro okysličování organismu, pro podporu funkce nadledvinek a štítné žlázy. Rovněž pomáhá udržovat zdravé cévy, i ty nejjemnější. Doporučuje se při očních chorobách, např. zrakového nervu. Prospívá močovému a pohlavnímu ústrojí, pomáhá při kamenech v ledvinách a v močovém měchýři i při bílkovině v moči, zánětech a ostatních ledvinových chorobách.

Mrkev

Posiluje organismus, pomáhá proti vyčerpání a nespavosti.. Blahodárně působí na pleť, zabraňuje tvorbě akné. Syrová mrkev je zdrojem mnoha vitaminů: A, B, C, D, E a K. Obsahuje minerální látky železo, vápník, draslík, hořčík, fosfor, křemík a sodík. Kvůli barvě i sladké chuti ji mají rády i děti. A ano, na oči je dobrá také.

Červená řepa

Červená řepa je skvělým zdrojem křemíku nazývaného "minerál krásy". Je důležitý pro tvorbu a pevnost vazivových tkání a kostí, elasticitu a zdraví cévních stěn a v neposlední řadě pružnost a mladý vzhled pokožky, pevné vlasy a nehty. Křemík celkově podporuje regeneraci celého organismu, je proto zpomalovačem stárnutí. V řepě je také vysoký obsah kyseliny listové. Šťáva z červené řepy se doporučuje jako prevence a součást léčby rakovinného bujení, stejně tak i pro rekonvalescenci po její léčbě.

Okurka

Často se říká, že okurka nemá na rozdíl od jiné zeleniny téměř žádné vitamíny, a že ji tvoří především voda - což je pravda. Má však jiné výhody. Například podporuje vylučování moče, takže odvodňuje a proto je oblíbená při redukčních dietách, tím spíš, že nemá prakticky žádné kalorie. Čistí krev, játra a žlučník a zároveň má blahodárný vliv na prostatu. Osvědčuje se při potížích s močovým měchýřem a ledvinami, zejména při ledvinových kamenech nebo písku. Zároveň zmírňuje i revmatické potíže.

Vysokým obsahem draslíku pozitivně působí při vysokém a nízkém krevním tlaku. Stejně tak poskytuje pomoc při zubních potížích a onemocnění dásní, například při zánětech. Obsahuje také enzym erepsin, který prospívá trávení a zužitkování bílkovin.

Rajčata

Stejně jako předchozí okurka v zimních měsících budou nejspíš z dovozu, ale většinou je máme tak rádi, že se jich proto nevzdáme ani teď. Najdeme v nich spousty vitaminu C, železa a karotenu. Obsahují ochranné protirakovinotvorné látky - především lykopen, který vychytává v buňkách tzv. volné radikály (mají za následek stárnutí buněk) a snižuje riziko kardiovaskulárních chorob. Lykopen patří do skupiny karotenoidů a je nejsilnějším a nejúčinnějším antioxidantem, jenž účinně bojuje proti všem formám rakoviny. Tomatová šťáva snižuje u osob s diabetem 2. typu tvorbu krevních sraženin.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Češi do sebe dostanou jen polovinu vlákniny

Chcete se zbavit brýlí? Přehled všech typů operací

Léky bez chemie? Zkuste alternativu. Dokud to jde

Vstoupit do galerie | 9 9 jídel, které vám pomohou od bolesti