Závislost na sexu? Odborníci se nemohou shodnout,  zda vůbec existuje. V případě nelátkových závislostí jde o čistě psychickou záležitost. Může být projevem neurózy nebo jiných psychických obtíží.

Lidé mohou být závislí prakticky na všem. Na čokoládě, na jídle vůbec, na internetu, na telefonu, na hrách, na adrenalinu. Závislostí na sexu se chlubily mnohé celebrity: golfista Tiger Woods, herci Michael Douglas nebo David Duchovny.

Stíhá chodit do práce?

Psychiatři nyní vedou diskuzi, zda zařadí závislost na sexu mezi mentální poruchy. Takových "posedlých sexem" je asi 0,5-1% dospělé populace. Orgasmus jim způsobí ale jen krátké potěšení, pak přijdou výčitky svědomí a deprese, později zase neovladatelná touha po uspokojení. 

Problém nastává v okamžiku, kdy se příležitostná zábava změní v závislost. Jde-li o nutkavou poruchu, pak je vhodné zkusit návštěvu u odborníka. Pak se ukáže, zda jde o skutečnou závislost, nebo jen o výmluvu.

Podle Americké psychiatrické asociace lze závislost na sexu klasifikovat jako nemoc, pokud nutí postiženého k pohlavnímu styku či masturbaci tak často, že to koliduje s jeho zaměstnáním, nebo jinými důležitými aktivitami.

Začarovaný kruh

Kromě naprosto výjimečných fyzických poruch, kdy se sex provozuje i několikrát denně, jde většinou jen o projevený zájem o sex - například u porna. V poslední době totiž stále přibývá mužů, kteří dávají přednost virtuálnímu sexu před tím skutečným.

Takový pravidelný „únik" se brzy podepíše na chování a jednání, a závažně naruší či přímo zlikviduje vztah nejen s partnerkou, ale vztahy obecně. Postižený pak nejdřív není ochoten a později dokonce ani schopen běžného styku s okolím, ne jen sexuálního.

Kdo vede uspokojivý život a je srovnaný sám se sebou, závislosti obvykle nepropadne. Kdo je ale prázdný, ten může propadnout každému lákadlu, tvrdí odborníci.

Obvykle za touto poruchou nacházíme citovou plochost, která se projevuje jako nemožnost emočního sdílení. Jinými slovy sobectví a neschopnost intimního přiblížení. Takový člověk se vlastně nechce angažovat, není ochotný jít s vlastní kůží na trh a riskovat buď odmítnutí, nebo už jen pouhé obtíže, vyplývající z každodenní reality soužití.

Jak se to léčí?

Léčba závislosti na sexu je obdobná jako u jiných závislostí - a různé terapeutické školy používají různé přístupy. Tento proces však může být samozřejmě různě složitý, náročný či dlouhý, podle toho, jak velká je vzniklá nerovnováha a jak podstatnou součást života dotyčného daná závislost tvoří.

"Pro takové klienty pak máme připravený speciální program jiných tělesných aktivit. I po vyléčení je třeba v těchto aktivitách dál pokračovat a nahrazovat sex jinými programy - tzv. pozitivními závislostmi - například na cvičení. Samozřejmě, že první dny odvykání se tito lidé nevyhnou abstinenčnímu syndromu, jako u každé závislosti. Takový člověk nemůže nic dělat, myslí jen na sex, strašně se trápí a proklíná nás. Někdy je potřeba klienta na první dva až tři dny dokonce zavřít, samozřejmě po předchozí domluvě," zdůraznila MUDr. Magdalena Frouzová z Institutu pro výzkum rodiny.