reklama

Vilém Čok: Relaxuju rád - s nožem v ruce!

Vilém Čok hraje v muzikálech a zároveň se věnuje vlastní muzice". Aby mohl stále vystupovat jako pravý rokenrolový zpěvák, potřebuje mít dobrou fyzičku i psychiku. Co všechno dělá pro své zdraví?

Foto: Isifa

Vilém Čok hraje v muzikálech a zároveň se věnuje "své muzice", která ale stojí na okraji veřejného zájmu. K tomu, aby mohl stále vystupovat jako pravý rokenrolový zpěvák, potřebuje mít dobrou fyzičku i psychiku. Co všechno dělá pro své zdraví, byla jedna z prvních otázek Pavla Kříže, který dělá rozhovory se svými kolegy z divadel pro internetový projekt Zdraví jako vášeň.

Někdy je ta naše práce šílená šňůra, takže nápor na organizmus je opravdu velký, jak fyzicky, tak i psychicky, a člověk by se s tím měl nějakým způsobem vyrovnat. Co děláš pro své zdraví?

Souhlasím s Tebou, že je to opravdu velký nápor. Koncerty jsou spíš na fyzičku, ale ta ostatní denní práce je náročná na psychiku. Když je člověk mladý, tak to tak dramaticky nebere a zvládá to. Já jsem si ale uvědomil, že rocková muzika je můj život a pokud v ní chci být co nejdéle, musím pro to udělat maximum, tedy pro své tělo maximum, protože regenerace je opravdu důležitá. Co se týká fyzické stránky, tak sportuji, i když nejsem žádný fanatický sportovec. Často plavu...

Plavání je super!

Je to senzace! Několik let třeba piluji kraul, což byl pro mě takový sen - naučit se ho dobře plavat. Vůbec nejde o to, že člověk uplave jeden, dva bazény kraulem. Teď už jsem se naučil, že udělám 20 bazénů v tahu.

A děláš to pravidelně?

Třikrát týdně chodím plavat a dvakrát až třikrát běhám na běhacím strojku, který mám doma. Při otevřeném okně je to pohodlné a rychlé. Dřív jsem zkoušel běhat venku, ale šli po mně psi a to nemám rád. A protože si člověk taky musí regenerovat hlavu, tak jsem "najel" na knížky a na spací režimy. Mám velmi nepravidelný spánek. A další regenerační "sport" je házení nožů.

To je neuvěřitelné, jsi první, kdo něco takového považuje za regeneraci.

Pro mě je to klasický relax. Jsou to speciální vrhací nože, které nemají ostří, pouze mají ostrou špičku. Házejí se na tři až pět metrů do velkého prkna. Je to vlastně rozříznutý strom, který je vysoký dva metry a široký půl metru a do toho házím.

Dovedu si představit, že se při tom musíš soustředit a vlastně tím zbavuješ stresu.

Přesně tak.

Tak to je výborný relax!

Dokonale tím vytěsníš stres, podobně jako když střílíš z pistole na střelnici, a to dělám patnáct let. Od střílení jsem se dostal právě k těm nožům. Pokud chceš vrhat noži, musíš být venku, takže relaxuješ, dýcháš si, házíš, kecáš, zkrátka pohoda!

To je neuvěřitelné! Máš rád přírodu?

Nepatřím mezi romantické typy. Stěží se asi rozbrečím při západu slunce, pro mě je to pěkné, ale nic víc!

Ale já vím, že máš rád řeku a sjíždíš ji.

To ano. Nechávám se od přírody nabíjet. Jsem si úplně jistý v tom, že jsme takové baterky, které když budou vybité, tak v přírodě se znovu nabijí, hlavně když je slunce. Takže v tomhle smyslu vztah k přírodě mám. Ke sjíždění vody mě dostal Kamil Střihavka a s partou šesti, sedmi chlapů sjíždíme každý rok vodu, většinou Vltavu. Problém ale je v tom, že všechno se "zkomercializovává", takže jezy už jsou upravované tak, aby je sjela i kojící matka, takže mě to tam přestává bavit a jel bych jinam. Plánuji divokou vodu v Chorvatsku nebo v Itálii.

Jak je to u Tebe s jídlem a se stravováním? Hlídáš si to, změnil jsi nějak své návyky?

Musel jsem, ale nepatřím mezi fanatiky, kteří si nechají vozit balíčky jídla na den. Myslím si, že to, aby se člověk stravoval zdravě, spočívá v tom, aby se mu nevrátily špatné návyky. Žádnou věc totiž nesmíš přepálit, stejně jako když jdeš poprvé běhat na běhátko, tak taky ho nesmíš hned strhnout. Každý by si měl uvědomit, jak na něj strava působí, co mu dělá nejenom fyzicky, ale i psychicky. Když se na to člověk soustředí, tak pozná, jestli mu je z toho jídla dobře.

Jak to tedy děláš Ty?

Snažím se silně omezovat uzeniny, jím co nejvíc zeleniny, trochu ovoce a trochu pečiva. Mám období, kdy mi přestal chutnat chleba, takže teď ho třeba nejím. Jím celozrnné bagety a rohlíky a říkám tomu bahňáky. Čím víc ta bageta vypadá, jako když spadla do bláta, tím je totiž lepší. Mám rád pivo, to je úžasný "ionťáček".

My jsme se bavili o tom, že jsi měl problémy se spánkem...

Když jsem měl stresové období, tak jsem dokonce užíval léky na spaní. Proto jsem najel na systém v ložnici jen spát, jinak se tam nezdržovat. Příroda, postel, plávání, nože a zase postel - tyhle věci propojit. Najednou se mi to povedlo a během dvou týdnů jsem to měl nahozené.

To je skvělé. Teď, když už to máš vyřešené, jak nejvíc odpočíváš? Já třeba musím mít fyzickou aktivitu a vůbec ne spánek. Co je pro Tebe nejlepší relax?

To je různé. Někdy mám chuť jít procházkou na pivo, kde si dám jedno, někdy jdu jen tak ven. Mám psa, který Tě donutí jít ven.

Jak je to u Tebe s prevencí - očkování, preventivní prohlídky. Myslíš si, že to k něčemu je?

Myslím si, že zdraví máš nějakým způsobem geneticky dané, ale to ještě nic neznamená, protože se musíš o zdraví a tělo postarat, abys je nezničil dřív, než se dá. Například cigára a chlast v tomhle udělají své. Už deset let nekouřím a několik let užívám Wobenzym a cítím jeho účinky na těle. Jsem totiž dost senzitivní. Uznávám placebo modely a myslím si, že je jedno, jestli Tě uzdraví víra nebo prášky.

A co tedy preventivní prohlídky?

Chodím každý rok na jaře v březnu na detailní rozbory krve.

To děláš víc než jiní lidé, kteří tvrdí: "Nepůjdu tam, co kdyby mi něco našli." Jenže když Ti něco najdou v začátku, tak s tím mohou alespoň něco dělat!

Pravdou sice je, že skoro vždycky doktor něco najde, ale myslím si, že ty roční prohlídky mají svůj smysl.

Co Tvoje děti? Vedl jsi je k fyzické aktivitě?

Mám dva kluky - Michalovi je 29 a Filipovi 20 - a na tu vodu právě jezdím s Filipem.

No a na závěr - na co bys chtěl pozvat svoje fanoušky?

Teď točím svoje pravděpodobně poslední nebo předposlední CD, protože to začíná být pomalu "mrtvé". Za pár let už zkrátka CD nebude. Takže je to moje srdcová záležitost, která má vyjít v květnu a pracovní název má "Dolů to bolí". Je to vlastně o téhle době a dokonce jedna písnička je o jídle a stravování. Ta píseň se jmenuje "Mrkev nesmí zemřít".

Líbí se vám Vilém Čok a rozhovoro s ním? Přispějte do diskuze pod článkem. 

Kde najdete další zajímavé rozhovory o zdraví slavných?

Zdraví jako vášeň je internetovým projektem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky (ZP MV ČR), druhé největší veřejná pojišťovna na území ČR.

ZP MV ČR má za sebou již 17 let úspěšné činnosti a je otevřena všem věkovým, sociálním a profesním skupinám obyvatelstva. Jejích služeb v současné době využívá téměř 1 130 000 klientů, kteří pochopili, že zdraví je nejcennější hodnotou lidského života.

Jaké jsou výhody ZP MV ČR:

  • přispívá na některá vyšetření a očkování nad rámec veřejného zdravotního pojištění
  • přináší široké spektrum slev a výhod
  • vytvořila unikátní službu KARTA ŽIVOTA, s kterou se vám dostane ještě rychlejšího a cíleného zásahu lékařů záchranné
  • poskytuje nejjednodušší administrativu pro OSVČ
  • poskytuje bezkonkurenčně výhodné cestovní pojištění
  • přináší zajímavé preventivní programy na rok 2011

Více informací naleznete na http://www.zdravijakovasen.cz/

>

CO TEĎ DĚLÁ VILÉM ČOK?

Nazkoušel Kata Mydláře v divadle Brodway. Hraje i v divadle Hybernia Barona Prášila a v divadle Kalich Johanku z Arku. Kdo bude chtít, další informace si najde na www.vilemcok.com

reklama
reklama
reklama