Spěte víc, nabádají nás lékaři. Spěte méně, varují vědci, aspoň někteří.

Do věčné diskuse, kolik spánku je akorát, zasáhl profesor Shawn Youngsted z Arizonské státní univerzity ve Phoenixu. Podle něj příliš dlouhý spánek škodí zdraví, a správná doba je sedm hodin.

Víc spánku zhoršuje duševní výkon

Při takové délce spánku lidé vykazují nejméně nemocí a mají delší život. Devět tisíc lidí je už rozsáhlý vzorek, a právě na takovém počtu osob ve věku mezi 50 a 64 lety se prokázalo, že mají horší paměť a zhoršené reakce, pokud spí méně než šest hodin. To by tolik nepřekvapilo, ale stejně snížené schopnosti se projevily i u těch, kdo spali více než osm hodin!

Doporučujeme: Téma: Spánek a sny

U starších lidí (65-89), které zkoumali vědci z univerzity ve Warwicku byly výsledky ještě přesvědčivější - jejich mozková činnost se při delším spánku už pouze zhoršuje. Výzkum z odborného časopisu pro spánkovou medicínu (Journal of Clinical Sleep Medicíně) pak dochází k závěrům, že nepotřebujeme tolik spánku, jak si myslíme. 

Prokázal to pokus s pěti lidmi, kteří po dva měsíce žili v podmínkách doby kamenné: bez hodin, bez elektřiny a bez tekoucí vody. Spali sice průměrně o půl druhé hodiny více než dřív a usínali o dvě hodiny dříve, než byli zvyklí předtím, ale přesto průměrně spali pouze 7,2 hodiny.

Blechy nás už netrápí

Vědci se domnívají, že to je právě ona správná doba spánku, kterou ve skutečnosti přirozeně potřebujeme. Náš spánek v klidu a pohodlí dokonale odpovídá našim současným potřebám odpočinku a relaxace, kdy nejsme nijak fyzicky vyčerpáni. 

"Na rozdíl od dělníků třeba před 150 lety, kteří dřeli šest dní v týdnu 14 hodin denně vraceli se do bytů přeplněných lidmi a také blechami a štěnicemi. Tito spolunocležníci jim spánek neustále přerušovali. Jenže právě délkou jejich spánku se dnes často argumentuje s tím, že my, lidé moderní doby, spíme o 2 hodiny méně, než spali lidé v 19. století," upozorňuje například profesor Jim Horne z britské Univerzity v Loughborough. 

Rizika příliš dlouhého spaní

Za posledních 40 vzniklo množství studií o potřebě spánku. Všeobecně z nich vyplývá, že ta správná doba je sedm až sedm a půl hodiny. Tolikrát opakovaný názor, že naši předkové spali devět hodin a víc, je prý podle těchto vědců pouhým mýtem.

Jediným nebezpečím z nedostatku spánku tak údajně zůstávají akutní rizika nevyspání, kdy unavený člověk dělá chyby - například ho přepadne mikrospánek za volantem.

A před čím vědci v případě nadbytku spánku varují?

• Cukrovka - riziko cukrovky zvyšuje jak nedostatek spánku, tak také jeho nadbytek.
• Obezita - spojitost mezi obezitou a nadbytkem spánku není tak jasná jako v případě jeho nedostatku, pravděpodobně existuje. Pokud denně spíte příliš ¨dlouho, s větší pravděpodobností ztloustnete.
• Bolest hlavy - lidé, kteří jsou k bolestem hlavy náchylní, často sami dobře vědí, že nezvykle dlouhý spánek o víkendu nebo na dovolené jim neudělá dobře.
• Bolest zad - jestliže vás bolí záda, neměli byste se příliš dlouho povalovat v posteli. Lepší je mírná fyzická aktivita.
• Deprese - většina lidí s depresí trpí spíše nespavostí, ale zhruba 15 % depresivních pacientů spí nadmíru. Příliš dlouhý spánek přitom depresi může zhoršovat, a dokonce to částečně platí i naopak - nedostatek spánku v některých případech dočasně zlepšuje náladu.
• Onemocnění srdce - i když zatím lékaři neví proč, příliš dlouhý spánek je u lidí spojený s vyšším rizikem onemocnění, jako je například infarkt myokardu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

O kolik zlozvyky zkracují život: Přesně na minutu

Hubnutí muži versus ženy: Najdi 5 rozdílů a znič tuk

Co udělá v těle borelióza? Nebezpečí na 8. stupni