Špagety nebo knedlíky: Co je pro vaši postavu horší?
Co si dáte raději: Talíř špaget nebo něco s knedlíkem? Spousta lidí se při představě české klasiky otřese hrůzou nad tou strašnou horou kalorií. Zbytečně.
Italskou kuchyni spousta lidí ještě pořád vnímá jako vzor lehké a zdravé stravy, zato knedlík všechno "zabije". Je to ale mylný dojem.
Především jde o to, že i odsuzovaný knedlík patří mezi těstoviny, stejně jako špagety, farfalle, tagliatelle, fettucine, fussilli a další. Mezi oběma druhy moučných jídel tak ve skutečnosti žádný velký rozdíl není. A kupodivu knedlík nakonec vychází o něco lépe.
Pro začátek porovnejme recepty na přípravu těchto jídel. Na těstoviny použijeme 500 g mouky (1500 kcal), pět vajec (400 kcal) a cca 50 ml oleje (200 kcal). Celkem suroviny tvoří 2100 kcal.
Knedlík ze stejného množství mouky 1500 kcal, 1 vejce (80 kcal), trošky mléka (160 kca)l, housky (200 kcal), cukru (25 kcal) a droždí (20 kcal) má výslednou energii 1985 kcal.
Počítejme dál
Rozdíl ještě víc vynikne, pokud porovnáme výsledný výrobek. Na jedné straně to budou dvě opravdu velké šišky knedlíku, na druhé straně množství odpovídající zhruba půl druhému pytlíku těstovin. Jak dlouho byste jedli jedno nebo druhé? Zmíněné množství knedlíku vydrží čtyřčlenné rodině na čtyři jídla, těstoviny sotva na dvakrát.
Rozděleno na porce, poctivé čtyři plátky už se dnes považují za oběd pro horníka, zkrátka mimořádně velké jídlo. Na váhu to bývá tak 150 gramů. Stejné množství těstovin však na talíři nebo v misce sotva uvidíte. Jejich doporučovaná dietní dávka 100 g má v suchém stavu před uvařením pouhých 42 g, což je malá hrstka a málokdo se s ní spokojí, i když se snaží zhubnout.
Hlavní rozdíl musíme hledat u sebe
Rozdíl je, jak už to bývá, v lidech. Záleží totiž na tom, co si k těmto moučným přílohám dáme - a taky kolik jsme toho zvyklí sníst. Kdo je zvyklý jíst guláš nebo svíčkovou "se šesti", ten se asi při přechodu na těstoviny s půlkou misky nespokojí. A naopak: Kdo se spokojí s menším talířem špaget, ten si asi víc než jeden dva knedlíky také nedá. A přitom v nich bude mít kalorií méně.
Pokud k těstovinám přidáme jen rajčata (ne sladký kečup) nebo jinou zeleninu a trochu sýra na posypání, pak to pořád ještě vychází dobře.
Jakmile přijde ke slovu zapékání se sýrem, smetana, maso a podobně, dostáváme se už úplně někam jinam. To bohužel platí i v případě těstovinových salátů. Ty klamou už jménem, a navíc se tak dobře jedí.
To jsou pak dva tenké plátky knedlíku zřejmě rozumnější volbou. Problém je však opět v tom, s čím si je dáme. Bůček nebo smetanová omáčka či jiné lahůdky tradiční české kuchyně - to jsou ty bomby, které z knedlíku dělají postrach všech dietářů a dietologů.
Jaké přílohy tedy zvolit?
Nepomůžeme si ani, pokud vsadíme na rýži. O té spousta lidí věří, že když kulturistům pomáhá vyrýsovat svaly, je dietní a pomůže zhubnout. Jenže to tak není. Na obsah energie je s přehledem vydatnější než brambory, těstoviny i knedlíky. Výhodnější pro zdravou stravu je pouze hnědá rýže kvůli obsahu minerálů a vitamínů.
Přílohy jsou obecně při hubnutí problém. Vědci potvrdili, že sacharidy jako hlavní složka všech obvyklých příloh, jsou pro tloustnutí horší než tuk. Jejich omezení či úplné vypuštění je sice většinou nejkratší cestou ke snížení váhy, ale také nejlepším způsobem, jak mít pořád hlad - a být neustále v pokušení dietu porušit. Navíc jejich "zrušení" není pro organismus zdravé.
Nakonec je skoro jedno, co si dáme k masu se zeleninou. Rozdíl je jen v množství.