Pokud jste v zajetí představ o smrti v černé kápi, pak se mýlíte. Má daleko blíž k počítačové chybové hlášce u windows. Blue Death - Modrá smrt.

"Identifikovali jsme cesty, jimiž se šíří smrt. Jde o způsob, jak se buňky navzájem informují o tom, že tělo už není naživu. Je to jako modrý Smrťák: modré záření jde ve stopách smrti, dokud z těla nezmizí veškeré stopy života," vysvětlil dramaticky profesor David Gems z University College v Londýně.

Smrt začíná v buňkách

Britští biologové sledovali, jak vypadá umírání, a smrt také vyfotografovali a natočili. Vy se na ni můžete podívat ve videu s komentářem odborníka v angličtině.

Na škrkavkách, což jsou oblíbení pokusní laboratorní červi, pozorovali, jak v okamžiku smrti začnou umírat i jednotlivé buňky. Spouští to chemickou řetězovou reakci, která vede k rozpadu vazeb mezi buňkami a urychlení celkového zániku organismu. Modré záření je způsobené nekrózou, která ničí v těle vápník. Dosud se soudilo, že se jedná o lipofuscinu, který se v těle shromažďuje s přibývající molekulární zátěží. Nyní to ale vypadá, že modré záření spíš způsobuje kyselina anthranilová.

Přečtěte si: Posmrtný život existuje, tvrdí neurochirurg z Harvardu

Podle doktora Gemse proces umírání funguje u červů i u savců shodně. Proto jsou nové výzkumy tak důležité, neboť mohou vést k novým dalekosáhlým poznatkům i pro člověka.

Konec se dá oddálit

Vědcům se totiž zároveň podařilo přenašeče informací smrti zablokovat - a tím umírání organismu zastavili. Do zbytku těla  se informace o smrti nedostala a škrkavka tak žila dál. "Podařilo se nám tak na nějakou dobu oddálit smrt způsobenou například infekcí, ale u smrti vysokým věkem to už nefungovalo," upozornil doktor Gems.

Doporučujeme: Téma: Smrt a umírání

Ukázalo se tedy, že smrt "věkem" od ostatních způsobů smrti nějak liší.  V tom právě je podle šéfa vědeckého týmu největší význam výzkumu: "Zjistili jsme, že smrt není jen jednoduchý následek opotřebení molekul v těle. Celý proces je podstatně složitější. "

Kdy končí život člověka?

Vědci už dlouho volají u člověka po přesnějším stanovení podmínek, kdy je možno jej prohlásit za mrtvého. Po pěti minutách bez přístupu kyslíku nastává nenávratné poškození mozku. Ovšem pak existují stovky a tisíce případů, kdy pacientům ležícím na ARO fungují místo plic a srdce pouze přístroje. V takových případech právě lékaři používají koncept mozkové smrti. K tomu je třeba provést neurologické testy, aby se zjistilo, zda mozek vykazuje nějakou aktivitu. 

Mozek, který přestane dostávat obvyklou dávku kyslíku, se však "nevypne" okamžitě. Nejdřív jen přejde pouze do jakéhosi stavu hibernace, tvrdí jeden z nejuznávanějších odborníků na toto téma doktor Sam Parnia, ředitel výzkumu resuscitace na Stony Brook Univerzity v New Yorku. Smrt tak není jediným okamžikem, ale hranicí, která se navíc s novými výzkumy stále posouvá.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Náhlá smrt sportovce: EKG vadu neodhalilo

Malá prsa - méně sexu, věří Češky. Právem?

Taky máte vši? Stříhat se už nemusíte