Samovyšetření, při němž se dá zjistit nádor, u nás provádí 70 % dívek, ale jen 37,5 % mladých mužů ve středoškolském věku.  Přitom právě oni patří k věkové skupině, kterou nejvíc ohrožuje rakovina varlat.

Výsledky průzkumu odborníky nepřekvapily. "Ženy se obecně o sebe starají víc než muži, proto mne nepřekvapuje, že si mladí muži samovyšetření varlat provádějí v tak nízkém procentu. Předpokládal bych, že je to součástí obecného vzdělávání, a tedy že o tom ví 100 % středoškoláků," okomentoval výsledky průzkumu přednosta Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

Jak se to dělá?

Z průzkumu v rámci projektu Rakovina není náhoda také vyplynulo, že dospívající studenti mají ve srovnání se studentkami výrazně menší povědomí o tom, jak se samovyšetření provádí. Při prevenci onkologických onemocnění je přitom zcela zásadní.

Čtěte také: Rakovina prsu: Může ohrozit i muže?

Alespoň jednou měsíčně by měl každý muž provést samovyšetření varlat, prostaty a penisu: Postavte se před zrcadlo a porovnejte tvar a velikost obou varlat, zkontrolujte případné změny na kůži šourku a jemným pohmatem mezi  palci a ukazováčky zjistěte, zda je šourek lehce pohyblivý, nebolestivý a bez bulek. Nejlépe se takové zkoumání vlastního těla provádí po koupeli.

Čím dřív, tím líp

Podle něj vzniká rakovina varlat právě především u mladých mužů. Zhoubné nádory, které se vyskytnou u mladých lidí, jsou zpravidla agresivní a nebezpečné a velmi záleží na jejich časném záchytu.

Rakovinou varlat u nás ročně onemocní asi tisíc mužů. Jde o nejčastější nádor u mužů ve věkové skupině mezi 20 a 34 lety. Pokud se nádor neléčí, velmi rychle se šíří.  Úmrtnost se pohybuje okolo tři čtvrtě procenta pacientů. Patří tedy k nejlépe léčitelným, ale jen pokud je zachycen včas.

"Nádory v mladém věku nepodléhají celospolečenskému screeningu, takže záleží jen na odpovědnosti mladých lidí a lékařů prvního kontaktu, tedy praktických lékařů, urologů či gynekologů, zda je onemocnění odhaleno včas ve vyléčitelné fázi," upozorňuje  Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. Lékařské fakulty.

Sportovec a hrdina s vůlí

Na nemoc si tak mladí muži většinou přijdou náhodou. Jako český badmintonista Petr Koukal. Tento špičkový sportovec před dvěma lety podstoupil odstranění zhoubného nádoru varlat a další léčbu. Bez ohledu na pooperační komplikace však pokračoval v tréninku a své úsilí korunoval účastí na letošní olympiádě v Londýně.

Projevil obrovské množství hrdinství, nezdolnosti a odvahy, ale zároveň měl i obrovské štěstí. "Rakovina je velmi zákeřná, a i když jsou pokroky v léčení a možnosti vyléčení rakoviny velké, stále jde o velmi závažné onemocnění. Proto nabádáme občany k pravidelným preventivním prohlídkám, a samovyšetření je jejich součástí. Když zjistíme rakovinu v časném stádiu, je šance na úplné vyléčení mnohem vyšší, než když na ni přijdeme ve třetím či čtvrtém stádiu. Časně zjištěná onemocnění umíme většinou i kompletně vyléčit, léčebný postup je většinou jednoduchý, pro pacienta nezatěžující a v průběhu dalšího života již člověk nemusí mít s tímto onemocněním žádné potíže. A to se týká právě rakoviny prsu a rakoviny varlat," říká profesor Vyzula.

Ptali jsme se Petra Koukala

Svědectví o nezlomné vůli, jež podle námětu Koukalova duševního kouče a dlouholetého rodinného
přítele Ivana Křenka natočil režisér Vladimír Barák, bude mít na filmovém kanálu HBO premiéru v neděli 18. listopadu ve 21.30.

Co bylo pro Vás při natáčení nejsložitější?

V tomto dokumentu je hodně velmi intimních záběrů nebo zpovědí, na které potřebuje člověk
dostatek odvahy. Ze začátku těsně po operaci nebo během náročných chemoterapií to šlo ještě
celkem dobře, měl jsem jiné starosti než se stydět nebo řešit, co říci a co už ne. Tehdy jsme navíc
ještě vůbec nevěděli, zda nějaký film nakonec vznikne. Ale postupně, když se do toho zapojilo
více lidí a já se měl po několika měsících vracet k prožitému traumatu a vybavovat si pocity, bylo
to hodně náročné. Stejně tak když do týmu filmařů přišel někdo nový, na koho jsem nebyl zvyklý.

Vaše zpovědi působí velmi upřímně… Máte nicméně nějaké hranice, za které byste už
filmařům nedovolil jít?

Myslím si, že pokud má mít takový dokument nějakou váhu, musí v něm být všechno. Žádné
skrývání nebo zatajování. To, čím jsem si prošel během prvních měsíců léčby, naprosto zbouralo
veškeré hranice a myslím, že od té chvíle bylo všem jasné, že v dokumentu nebudou žádná tabu.
Navíc jsem film ani neviděl a poprvé ho uvidím až na premiéře. Můj názor a případné připomínky
by byly jistě příliš zaujaté a filmu by nijak neprospěly. Naprosto věřím týmu lidí, se kterými jsem
spolupracoval, a jsem přesvědčený, že výsledek se bude líbit nejen mně, ale především divákům.

V čem vidíte hlavní poselství svého portrétu?

Přál bych si, aby tento dokument měl motivační efekt. Aby nemocní nebo jinak nepříjemným
osudem postižení lidé uvěřili ve slovo NÁVRAT. Nejen návrat ve smyslu uzdravení, ale také
navrácení se do plnohodnotného života ještě silnější, než byli předtím. A ti šťastnější, kteří jsou
zdraví a spokojení, snad po zhlédnutí tohoto dokumentu získají ještě větší chuť do života!

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Zkontrolujte si kůži. Přichází rakovina

Jak se léčit přírodně? Ptejte se odborníka on-line!

10 knih, které vám změní život. Doporučují slavní!