Co mají společného císař Akihito, hudebníci James Brown, Frank Zappa, Harry Belafonte, herec Robert DeNiro, politici Nelson Mandela, Desmond Tutu, Norman Schwarzkopf a milionář Michael Milken? Tuto nesourodou společnost spojuje nemoc. Rakovina prostaty.

Rakovina prostaty je nejrozšířenější rakovinou u mužů, jen v USA je roční přírůstek nemocných přes 300000 a 45000 mužů na ni zemře.

Císařská nemoc?

Císař Akihito, který prodělal operaci prostaty v lednu 2003, musel za rok a půl podstoupit hormonální léčbu, protože jeho rakovinové markery prodělaly jasný vzestup. Hormonální léčba spočívá v potlačení tvorby testosteronu a vede k výraznému zpomalení dalšího růstu novotvaru.

Diagnostikování rakoviny prostaty je možné jednak rektálním vyšetřením, kdy se pohmatem zjišťuje velikost předstojné žlázy, jednak pomocí testu PSA (prostate specific antigen), jehož číslo udává pravděpodobnost rakoviny.

Do čísla 4 je pravděpodobnost blízká nule, u čísla 22 začíná být přítomnost rakoviny prakticky jistá.

Pro potvrzení se ovšem ještě provádí prohlídka ultrazvukem a posléze odběr tkáně pro biopsii.

Rozhoduje biopsie

Test PSA nemusí být vždycky směrodatný. Generál Schwarzkopf například měl výsledek testu 1,8 a jen pro jistotu si nechal udělat ultrazvukové vyšetření. Bylo mu sděleno, že má něco, co vypadá jako močový kámen. Teprve biopsie ukázala pravdu.

Schwartzkopf je v USA prominentním bojovníkem proti této chorobě. Spojil k tomu síly s miliardářem Michaelem Milkenem, který byl diagnostikován, když mu bylo pouhých 46 a právě opustil federální vězení.

Milken, který byl vzorem pro postavu, kterou hrál Michael Douglas ve filmu Olivera Stonea Wall Street, byl odsouzen na 10 let za své finančnické novátorství. Nakonec byl ale propuštěn po necelých dvou letech, a při té příležitosti si nechal udělat kompletní vyšetření.

Jeho lékař mu sdělil, že je na tom fyzicky skvěle, až na to, že jeho skóre PSA je 24.

Kdy je čas na operaci?

Když biopsie skutečně potvrdila rakovinu a Milken se vyrovnal s prvotním šokem, rozhodl se pro operaci. V té době už byly vyvinuty operační techniky, které umožňovaly se vyhnout devastujícím následkům, které odstranění prostaty dříve mívalo.

Milken uvěřil, že situace je vážná, ale ne zoufalá. Po první ráně ale následovala další: počítačová tomografie ukázala změny na lymfatických uzlinách přiléhajících k prostatě.

Rakovina se zjevně rozšířila a odstranění prostaty v tomto okamžiku mohlo způsobit víc škod než užitku. Kombinací potlačení tvorby testosteronu, který stimuluje růst rakoviny prostaty s ozařováním vlastního novotvaru se za několik měsíců podařilo docílit remise.

Soukromé milióny

Milken si ale byl vědom, že rakovinu stále má, pouze není ve stadiu růstu. Před třemi roky věnoval 25 miliónů dolarů na výzkum rakoviny prostaty. Jako soukromá iniciativa to je úctyhodné.

Pro srovnání, vláda USA dává na tento výzkum ročně asi 50 miliónů, zatímco na rakovinu prsu, (jíž je o 100000 případů ročně méně) **313 miliónů a na výzkum AIDS 1,3 miliardy dolarů.

Standardní scénář průběhu nemoci vypadá tak, že u mužů po padesátce prostata začne pod vlivem testosteronu zbytňovat. Začnou v ní v malém počtu vznikat rakovinné buňky, které jsou přirozenými mechanismy likvidovány.

Po šedesátce začne vzrůstat riziko, že tyto procesy likvidaci nezvládnou a začne docházet k patologickým změnám. Tehdy, za předpokladu pravidelného vyšetření, dojde k diagnostikování rakoviny ve stádiu, kdy je omezena na samotnou prostatu.

Pro postiženého nastává dilema, kdy se musí rozhodnout buď pro operaci nebo pro vyčkávání.

Těžký výběr

Zatímco průběh nemoci může být velmi pomalý a první potíže se dostaví až po deseti letech, operace může výrazně snížit kvalitu života pacienta. Prostatektomie je vážná operace, kdy se chirurg musí k žláze dostat buď z podbřišku nebo zpoza šourku.

Hojení probíhá řadu týdnů po které má pacient zavedený katetr. Protože prostata obepíná močovou trubici v místě, kde opouští močový měchýř, bývá amputována část svěracího svalu, který kontroluje odtok moči.

Následkem může být naprostá inkontinence, v lepších případech jen únik kapek moči. Pleny se pro operované natrvalo stávají doplňkem spodního prádla.

Druhým, pro psychiku postiženého možná závažnějším následkem této operace, bývá impotence. Po povrchu prostaty procházejí dva svazky nervů, které umožňují erekci. Při odstraňování prostaty dochází pravidelně k jejich poškození nebo přerušení. Až v 80. letech v nemocnici Johnse Hopkinse v Baltimoru vypracoval Dr. Patrick Walsh postup, kterým operatér oba svazky odsune z cesty, než přistoupí k excizi.

Deset let v klidu?

Pokud se pacient po zjištění rakoviny rozhodne pro konzervativní postup, má reálnou naději, že příštích deset let stráví celkem v klidu, pouze s nastupujícími obtížemi při močení v závěru.

Riskuje ovšem, že jednak může zrovna on být tím, u koho nemoc bude postupovat rychle a rozvinou se u něj obávané příznaky - bolesti při močení a ejakulaci, krev v moči, bolesti v dolní části zad a horní části stehen, bolesti v kostech (rozsev rakoviny způsobuje rakovinu kostní dřeni), ztráta váhy a chronická těžká únava.

Třetí možnost je, že podobně jako u Franka Zappy jejich nemoc zůstane po léta skrytá a projeví se až ve stadiu, kdy už je pozdě s ní něco dělat.

Na druhou stranu těžko říct, zda těch deset let klidu nebylo pro Zappův život větším přínosem než pobíhání v pamprskách.

zdroj: Aktuálně.cz