Proč a kdy nejíst zeleninu? Když je zima a je jí moc
Zelenina má své meze: v zimě a nad určité množství vám nepomůže.
Netěšte se na alibi - na pozitivním vlivu zeleniny na zdraví se nic nezměnilo. Jen existují situace, kdy je vhodné ji omezit, aspoň k přímé konzumaci nebo v podobě salátů.
Ve staré Číně tradičně doporučovali lékaři svým pacientům konzumovat jídlo a nápoje v souladu s ročními obdobími - takže i podle toho, zda bylo potřeba se ochladit nebo naopak zahřát.
Klíčová role odpočinku
Veškeré jídlo totiž má na náš organismus termický efekt. Na podzim škodí vysušování, v zimních měsících právě ochlazování. Zelenina v syrovém stavu patří podle tradiční medicíny k potravinám, které ochlazují tělo. Důsledkem je oslabení a snížená imunita, která nezvládne ataky počasí, bacilů a stresu. A chřipka je na světě.
Doporučujeme: Ničí zelenina a sója štítnou žlázu?
Podle poradkyně čínské medicíny Marcely Slavíčkové by syrové ovoce a zeleninu nemělo obsahovat jména poslední jídlo dne. Při večeři totiž nejen ochlazují tělo, ale ruší obnovu tělesných sil, což usnadňuje vstup virů do organismu. Tento vliv zeleniny je nevhodný především v noci, kdy se ve spánku mají v těle spustit opravné a ozdravné mechanismy. Vliv ochlazení by jim bránil a zpomaloval je.
O vitamíny nepřijdete
V chladném období roku se proto doporučuje zaměřit se na stravu se zahřívajícími účinky. Syrová zelenina se tak nemá jíst vůbec, a především ne při epidemii chřipky. Pokud budeme v chladném počasí konzumovat chladné potraviny a tekutiny, logicky budeme spotřebovávat více energie na to, abychom se zahřáli, a tudíž si budeme oslabovat imunitní systém.
Nejen stará východní věda, ale i naše pocity nám tak naznačují, že v zimních měsících je lepší jíst zeleninu tepelně upravenou: vařenou, dušenou, grilovanou. Není pravda, že by kuchyňská úprava zničila zdravotní účinky. Někdy je to přesně naopak - navíc kromě lepší stravitelnosti. Díky narušení struktury totiž dojde k uvolnění vitaminů, a tím jejich lepší využitelnosti v organismu.
Tak třeba jeden z nejsilnějších antioxidantů quercetin, který působí proti zánětům, srdečním onemocněním a některým typům rakoviny, funguje teprve až po tepelném zpracování.
Také lykopen - najdeme ho v rajčatech a paprikách - je po uvaření až 5 x účinnější Podle odborníků snižuje riziko rakoviny a dalších nemocí. Betakaroten z mrkve rovněž získáme spíš po uvaření, obzvlášť s trochou tuku. Nevýhodou je však oxidace vitaminu C, kyseliny listové a dalších vitaminů skupiny B.
Hlavně nepřehánět
Díky vaření se ale z původního množství 100 - 150 gramů na porci dostaneme až na 250 gramů, protože se tak obvykle zmenší objem. Zdálo by se, že jde další výhodu: čím víc, tím lépe, ne? Bohužel nikoliv, jak prokázal jeden z dosud nejrozsáhlejších průzkumů. Podle něj není dobré přehánět ani v tomto ohledu.
"Analyzovali jsme výsledky 16 studií, v jejichž rámci bylo sledováno téměř 850.000 osob," vysvětluje Frank Hu z Harvardovy univerzity. Sníme-li víc než oněch pět porcí, ke zvýšení pozitivních účinků nedojde. Podle článku, zveřejněného v British Medical Journal, existuje něco jako práh dosažitelných pozitivních účinků. Stačí zkonzumovat 400 - 450 g zeleniny denně, víc už je na nic, vysvětlují autoři studie.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Zelenina je zdravá. Ale proč vlastně? Víte to?
Jídla proti kráse: Po čem budeme vypadat starší?
9 známek blížící se demence: Bez ohledu na věk
