Problémy se štítnou žlázou mají vliv i na otěhotnění. Ženy o nich často netuší
Jenom v loňském roce se v Česku léčilo se štítnou žlázou téměř 620 tisíc pacientů, přitom ještě před deseti lety to bylo o 140 tisíc lidí méně. Velkou roli hraje životní styl i stres. Nejnebezpečnější jsou endokrinologické problémy pro těhotné ženy, hrozí totiž potrat nebo předčasný porod. Lékaři odhadují, že potíže najdou až u 15 procent vyšetřených. V pondělí začíná osvětový Týden štítné žlázy.
Vyšší srdeční činnost, únava, hubnutí nebo naopak přibírání, zimomřivost i psychické změny. Všechny tyto projevy mohou upozorňovat na to, že člověk trpí zvýšenou nebo naopak sníženou funkcí štítné žlázy.
Ačkoliv se nejčastěji projevují ve středním a vyšším věku, mezi 40. a 50. rokem života, velmi rizikové jsou potíže pro těhotné ženy. Vychýlení z funkce tohoto důležitého orgánu totiž u těhotných způsobuje potraty, předčasné porody a další komplikace. Bývá také někdy příčinou problémů s otěhotněním.
"Průvodním problémem hypotyreózy (snížená funkce štítné žlázy, pozn. red.) je snížená schopnost otěhotnět. Ženy se také cítí velmi unavené, nevýkonné. Ale v řadě případů jsou tyto symptomy nevýrazné anebo je žena přičítá jiným důvodům a na možné problémy se štítnou žlázou nepomyslí," říká Michal Kršek, předseda České endokrinologické společnosti a přednosta III. interní kliniky endokrinologie a metabolismu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Podle profesora Krška trpí ženy poruchami štítné žlázy mnohem častěji než muži. U některých diagnóz je to dokonce až osmkrát častěji.
Včasné odhalení může pomoci až 17 tisícům těhotných
V září by měl začít dvouletý pilotní screening u skupiny osm tisíc těhotných žen, který by měl pomoci odhalit případná onemocnění včas. Ve vybraných gynekologických ordinacích po celém Česku budou některým těhotným měřit hladinu hormonů štítné žlázy a protilátek v krvi, gynekolog by pak v případě odhalení potíží měl pacientku poslat k endokrinologovi.
Štítná žláza
- Tvarem připomíná motýla a je umístěna na dolní části krku před průdušnicí. Jedná se o žlázu s vnitřní sekrecí, která je jedním z hlavních kontrolorů látkové výměny (metabolismu).
- Řídí náš metabolismu pomocí dvou hormonů, které produkuje. A to tyroxinem (známým jako T4) a trijodotyroninem (T3).
- Když štítná žláza nevytváří správné množství hormonů, objevují se první obtíže. Jestliže je vaše štítná žláza málo aktivní, pak produkuje také méně hormonů a to vede ke stavu, který se nazývá hypotyreóza. Lidé s hypotyreózou využívají energii pomaleji a jejich metabolismus je také zpomalený.
- Je-li vaše štítná žláza příliš aktivní, pak uvolňuje do krevního oběhu příliš mnoho hormonů a to vede ke stavu, který se nazývá hypertyreóza. Tento stav metabolismus zrychluje.
- Nemocí štítné žlázy je celá řada. Ale ty nejčastější se projevují ve středním a vyšším věku, tedy mezi od 40. - 50. roku věku. Tvorba takzvaných uzlů je typická pro starší věk, v mladším věku se zase nejčastěji objevuj například Gravesova-Basedowova nemoc, která je doprovázena zvýšenou funkcí štítné žlázy.
"Pokud se předpoklad deseti až patnácti procent nově odhalených nemocí štítné žlázy u těhotných potvrdí, mohl by z pilotního projektu vzniknout celoplošný screening, a vyšetření funkce štítné žlázy by se tak mohlo stát standardní součástí testování těhotných v prvním trimestru gravidity. Vezmeme-li v úvahu, že v Česku ročně porodí přibližně 112 tisíc žen, pak včasným odhalením můžeme předejít rizikům téměř u 17 tisíc z nich," uvádí endokrinolog Jan Jiskra z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
"Hormony produkované štítnou žlázou jsou mimo jiné velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, kdy se tvoří jeho nervová soustava. Těhotenství obecně klade na štítnou žlázu vyšší nároky - musí zvýšit tvorbu hormonů štítné žlázy (tyroxinu) přibližně o třetinu. Zdravá štítná žláza na požadavky v těhotenství reaguje správně, pokud má dostatečný příjem jodu. Proto je v těhotenství také potřeba jod užívat přibližně v dávce 100 mikrogramů nad běžný příjem potravy," přibližuje předseda České endokrinologické společnosti.
Případů je stále více
Podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se jenom vloni léčilo s nemocemi štítné žlázy téměř 620 tisíc pacientů. Ve srovnání s rokem 2010 je to o 140 tisíc pacientů více.
"Příčin je hned několik. Zlepšují se diagnostické metody a mnohdy změny v oblasti štítné žlázy objeví jiný specialista v rámci svého vyšetření - například kardiologického či angiologického (při sonografii krčních tepen)," vysvětluje si nárůst Kršek.
Velkou roli podle něj hraje životní styl a životní podmínky. "Důležitá je i negativní role některých látek ve znečištěném životním prostředí. Dožíváme se také vyššího věku a řada pacientů se tak nemoci štítné žlázy 'dožije'," tvrdí.
Jednoznačný spouštěč onemocnění podle něj neexistuje, může to být ale i náhlá stresová zátěž. "To ale platí pro všechna autoimunitní onemocnění," dodává s tím, že u těhotných žen se nemoc někdy viditelně projeví po porodu. "Ale to se týká jen části nemocí štítné žlázy," upřesňuje předseda České endokrinologické společnosti.
Problémy mohou přijít také po porodu
Těhotné ženy, u kterých se problémy se štítnou žlázou projeví, jsou tak bedlivě sledovány nejen gynekologem, ale také endokrinologem, který nastaví vhodnou léčbu.
"Častěji se u žen vyskytuje snížená funkce a v tomto případě ženy dostávají substituční hormonální léčbu. Pokud žena naopak trpí zvýšenou funkcí, musí lékař volit takové léky, které nebudou v těhotenství vadit. V některých - naštěstí nečetných - případech je třeba v průběhu těhotenství indikovat operaci (odstranění) štítné žlázy, je to například při podezření na zhoubný nádor nebo u medikamentózně špatně zvládnutelné hypertyreózy. Operace, pokud je nezbytná, se nejčastěji provádí v prostředním trimestru těhotenství," vysvětluje Kršek.
Viditelné problémy se štítnou žlázou ale může žena pocítit také až po porodu. "Hodnoty se tedy do normálu rozhodně nevracejí a problémy se naopak mohou demonstrovat nebo nově vyskytnout po porodu. Kvůli již zmíněným rizikům je proto třeba na potíže se štítnou žlázou přijít včas," upozorňuje profesor a předseda České endokrinologické společnosti.
Léčba bývá doživotní
Vyšetření ale často komplikují i dlouhé čekací lhůty u endokrinologických specialistů. "Kromě skutečného nárůstu případů to částečně přičítáme i špatné organizaci péče. Jsme zahlceni banálními případy, kdy už pacient zná diagnózu, bere pravidelně léky a je stabilní. A potřebuje jednou za rok kontrolu a předepsat léky - to by dle našeho názoru mohli zajišťovat praktičtí lékaři. Pak by se nám uvolnily ruce pro komplikovanější případy a samozřejmě by se i snížily čekací lhůty," vysvětluje endokrinolog Jan Jiskra.
Podle něj se způsob léčby mění s věkem pacienta. Některé poruchy je dobré řešit jen v určitém věku, kdy mohou například zvyšovat kardiovaskulární riziko. U starších lidí se mírně snížená funkce štítné žlázy obvykle neléčí a pacienti se jen sledují.
Léčba snížené funkce štítné žlázy je zpravidla doživotní, protože je potřeba neustále nahrazovat chybějící hormony. "V případě zvýšené funkce štítné žlázy existuje podskupina pacientů s určitým typem nemoci, u nichž lze nemoc zklidnit léky, a asi polovina z této skupiny pak může léky vysadit úplně," dodává Michal Kršek.
Na onemocnění upozorňuje taktéž Týden štítné žlázy, který se koná od 25. do 31. května. Orientační test, zda nemůžete trpět poruchami štítné žlázy, si můžete vyzkoušet na webu.