Katolický duchovní během kázání pouští nahrávku z vyšetření na ultrazvuku. Vyhrožoval nezletilým dívkám, že to řekne jejich rodičům, pokud půjdou na potrat. Zastrašoval páry čekající v nemocnici na zákrok kvůli vadě plodu, když to ještě bylo dovoleno před loňským zpřísněním zákona. Kárá také tatínky a mává snímky z ultrazvuku před muži, kteří chtějí opustit své těhotné přítelkyně.

Ale Kancelarczykovým nejúčinnějším nástrojem je to, co stát zanedbal: pomáhá osamělým matkám obstarat bydlení, výbavu pro děti a v případě potřeby i právníky, aby zažalovali agresivní partnery.

"Občas jsem zdrcen množstvím takových případů," říká čtyřiapadesátiletý kněz během návštěvy azylového domu pro osamělé matky, který vede v blízké vsi. Některé ženy jsou těhotné, některé s dítětem, ale všechny v problémech. "Mělo by být 200 či 300 takových domů v Polsku. Je tu ale pusto," říká.

V Polsku je zjevné, že stát odhodlaný skoncovat s potraty se méně stará o to, co následuje - o děti, které potřebují pomoc a podporu.

Polská vláda poskytuje jedny z nejštědřejších rodinných přídavků v regionu, ale nabízí minimální podporu samoživitelkám a rodinám s postiženým dítětem, podobně jako ty části USA, které zakázaly interrupce.

"Stále mluví, že jsou pro život, ale zajímají se o ženu jen, dokud neporodí," říká Krystyna Kacpurová, která ve Varšavě vede spolek stavějící se proti vládním zákazům. "Neexistuje žádná systémová podpora pro svobodné matky v Polsku, zejména pro matky s postiženými dětmi," říká.

  Potrat doma a ve vaně. Nové rozhodnutí dopadá i na Američanky, které dítě chtěly

To je jeden z důvodů, proč zřejmě počet interrupcí neklesá - zákazy je prostě zatlačily do ilegality, anebo mimo Polsko. Zatímco počet legálních interrupcí klesl na asi 1000 za rok, aktivistky bojující za právo na potrat odhadují, že každý rok si přes všechny zákazy nechá přerušit těhotenství okolo 150 tisíc Polek: buď si vezmou "potratovou" pilulku, anebo odjedou na potrat do ciziny.

V současnosti na jednu Polku připadá 1,3 dítěte, což je jedno z nejnižších čísel v Evropě a asi polovička toho, co bývalo za komunismu, kdy země měla jedny z nejliberálnějších potratových předpisů na světě.

Právní zákaz, jak přiznávají i odhodlaní bojovníci proti potratům jako Kancelarczyk, "nezpůsobil žádný zaznamenatelný rozdíl" v číslech. Ale nabídka pomoci v podobě stravy, bydlení či péče o dítě může občas věci změnit. Kancelarczyk hrdě říká, že tato pomoc pomáhá "zachránit" 40 těhotenství ročně.

"Zhroutil se mi svět"

Dvaačtyřicetiletá matka dvou dětí Monika Niklasová ze Štětína poprvé zašla na mši u Kancelarczyka krátce poté, co se dozvěděla, že její nenarozené dítě trpí Downovým syndromem. To bylo před deseti lety, kdy zákaz interrupcí ještě nezahrnoval vady plodu, a tak zvažovala potrat. "Myslela jsem si, že se mi zhroutil svět," řekla.

Během bohoslužby Kancelarczyk přehrál video se zvuky, které popsal jako tlukot srdce. "Chytlo mě to za srdce," vzpomíná. "Po mši jsme zašli za knězem a řekli mu o naší situaci," dodala. Byl jedním z prvních lidí, který jí a jejímu manželovi řekl, že to zvládnou, a nabídl podporu.

  Proč se republikánský Kansas zastal potratů? Energie a zloba změnily svého nositele

Narodil se Krzysztof. Niklasová se vzdala kariéry architekty, aby se synovi plně věnovala. Až teď na podzim získal devítiletý Krzysztof místo ve škole, což je jedním z příkladů, jak moc se úřady míjí s potřebami rodičů.

Niklasová nyní rodičům očekávajícím narození postiženého dítěte radí a snaží se je přesvědčit, aby si dítě ponechali. "Nikdy jim neříkám, že všechno bude v pořádku, protože bude těžko. Ale pokud přijmou, že život bude jiný, než si představovali, mohou být šťastní," řekla. "Krzysztof mě naučil lásce," dodala.

Jedna věc vlastně v jejích rozhovorech s budoucími rodiči nikdy nezazní: zákaz interrupcí. "To nemá vliv na to, jak se lidé rozhodují. Ti, kdo chtějí jít na potrat, to i tak udělají, jen v cizině," řekla.

Kancelarczyk říká, že počet žen, které se na něj obracejí, protože zvažují potrat, se od zpřísnění zákazu interrupcí nezvětšil. Ale zákaz stále podporuje: "Zákon má normativní dopad. To, co je dovolené, je vnímané jako dobré, to, co je zakázané, jako špatné," říká kněz.