Trávíte čas mezi regály supermarketu s brýlemi a lupou, abyste rozluštili, co se skrývá v textu na obalu? Skoro každý výrobek má údaje o svém složení (pokud ho vůbec má!) sestavené jinak. Kdo se v tom má vyznat?

Na potravinách můžeme nalézt značení podle různých kritérií a od různých, často si vzájemně konkurujících projektů. Miniaturní písmenka a čísla nás spiš jen matou. Značkám na potravinách chybí solidnost a jasná kritéria.

Co víte o složení potravin?

Nedůvěru vůči logům na potravinách odhalil průzkum, který uveřejnila iniciativa Vím, co jím a piju. Lidé postrádají jasně daná pravidla pro udělení značek. Aby takovým značkám důvěřovali, musely by potraviny být posuzovány nezávislými laboratořemi a především by udělení značky mělo být důvěryhodné.

Informace na obalech potravin jsou stále důležitější pro 57 % spotřebitelů. Nejčastěji hledají datum trvanlivosti a potom hned složení produktu. Méně často už výživové hodnoty.

Doporučujeme: Čtěte, co jíte. Budete se divit

"Paradoxní je, že zatímco lidé se při výběru potravin obávají nejvíce emulgátorů a dalších přídatných látek, mezi odborníky je za největší hrozbu považována výživová skladba. Lidé by proto více měli hledět na nutriční hodnoty. Nevhodně sestavený jídelníček je totiž příčinou řady onemocnění, jako jsou srdečně-cévní choroby, diabetes 2. typu, nadváha, obezita," upozorňuje nutriční specialistka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., odborná poradkyně iniciativy Vím, co jím a piju.

Nejdůležitějším kritériem pro výběr potravin je stále cena. Jako jeden z hlavních faktorů jej uvádí až 73 % Čechů. Jen necelá polovina Čechů vnímá jako důležitý faktor výživovou hodnotu. Navíc otázkou zůstává, do jaké míry informacím o nutriční složení lidé rozumí.

Tady je pár rad, jak z hlediska zdravé výživy posoudit výrobky, než je vložíte do nákupního vozíku:

Pečivo

Vhodným pečivem je to celozrnné a grahamové, které je zárukou celozrnnosti. V běžném prodeji ho však mnoho nenajdeme. Prodává se spíš jako balené. Označení  "cereální" nám nic neříká o kvalitě a použité mouce. Cereální je totiž každé pečivo. Také "vícezrnné" nám opět neříká nic o podílu celozrnné mouky. V takovém pečivu bylo jednoduše použito více druhů mouky - tedy z různých druhů obilovin.

Pokud vybíráme podle druhu mouky, měli bychom dávat přednost žitnému pečivu před pšeničným. Žitné pečivo lépe zasytí. Bývá konzistencí hutnější a barvou tmavší. Z žitné mouky se vyrábí zejména chléb. Pokud se jedná o směs mouky žitné a pšeničné, více bylo na výrobu použito té, která je v popisku výrobku uvedena na prvním místě. Například chléb označený jako žitno-pšeničný obsahuje více žitné než pšeničné mouky.

Zejména na baleném pečivu se setkáváme s označením:

• "zdroj vlákniny" = obsahuje aspoň 3 g vlákniny na 100 g výrobku nebo 1,5 g vlákniny na 100 kcal výrobku.
• "s vysokým obsahem vlákniny" = potravina obsahuje alespoň 6 g vlákniny na 100 g výrobku

Z pekárenských výrobků zatím žádný nedostál kritériím obecně prospěšné společnosti Vím, co jím. Problém totiž vzniká s množství soli.

Šunka

Vybrat bychom si měli vždy výrobky s obsahem soli do 3 % (lépe 2,5 %). Obsah masa by měl být alespoň 80 %, ideálně však spíš nad 90 % (někteří výrobci uvádějí podíl svalových bílkovin, v tom případě ideálně 16 % a více = šunka nejvyšší jakosti).

Náš tip: Je Váš energetický výdej a příjem v rovnováze?

Tuky 

V jídelníčku by měly být zastoupeny jak zdroje nasycených, tak nenasycených mastných kyselin, a to v poměru 1:2 ve prospěch nenasycených (zdroje: oleje, kvalitní margaríny, ořechy)

• Margaríny je nutné vybírat obezřetně s ohledem na trans nenasycené mastné kyseliny - těch musí obsahovat margarín naprosté minimum (nebo lépe vůbec žádné)
• Pokud si chci dopřát máslo (které obsahuje 80 % nasycených mastných kyselin), přijatelná porce je 20 g. Lidé se zvýšenou hladinou cholesterolu a se sklonem k srdečně-cévním onemocněním by měli dávat přednost margarínům, a to nejlépe se sníženým obsahem tuku.
  

Sýry

Právě v nich je velice důležité sledovat podíl tuku a soli. Z hlediska zdravého životního stylu bychom si měli vybírat sýry do 20 % tuku v sušině, tedy zhruba s 10 % tuku ve výrobku. Na tuto hodnotu se však dostanou jen vybrané sýry typu eidam.

S ohledem na množství tuku jsou zajímavé tvarůžky neboli syrečky. Obsahují minimum tuku, hodně bílkovin, avšak pozor - mají poměrně hodně soli. Vhodné jsou tzv. čerstvé a termizované sýry. Pokud je zvolíme namísto tuku (např. lučina namísto másla), vrstva namazání může být podstatně vyšší.

Dochucovadla

Např. v případě kečupu je nutné dávat pozor na množství cukru a soli. Podíl těchto složek bývá obecně poměrně vysoký. Značný podíl cukru a soli je problémem hlavně u dětí, které s oblibou konzumují špagety ochucené právě kečupem. Výrazná chuť kečupu u nich vzbuzuje návyk na stále výraznější jídla. Proto by rodiče měli dávat přednost například rajčatovému protlaku, který ochutí jen špetkou soli (pokud je to vůbec nutné) a zejména bylinkami.

U kečupů je nutné sledovat množství rajčat, z nichž byl kečup vyroben. Zákazníci by měli srovnávat jednotlivé kečupy a vybrat si nakonec ten, na jehož 100 g bylo použito alespoň 200 g rajčat. Při troše snahy lze najít i kečup s 240 g rajčat v základu.

Není potřeba úplně zatratit ani majonézu. Je ideálním zdrojem potřebných nenasycených mastných kyselin. "Obsah energie má být nižší než 350 kcal na 100 gramů, celkový obsah tuku pod 30 procent a trans nenasycené mastné kyseliny pod 0,1 gramu na 100 gramů. Důležité je sledovat i obsah sodíku, který má být nižší než 750 miligramů na 100 gramů," říká PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.

Těstoviny

Aby se staly skutečně nutričně hodnotnou potravinou, měly by obsahovat dostatek vlákniny. Na trhu takových těstovin bohužel moc nenajdeme. Slušný podíl vlákniny mívají těstoviny vyrobené s podílem zeleniny. Obecně však vlákninu obsahují celozrnné těstoviny. Tyto těstoviny uvolňují energii pomaleji, než klasické bílé těstoviny, a proto nezvyšují výrazně hladinu glykemie a zasytí na delší dobu. Výhodou celozrnných těstovin je, že se hned tak nerozvaří.

Určitým rizikem by mohl být podíl soli. Obecně by těstoviny neměly obsahovat téměř žádnou sůl, maximálně 250 mg soli / 100 g výrobku.

S výběrem pomůže důvěryhodné logo

Výše zmíněný průzkum rovněž odhalil, že by Češi uvítali značku potravin, která by jim pomohla vybrat takové produkty, jenž odpovídají výživovým doporučením pro zdravý životní styl. 

"Na jedné straně se snažíme lidi vzdělávat v tom, jak si správně vybrat potraviny - co pro ně výživové hodnoty na obalech znamenají a jak mohou ovlivňovat jejich zdraví. Na druhé straně usilujeme o zjednodušení výběru výživově hodnotných potravin právě prostřednictvím loga, které za spotřebitele hlídá konkrétní rizikové živiny," vysvětluje podstatu iniciativy Vím, co jím a piju její ředitelka Ing. Lucie Gonzálezová. To má význam nejen pro spotřebitele, ale i jako motivace výrobců. Logo totiž snadno odliší takové výrobky od těch nutričně méně kvalitních.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:  

Víte, co jíte? Podívejte se na glutamát

Prohlédněte si tělo: Hrozí nebezpečná nákaza

Velký horoskop na květen: Co vás čeká v měsíci lásky?

Vstoupit do galerie | 10 10 jídel pro dobrou náladu