reklama

Ochlazení o 1 stupeň znamená stovky nových infarktů

Zaskočil nás náhlý příchod zimy, který ještě zvýšil šok z posunu času. I ti, kdo se se nad tím usmívají, čelí nenadálé zátěži. Organismus se s takovými změnami vyrovnává teprve postupně.

Foto: Isifa/Thinkstock

Zaskočil nás náhlý příchod zimy, který ještě zvýšil šok z posunu času. I ti, kdo se se nad tím usmívají, čelí nenadálé zátěži. Organismus se s takovými změnami vyrovnává teprve postupně.

Bolest hlavy nebo kloubů, malátnost, horší soustředění a celkově snížený výkon - tak popisuje většina lidí svůj momentální zdravotní stav při prudkých změnách počasí. Daleko hůře jsou na tom ale kardiaci, kterým klesající teploty výrazně ohrožují srdce. S tímto tvrzením přišli britští vědci na základě dlouhodobých pozorování.

Jsme součástí přírody

Myšlenka, že změny počasí, různá intenzita slunečního svitu nebo změny v magnetickém poli Země ovlivňují lidské zdraví, je hodně stará. Také některá měření na dobrovolnících ukázala, že v závislosti na počasí, teplotě a podobných faktorech se může měnit i tepová frekvence, výše krevního tlaku nebo také mozková činnost a celková psychika člověka.

Účinky počasí a rozdílných teplot během roku mohou při své práci pozorovat mnozí zdravotníci, především zaměstnanci záchranné služby a urgentních příjmů. Ze statistik lze vypozorovat, že četnost například náhlých úmrtí ze srdečních příčin nebo četnost případů akutního infarktu myokardu není během celého roku stejná.

Dvě stovky lidí

Britští vědci spočítali, že při poklesu denní teploty o jeden stupeň od obvyklé průměrné hodnoty stoupne souhrnné riziko srdečního infarktu za 28 dní o dvě procenta. To se sice nemusí zdát jako nijak ohromující číslo, ovšem jen do chvíle, než zjistíte celkový počet infarktů v dané oblasti.

Například právě ve Velké Británii prodělá infarkt myokardu kolem 146 000 lidí ročně. Proto i malé zvýšení rizika znamená v důsledku nezanedbatelný počet nemocných.

Odborníci díky svému pozorování zjistili, že pokles teploty o 1 °C vede k výskytu dvou stovek nových infarktů navíc. Získali přitom údaje o 84 010 pacientech, kteří byli s tímto typem srdeční příhody přijati do nemocnice v Anglii a Walesu od roku 2003 do roku 2006. V úvahu byly pochopitelně brány takové faktory jako znečištění ovzduší, chřipková aktivita, sezónnost a dlouhodobé trendy.

Varování pro všechny

Ukazuje se, že nejvíce náchylní jsou k teplotním vlivům osoby mezi 75 a 84 lety a dále pak ti, kteří již předtím nějakým onemocněním srdce trpěli.  Z tohoto hlediska se zdají být více chráněni lidé, užívající delší dobu kyselinu acetylsalicylovou, která je obsažena v mnohých běžně užívaných lécích. Nedávno se objevil dokonce nový Aspirin Protect, speciálně vyvinutý pro ochranu srdce.

Že na vás zvraty počasí a nízké teploty nijak nepůsobí? Tak to jste měli až doteď velké štěstí. Stejně jako alergie se i přecitlivělost na změny počasí může projevit v kterékoliv  životní etapě.

více na uLékaře

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Stres je jako droga. Nemůžeme bez něj být

Změna času: Zítra je nejhorší den na práci

Pozor na zákeřné "kamarádky": Zlikvidujte je!

reklama
reklama
reklama