Láska je krásná, ale vás z ní bolí břicho. A hlava. A klouby. Rýma a chřipka se vrací každou chvíli a o intimních problémech radši ani nemluvit. Co to s vámi je?

Nový kartáček a ručník ve vaší koupelně (a ani si je nemusíte půjčovat, fuj!), skleničky a příbory, ložní prádlo a dokonce i vzduch vašeho hízdečka lásky teď osidlují už ne jenom vaše vlastní bakterie - a každý z nás jich má v těle kolem dvou kilogramů! - ale i ty, které si věnem do společné domácnosti přinesl váš partner(ka).

Může být tohle zdrojem vašich potíží?

"Ano, lze předpokládat, že intimní soužití dvou jedinců přináší nové informace pro imunitní systém," ptvrzuje MUDr. Martin Nouza, CSc z pražského Centra klinické imunologie.

V soužití s novým partnerem tak dochází k mohutné výměně bakterií. "Velmi často vídáme, že jeden z páru, nosič bakterií (dříve bacilonosič, jak strašné označení) je předá partnerovi. Tak začne vnímat spolu s bakteriemi i eventuální obtíže. Stejně tak však dochází k přenosu příznivých bakterií se stimulací imunitního systému a s příznivým vlivem na partnera," dodává optimisticky doktor Nouza.

Početně mají v našem těle mikroby převahu. Na každou buňku lidského těla připadá zhruba deset bakterií. Přestože některé kmeny jsou u všech lidí shodné, každý jedinec má na sobě svou vlastní „sadu" z mnoha dalších druhů mikroorganismů. Tomu druhému možná nepůsobí žádné potíže, ale vám mohou způsobit opakované infekce.

Jako ve školce

S novým partnerem tak vpodstatě prožíváte totéž, co kdysi po nástupu do školky: váš imunitní systém se přizpůsobuje novým, dosud neznámým patogenům a musí se s nimi teprve naučit vyrovnat.

Pamatujete si, jak jste byli první půlrok každou chvíli nemocní? Výhodou v tomto věku je, že obranyschopnost je už plně vyvinuta, takže přizpůsobování by nemělo trvat nijak dlouho.

Zpravidla bývají místem průniku sliznice: ústa, nos, dýchací soustava, uši, oči, urogenitální trakt a řitní otvor, což je při intimním styku víc než pravděpodobné. Podle odborníků však bakterie však mohou být patogenní i v případě, že zůstanou jen na pokožce.

Poušť s vlhkými oázami

"Lidská pokožka je jako poušť. Většinou je suchá, ale jsou místa, kde vyvěrají prameny. Místa jako nos nebo pupek jsou jako oázy, v nichž to kypí životem mikrobů," prohlašuje například Dr. Julie A. Segreová z Národního institutu pro výzkum lidského genomu v USA, která se svým týmem zkoumala osídlení kůže mikroorganismy.

Ukázalo se, že jen na povrchu těla hostíme kolem tisíce druhů bakterií náležejících k více než dvěma stovkám rodů - což je dvakrát tolik, než se vědci dosud domnívali.

"Stejně jako na poušti, i suchá místa na našem těle - vnitřek předloktí, dlaně a hýždě - oplývají životem. Není tu ale taková druhová pestrost, podobně jako není na poušti ve srovnání s pralesem, dodává doktorka Segreová.

Ve studii, zveřejněná v odborném vědeckém časopise Science konstatovala, že každý z nás má svou vlastní skladbu bakterií. Druhově nejbohatší sbírku bakterií hostíme na předloktí. Většinou tam žijí bakterie 44 druhů. Ukázalo se také, že kmeny bakterie Staphylococcus aureus, které jsou rezistentní vůči antibiotikům, nemusí žít jen v krku a v nose, jak se předpokládalo, ale prakticky ve všech kožních záhybech.

Reakce i na sperma

Není divu, že když se vystavíme každodennímu útoku takové "ZOO", bude našemu iunitnímu systému chvíli trvat, než se s tím popere.

Tím ale problémy končit nemusí. "Z jiného soudku velmi často vídáme nepříznivou reakci partnerky na spermie partnera, způsobující neplodnost. A zcela kuriózní mohou být kožní a slizniční reakce na antigeny partnera - což jsme zaznamenali jako reakci na sliny či jiné tělesné tekutiny. Takže: soužití dvou zamilovaných jedinců vůbec nemusí být z imunologického pohledu jednoduché," uzavírá téma MUDr. Martin Nouza, CSc z pražského Centra klinické imunologie.