Odmítáte dát děti očkovat? Ve Francii, ale i v USA, se za to v některých místech můžete dostat i do vězení. U nás je zatím nejvyšším trestem pokuta 10 tisíc korun.

Právě tak o tom nyní rozhodl Ústavní soud. Povinné očkování tak v České republice zůstává povinné. Podle statistiky je proti očkování maximálně 5 % lidí, ale přesto je o "odpíračích" hodně slyšet.

Zabijáci se vrací

Je to paradox: Zatímco dříve lidé toužili po očkování, které by je ochránilo před často smrtelnými chorobami, dnes se mu bráníme. V současné době je pro děti v Česku povinné očkování hexavakcínou, která zahrnuje záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B. Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi.

Doporučujeme: Autismus a očkování: Falešná stopa?

Když se k počtu povinných očkování přidají i doporučovaná nepovinná, není divu, že se mnoha rodičům protáčejí panenky.V západní Evropě je často očkování nepovinné, ale přesto je proočkovanost populace vysoká a nemocnost na stejné úrovni. Tam, kde proočkovanost klesne, obvykle začínají problémy. Řada nemocí, považovaných za již neexistující, se vrací. 

Například ve Švédsku či Japonsku přestali plošně očkovat proti černému kašli, v Anglii proti spalničkám atd. V následných epidemiích mnoho dětí těžce onemocnělo a několik zbytečně zemřelo. Epidemie záškrtu na Ukrajině po zrušení očkování byla největší od konce 2. sv. války. Všechny tyto země očkování obnovily.

Myslet i na druhé

U nás může být příkladem z dnešní doby epidemie černého kašle, jehož výskyt vzrostl trojnásobně poté, co se upustilo od přeočkování na prahu dospělosti. Je totiž dokázáno, že pokud se procento proočkovanosti sníží pod určitou mez, choroby se začnou opět šířit. Dokazují to současné epidemie spalniček ve Východní Evropě a tuberkulózy v Africe, odkud se šíří do USA.

Státy se proto nemohou vzdát odpovědnosti za veřejné zdraví. "Autonomie rodičů při rozhodování o zdravotním stavu dítěte není absolutní," konstatoval nyní český Ústavní soud. Tzv. kolektivní imunita totiž chrání i ostatní, tedy například ty, kdo se očkovat dát nemohou, nebo se u nich ani po vakcíně nevyvinula dostatečná odolnost organismu. Podle odhadu odborníků se tak každý rok podaří zabránit až 150 tisícům onemocnění a možná až 500 úmrtí na tyto infekce.

Čeho se bát?

Celosvětově bylo vymýceno pouze jediné onemocnění - pravé neštovice. Ve stadiu eliminace, tedy dlouhodobého přerušení šíření nákazy, se však nachází řada dalších infekcí. Protože nevidíme na tyto nemoci běžně umírat, nabývají někteří lidé dojmu, že vakcinace je zbytečná, očkovací látky nebezpečné a rizika vysoká.

Mnozí lidé se bojí vedlejších účinků vakcín hlavně kvůli obsahu hliníku především na nervovou soustavu, což může být tragické u dospělých a osudové u malých dětí.

Vakcíny prý také příliš zatěžují imunitní systém. Odborníci však dokládají, že v porovnání s každodenní zátěží, se kterou se dětský organismus musí vyrovnávat, je vliv očkování zanedbatelný. Zdravé dítě nemůže nijak ohrozit. Většina očkování už neobsahuje živé látky - je tomu tak jen u vakcín proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám. Pak se výjimečně objevují příznaky podobné slabému průběhu onemocnění.

Stojí to za to?

Neobstojí ani námitka, že se očkuje u dětí příliš brzy, kdy jejich nervový systém není ještě zralý. Očkovací kalendář je navržený tak, aby chránil děti v nejzranitelnějším věku. Pokud se propásne ten správný okamžik, dítě je vystaveno zbytečnému riziku. Domněnky o vztahu autismu a vakcín byly také mnohokrát vyvráceny a britský lékař, který přišel s touto teorií, by dokonce odsouzen na prokazatelné falšování důkazů.

To ale neznamená, že se čas od času neobjeví nežádoucí rekace včetně těch nejvážnějších. Podle předsedy České vakcinologické společnosti Prof. MUDr. Romana Prymuly jde asi o pět případů ročně. Soukromě lékaři tvrdí, že pokud se objeví nějaký problém, je to tím, že už stejně v organismu byl a reakce na vakcínu ho pouze předčasně vyvolala - objevil by se však po čase tak jako tak.

Ani odborníci tedy nezapírají, že by vakcinace byla zcela bez rizika. "Žádná očkovací látka, podobně jako žádný jiný lék, nemusí být 100% bezpečná. Vždy se mohou u některých jedinců objevit nežádoucí reakce," přiznává Prof. MUDr. Roman Chlíbek z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Koneckonců, riziko vedlejších účinků v sobě nese jakýkoliv lékařský postup. S tím je nutné se smířit. Důležité však je, zda to stojí za to.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Škodí očkování dětem? Neobešly by se bez něj?

Sladkosti jen v sobotu: Norské týrání i u nás

12 zlozvyků, které z vás postupně udělají blázna

Vstoupit do galerie | 8 8 tipů pro lepší soustředění