Děsíte se každého vlastního kila? Možná to nebude tak horké. Lékaři postupně objevují kouzlo rčení "až tlustí budou hubení, tak hubení budou studení".

Na začátku byl záhadný paradox: vědci zjistili, že obézní lidé mají větší naději, že přežijí infarkt. Překvapivé zjištění prokázalo několik studií, naposled šlo o zprávu zveřejněnou v časopise European Heart Journal.

Tloušťka prodlužuje život

Němečtí a švýcarští lékaři v ní sledovali přes 1600 pacientů po více než tři roky. Během této doby zemřelo pouze 3,6 % těch z nich, kdo měli nadváhu, ale zato celých 10 % těch, kteří měli váhu normální. V Japonsku, kde je nadváha takřka "ilegální" a za vyšší objem pasu dostanete výstražný dopis v práci, úřady ustoupily od  přitvrzení předpisů.  Odůvodnění?

"Diskutujeme o nových normách, protože se podle nedávného průzkumu ukázalo, že vztah mezi tloušťkou a kardiovaskulárními nemocemi není tak jednoznačný," uvedl ministerstvo zdravotnictví.

Dalším důkazem proti neustále omílání nebezpečnosti tloušťky byli pacienti na dialýze nebo staří lidé v LDN. Hubenější umírali dřív než ti s nadváhou. Stejné výsledky se prokázaly po velkých operacích, sepsích, krvácení do mozku, a dokonce i u nemocných revmatismem či rakovinou. Obézní pacienti vždycky přežívali déle, i když měli BMI třeba až 30, což je zhruba 86 kg na 170 cm.

Další paradox nadváhy

V poslední době se proto pacientům radí místo razantního zhubnutí, které navíc obvykle není v jejich silách, aby byli "fat and fit". Co to znamená? Pokud máte laboratorní hodnoty v normě a k tomu se věnujete pravidelnému pohybu, takže máte dobrou kondici, nemusíte si s nějakým tím kilem navíc dělat příliš hlavu.

Nyní přišel profesor neurologie Bruce McEwen z Rockefellerovy univerzity v New Yorku  spolu s dlouhodobým kritikem "stigmatizace" obezity, profesorem Achimem  Petersem z univerzity v německém Lübecku, s teorií "paradoxu obezity"

Obezita je podle nich zdravým způsobem, jak zvládat stres. Základem teorie je Petersův pojem "sobecký mozek". Mozek si totiž odebírá dostatek energie, i kdyby tak měl ohrozit tělo - např. při hladovění ztratí vnitřní orgány až 40 % váhy, ale mozek pouze 1 % .

Sobecký mozek ukládá tuk

Za normálních podmínek, tedy v klidu, mozek využívá 50 % glukózy z organismu. Toto množství při stresu stoupá na 90 %. U obézních přichází mozek zkrátka, protože tělo si místo jeho zásobování buduje tukové zásoby.

Protože nedostává glukózu, kterou potřebuje, zvýší mozek své energetické požadavky. Tlustý člověk jí víc, aby pokryl potřeby svého sobeckého mozku. Přitom ale jen malá část těchto kalorií jde na uspokojení mozku, ale zbytek se dál ukládá jako tukové zásoby.

Jde tedy o reakci na chronický stres. Jediný způsob, jak by mohli zhubnout, jediný způsob, jak zhubnout, snížit hladinu stresu. Jenže část tohoto stresu způsobuje i negativní pohled, jaký společnost na obézní lidi má. Obézní lidé si tedy nemohou pomoct, aby nebyli obézní.

Srdce obézních lidí je odolnější?!

Teorie, proč lidé přežijí zdravotní zátěž s nějakým tím kilem navíc, se různí. V srdci obézních lidí jsou zřejmě nějaké fyziologické rozdíly a záleží rovněž na tom, jak moc tlustý člověk je.

Nebezpečná je především abdominální tloušťka, tedy ona pověstná pneumatika v pase a na břiše. U mužů se o kritickou hranici jedná v případě 102 cm, u ženy 88 cm. Ale končetiny, boky a hýždě naopak spíš chrání před negativními vlivy.

Jedna z nejpravděpodobnějších teorií tohoto jevu tvrdí, že srdce obézních lidí je odolnější, neboť je dlouhodobě vystaveno většímu stresu.

"Zřejmě má větší schopnost odolat prvotnímu šoku, který to znamená pro organismus," domnívá se Andrew Newby, profesor vaskulární biologie na Heart Institutu v britském Bristolu a mluvčí Evropské kardiologické společnosti. 

Klidně jezte... ale cvičte!

Neznamená to, že je v pořádku být tlustý. Naopak to z mnoha důvodů představuje nebezpečí pro zdraví. A hodnota BMI nad 35 zůstává nadále vysoce nebezpečná.

Z dalších výzkumů vyplývá, že nejlepším receptem na dlouhověkost a odolnost je kombinace nadváhy (mírné) a pravidelného pohybu. Tedy ono fit and fat.

Studie z Taiwanu například prokázala, že už pouhých 15 minut cvičení denně, ovšem prováděné pravidelně a prodlužuje život o 3 roky.  

Zároveň také snižuje úmrtnost o celých 14% a riziko úmrtí na nádorové onemocnění o 10% ve srovnání s lidmi, kteří nemají žádný aktivní pohyb. Přitom každých dalších 15 minut pohybu denně navíc vede k dalšímu významnému snížení úmrtnosti a prodloužení délky života o další rok.

Dosud se doporučuje jako nezbytné minimum 3,5 hodiny pohybových aktivit týdně, pokud možno 30 minut každý den. Je ale zřejmé, že i kratší doba cvičení vede k velmi významnému zdravotnímu benefitu, což by měla být odpověď pro všechny, kteří tvrdí, že jim na pohyb nezbývá čas.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Po čem ženám rostou prsa? Obezita nebo hormony?

Klouby léčí tukem už ve třech městech. I v Praze

Nosíte podprsenku? Určitě má špatnou velikost

Vstoupit do galerie | 8 8 jídel proti chřipce. Funguje to!