Už žádná deprese či úzkost. Odborníci přišli na nový typ prevence, zvládne ho každý
Pocity úzkosti a deprese během pandemie napříč společností narostly. Podle profesora a psychologa Manose Tsakirise z univerzity v Londýně se nově objevuje síla interocepce, sledování vlastního tepu, který prozradí vnitřní tělesné signály. Tento druh vnímání se jeví jako efektivní způsob, jak předcházet zdravotním problémům.
Odborníci stále více upozorňují na to, že signály vysílané z našich vnitřních orgánů do mozku hrají roli při regulaci emocí a při léčbě úzkosti a deprese. Součástí nových poznatků jsou také konkrétní způsoby, které umožní si tyto procesy uvědomit. Ano, vypadá to, že pouze poslechem tlukotu srdce můžete ovlivnit chod své mysli.
Pohodlně se usaďte, zavřete oči a zkuste vnímat, jak vám buší srdce. Dokážete cítit jeho ozvy, počítat jeho rytmus? Tento jednoduchý test je jedním ze způsobů, jak posoudit vlastní schopnost interocepce - schopnost uvědomovat si vlastní tělo a jeho změny zevnitř, konkrétně mozkem vnímat signály vysílané z vnitřních orgánů.
Důležité je vnímat nejen to, co se děje venku, ale také vevnitř
Interocepce není tolik známá jako zrak, sluch, chuť, hmat a čich, tedy smysly zaměřující se na vjemy zvnějšku. Odborníci v posledních letech nicméně upozorňují na to, že právě citlivost k vnímání vnitřních tělesných signálů ovlivňuje naši schopnost regulovat emoce a snižovat náchylnost k duševním onemocněním jako úzkost a deprese.
Britský deník The Guardian píše, že je tato problematika jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí v oboru neurovědy a psychologie. "Ve výzkumu interocepce zaznamenáváme exponenciální nárůst," potvrzuje profesor a psycholog Manos Tsakiris z univerzity v Londýně.
Interocepce zahrnuje všechny informace přenášené z vnitřních orgánů jako kardiovaskulární systém, ledviny, střeva a močový měchýř. "Mezi mozkem a vnitřnostmi probíhá neustálá komunikace," popisuje Tsakiris.
Velkou část těchto signálů zpracováváme nevědomě. Například nevnímáme automatickou zpětnou vazbu mezi mozkem a tělem stabilizující cukr v krvi nebo výšku krevního tlaku. Napětí ve svalech, sevření žaludku nebo tlukot srdce si ale uvědomit dokážeme. Způsob, jakým tyto pocity interpretujeme, pak má důležitý dopad právě na náš tzv. wellbeing.
Interocepce v hledáčku nových studií
"Akademičtí pracovníci a lékaři začínají interocepci uznávat jako klíčový mechanismus duševního a fyzického zdraví. Tím, že porozumíme signálům našeho těla, jsme schopní regulovat náš emoční a fyzický stav," říká doktorka Helen Wengová z Kalifornské univerzity v San Franciscu.
Tato myšlenka vychází z práce Antonia Damasia, který se interocepci začal věnovat v 90. letech na Univerzitě Jižní Kalifornie ve Spojených státech. Damasio přišel s tvrzením, že emoční události začínají nevědomými změnami v těle, jež nazval "somatickými ukazateli". Když například uvidíte rozzuřeného psa, vaše svaly se aktivují a začne vám bít srdce. Tato fyzická reakce nastane ještě předtím, než si vůbec danou emoci uvědomíte. Teprve když mozek detekuje změnu vnitřního stavu těla díky interocepci, daný pocit zažijeme a následně na něj reagujeme.
Lidé s depresemi nevnímají tlukot srdce
Výsledky studie z roku 2015 ukazují, že schopnost vnímat tělo "zevnitř" se dá změřit pomocí několika cvičení. Účastníci výzkumu měli například uvést počet srdečních ozev za minutu, načež tento údaj vědci porovnali s reálným číslem. V rámci dalšího testu byla respondentům puštěna nahrávka pravidelných srdečních úderů a oni měli odpovědět, zda je v souladu s jejich vlastním srdečním rytmem. Další metodou byl klasický dotazník s otázkami, jak často vnímají své fyziologické signály.
Jednotlivci vykazovali široké spektrum odpovědí, které bylo spojené s jejich schopností rozpoznat a regulovat emoce - kdo byl zběhlejší a přesnější v odhalování svých tělesných procesů, lépe reagoval na své pocity.
Tato spojitost může podle podle tři roky starého výzkumu hrát důležitou roli v řešení mnoha duševních problémů. Velká skupina lidí s depresí například podle jedné studie vykazovala horší interoceptivní vnímání srdečního tepu. Omezená schopnost vnímat tělesné signály tak může stát za pocity letargie depresivních lidí a toho, že "vůbec nic necítí".
Naopak lidé s úzkostí podle výzkumů uvádí, že schopnost interocepce mají, její projevy ale neinterpretují přesně. Například změnu srdečního rytmu vnímají mnohem intenzivněji, což může vést až k panické atace.
Terapie vycházející z těchto poznatků jsou stále ve svých začátcích, výsledky práce profesora Huga Critchleyho z anglické Brighton and Sussex Medical School jsou nicméně slibné. V červenci tohoto roku publikoval výzkum, v rámci něhož pracoval s 121 autistickými dospělými - tedy se skupinou náchylnou k úzkostným poruchám. Jeho cílem bylo zjistit, zda lepší vnímání vnitřních dějů dokáže zmírnit pocity stresu.
Polovina z účastníků pravidelně prováděla cvičení k rozpoznání vlastního tepu, po nichž následovala podrobná zpětná vazba. Skupina, která tento trénink podstoupila, vykazovala po třech měsících sledování výrazně nižší výskyt úzkosti. 31 procent z této poloviny se z úzkostné poruchy zcela zotavilo. "Díky těmto metodám začali lépe rozpoznávat konkrétní zkušenost a mírnit pocit, že se jedná o katastrofickou událost," popisuje Critchley.
Silové cvičení dá mozku informaci, že máme svět pod kontrolou
Profesorka Cynthia Priceová z Washingtonské univerzity v Seattlu zase zkoumá, jaký vliv mají na zlepšení interocepce techniky mindfulness. V rámci testovacího programu účastníky vede k tomu, aby se soustředili na vnitřní pocity v určitých částech těla. Výsledky její studie ukazují, že terapie úspěšně redukuje symptomy deprese a signifikantně zvyšuje abstinenci oproti klasickým formám léčby. "Tato dovednost je užitečná pro kohokoliv, bez ohledu na jeho zdravotní stav," míní.
Nová zjištění také pomáhají pochopit, proč jsou některá fyzická cvičení prospěšná našemu zdraví. Pravidelný trénink totiž může změnit povahu signálů, jež bude náš mozek přijímat. "Pokud máte nedostatek cvičení, budete mít větší sklony k tomu, abyste pociťovali symptomy spojené s úzkostí. Když budete zažívat emoční nebo fyzické výzvy, vaše srdce bude více tlouct. Jakmile se začnete dostávat do formy, vaše orgány i srdce zvládnou větší zátěž. Tělo začne odolněji reagovat na změny, které můžou váš wellbeing narušovat," vysvětluje Critchley.
Stále více výzkumů přichází s tím, že silový trénink může účinně snižovat pocity úzkosti. Jedním z možných vysvětlení je to, že cvičení mění interoceptivní signály vysílané ze svalů do mozku. Když aktivujeme svaly, cítíme se fyzicky silnější a schopni čelit hrozbám. To následně posiluje pocit sebeúcty a duševní odolnosti.
"Taková zpětná vazba plynoucí ze svalů vám může nevědomě říci něco o tom, co můžete ve světě dokázat. Po silovém tréninku vaše tělo cítí, že se dokáže s životem vyrovnat, cítí nad ním větší kontrolu," vysvětluje vědecká spisovatelka Caroline Williamsová, jejíž kniha Move! z tohoto roku mapuje způsoby, jakými fyzické cvičení prospívá mysli.
Poznatky z posledních let ukazují, že interocepce je důležitý smysl stejně jako chuť, zrak, čich, hmat a sluch. Stejně jako se v životě řídíme těmito pěti ukazateli, neměli bychom zanedbávat ani signály, které přichází zevnitř našeho těla.
Mohlo by vás zajímat: Tylš: Psychedelika pomůžou s depresemi, nastane smrt ega, budou jednou i v lékárnách (27. 4. 2021)
