Chcete udělat něco pro zlepšení svého mozku? Co nejrychleji se zvedněte od počítačů, televizí a paradoxně i knih a jděte cvičit. Dopřejte mu správnou stravu, meditujte a občas mu dejte na chvíli dovolenou.

1. Svaly nebo mozek? Obojí!

Výzkumy prokazují, že sportovci mívají zpravidla lepší inteligenci i paměť. Vědci z Univerzity v Oregonu testovali IQ celkem 824 sportovců a jeho průměrná hodnota činila 110. Studie z Univerzity v Illinois zase prokázala vztah mezi aerobním cvičením a zlepšením paměti - 48 desetiletých dětí bylo rozděleno do dvou skupin. První každý den hodinu cvičila, druhá nikoliv. Zpočátku mezi nimi nebyl rozdíl, ale už po třech týdnech výkony u všech fyzicky zdatnějších výrazně předčily necvičící děti. Zlepšila se jejich dlouhodobá paměť i logické myšlení.

Doporučujeme: 10 tipů na vylepšení paměti: Pomůže i žvýkačka!

"Věnujeme-li se jakémukoliv sportu déle než třicet minut, dojde k lepšímu okysličování mozku, protože lépe dýcháme. Jakákoliv fyzická činnost zlepšuje průtok krve do části mozku, jež ovlivňuje naši schopnost učit se a také za tvorbu nových mozkových buněk. Když cvičíme, cítíme se navíc prokazatelně lépe, jsme pozitivnější, máme víc energie a jsme přístupní novým věcem," vyjmenovává Jana Havrdová z Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz.

2. Projezte se k lepší paměti

A čím mozek nakrmit, aby lépe pracoval? Rozhodně zvýšením omega 3 mastných kyselin, které jsou pro něj zcela stěžejní a naše tělo si je neumí vytvořit samo. "Musíme mu je dodat správnou stravou například v podobě lněných, konopných nebo dýňových semínek nebo v nejrůznějších zdravých olejích jako jsou lněný či konopný. Velmi vhodné je doplnit i rybí tuk neboli zdravé tuky z říše živočišné. Velkou sílu má také kokosový olej," vysvětluje specialista na zdravý životní styl Martin Škába. 

"Když jíme hodně potravin z pšeničné mouky či ty s obsahem jednoduchých rafinovaných cukrů, časem vzniká inzulínová resistence, což bohužel negativně ovlivňuje i mozkovou činnost. Pomoct mozku může právě kokosový olej, který se, na rozdíl od jiných zdravých olejů, dá upravovat i tepelně," uvádí odborník na portálu www.skaba.cz.

Přečtěte si: Jste tlustí? Budete mít delší život a lepší mozek

Za potravu pro mozek je považovaný také lecitin, jehož přírodním zdrojem jsou opět nerafinované rostlinné oleje lisované za studena, ale také ořechy, semena, sójové boby (zejména tempeh), čočka, melasa, kaviár a žloutky. Zdrojem spousty prospěšných látek pro mozek je i jedna z nejstarších rostlin světa ginkgo biloba. Extrakty z ní posilují paměť a pomáhají při léčbě Alzheimerovy choroby.
 

3. Čistá střeva, bystrý mozek

Vědci také zjistili, že velmi intenzivní je propojení střevního systému a mozku. "Střeva do mozku odesílají obrovské množství informací a to zásadně ovlivňuje jeho činnost. Pokud nefungují, pak i mozek trpí. Všemu můžeme pomoct tím, že podpoříme tvorbu probiotických bakterií, například konzumací kysaného zelí nebo čerstvých zeleninových šťáv," radí  Martin Škába. Náš trávicí trakt si podle něj skvěle odpočine, když mu jednou týdně dopřejeme jednodenní detoxikaci, kdy konzumujeme jen čerstvé zeleninové šťávy.

4.  Jak si sednete, tak vám to půjde

Vědecké studie potvrdily, že pořádek a dobrá pohoda na pracovišti dokáže zvednout produktivitu o 32 %. A začít je třeba už u volby pracovního stolu a jeho umístění.. Bez duševní pohody, kterou příjemné pracoviště dovede navodit, se totiž pracuje velmi těžko. Je přitom možné se poučit ze zásad čínského učení feng shui. Stůl by podle něj měl být umístěn co nejdále od dveří. Měl by být zaručen výhled od stolu z okna, případně přes celou místnost. Experti varují před tím, aby člověk sedával zády ke dveřím nebo oknu.

Důležité jsou i barvy, které vás obklopují. "Doporučuje se kombinovat maximálně tři. Používat by neměly být agresivní barvy, jako je červená. Černá barva také není ideální. Vhodné jsou naopak žlutá, bílá, zelená či hnědá. Díky převažující složce ve slunečním světle je lidské oko citlivější na žluto-zelený vlnový rozsah, který taktéž na člověka působí fyziologicky nejpříznivěji," vysvětlil Josef Senčík z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.

5. Ukliďte si kolem sebe!

Dělejte v jednu chvíli jen jedinou věc. Takzvaný multitasking je totiž zabiják produktivity. Ideální je mít před sebou na stole vždy jen ty materiály, které jsou potřeba k řešení aktuální záležitosti, doplněné o seznam dalších úkolů na daný den. A po splnění úkolu dokumenty sklidit a připravit se na další. 

"Mozek má tendenci se vracet k rozdělaným úkolům. To odvádí pozornost pryč od aktuální činnosti. Pokud nemusíte, nedělejte více aktivit souběžně. Dělejte jednu věc. Až jí dokončíte, jděte na další. Dají se tak ušetřit energie, čas a chyby. Zároveň má člověk větší chuť do práce, když má ve věcech pořádek. To se pak spíš ,dokope' k činnosti,"  připomíná Lukáš Hána z GrowJOB Institute, který lidem i firmám radí, jak zvýšit jejich efektivitu.

6. Restart vlastního já

Každý máme někdy pocit, že náš mozek je přepracovaný. „Jeho přílišné a často jednostranné přetěžování a opakovaný, ničím nekompenzovaný stres, vedou z dlouhodobého hlediska ke snižování  výkonu a k narůstající nespokojenosti. Je proto dobré do života zařadit pravidla work-life balance, tedy vyvážení práce a osobního života," podotýká Radka Paálová, psychoanalytická koučka z Profit management ČR.

Náročnou duševní práci doporučuje vyvážit sportem a pohybem. Stejně důležité je udělat si čas na své blízké a především na sebe. "Čas od času, například jednou za měsíc, je velmi účinné spočinout jen sám se sebou a provést revizi svého nitra - vyšetřit si hodinu času, který bude opravdu jen váš a zvážit všechna pro a proti ve svém životě. Utřídíte si tak mnohdy potlačené a zasunuté myšlenky. 

7. Zlepšete aktivitu meditací

Stav mozku, konkrétně našeho emočního zpracovávání informací,  zlepšuje podle nejnovějších průzkumů meditace. "Nemusí přitom jít o nic náročného. Stačí si najít klidné místo a soustředit se na svůj dech - tím bychom se měli ideálně na tu chvíli stát. Při správném provedení někomu může pomáhat pár minut denně, jiný ale potřebuje třeba hodinu. Důležité je nespěchat, začít pomalu, postupně a zvyknout si na tuto činnost pravidelně. Ale pozor, nejedná se o relaxaci, náš mozek je i zde aktivní - slábne centrum strachu, sníží se pocity úzkosti a naopak postupně vznikají nové nervové dráhy s lepší empatickou reakcí," vysvětluje ajurvédský lékař Kukku Ramesh z léčebného hotelu Larimar v rakouském Stegersbachu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Paměť není totéž co inteligence, říká memo-rekordmanka

Nebezpečí o dovolené: Na co si dát pozor v hotelech?

7 věcí, které vyléčí obyčejná voda z kohoutku

Vstoupit do galerie | 7 7 jídel pro váš bystrý zrak