"Napište mi antibiotika, potřebuju být rychle fit," žádáme u doktora a když nám vyhoví, může se jednat hned o dvě chyby, které nás dovedou k ještě větším potížím, než už máme.

První z nich je, že je polykáme na nemoci, na něž vůbec nejsou určená a proto na ně ani nezaberou. Antibiotika totiž fungují výhradně na bakteriální infekce. Na ostatní druhy infekčních onemocnění jako jsou záněty virové nebo plísňové, však nepůsobí vůbec.

Léčba naslepo

Lékaři totiž často nedáme čas, aby nechal v laboratoři zjistit, jaký druh léčiv potřebujeme. A samozřejmě někdy i doktoři sami nemají zájem něco řešit. Prostě napíší, co chceme, a mají klid. Měli bychom trvat aspoň na CRP testu, který je rychlý a okamžitě dá odpověď na otázku, zda jde o zánět bakteriální, nebo virový. 

Doporučujeme: Máte boreliózu? Když antibiotika selžou, pomůžou byliny

Vyhráno však není ani tehdy, když jde opravdu o bakteriální infekci a antibiotika jsou zapotřebí. Pokud se neudělá kultivace v laboratoři a konkrétní druh antibiotik se nasadí jen odhadem, nemusí zabrat. Léčba naslepo nebývá tak účinná. 

Bakterie si zvykají

Druhým problémem bývá zvolený typ léků. Zvlášť když na léčbu spěcháme, dostaneme takzvaná moderní antibiotika, která se berou ve zkráceném režimu, například jen jedenkrát za 12 či 24 hodin a/nebo pouze po dobu tří dnů. Často se stane, že tak nedokáží infekci zdolat, jen potlačit, a ta se pak brzy zase vrátí s novou silou a odolností vůči původnímu léku. Místo abychom se rychleji uzdravili, jsme nemocní déle a vážněji. 

A to není všechno! Časté nasazování antibiotik totiž způsobuje, že si bakterie vyvinou různé mechanizmy, jak jejich účinek zneutralizovat. 

Rezistence je stále větší problém

Tato odolnost neboli rezistence se stává obrovským problémem. Onemocnění takovou odolnou bakterií nelze antibiotiky léčit. A nezaberou ani tehdy, až je příště v případě vážnější choroby budete potřebovat mnohem víc.  Není přehnané tvrdit, že takový přístup často končí i smrtí pacienta.

Stále častěji se tak objevují zvlášť rezistentní bakterie, jako je MRSA, legionella nebo takzvaná nemocniční bakterie. Pacienti, zvlášť ti oslabení, pak umírají vlastně z banálních důvodů, jako je "obyčejný" zápal plic, močová infekce a podobně. Přitom naopak ve srovnání s minulostí klesá počet nově vyvíjených antibiotických látek - výzkum už prostě nemá, kam dál jít. 

Rezistenci mikrobů vůči antibiotikům způsobují především tyto důvody:

• příliš časté používání,
• nasazování z banálních důvodů - například v případě očních kapek, používaných při běžném podráždění,
• užívání při léčbě nevhodných nemocí. 

Jak antibiotika správně užívat?

Hrozbě rezistence můžeme vzdorovat také přesným dodržováním pravidel:

• brát je v pravidelných časových intervalech,
• užívat je dostatečně dlouhou dobu,
• nepřestat, když potíže zdánlivě ustoupí,
• dobrat celé balení a/nebo využívat tolik tablet, kolik lékař zvlášť určí, 
• dodržovat režim nemocného - tedy klid, žádná námaha a rozhodně nemoc vyležet.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Lepší než antibiotika: Objev z Brna ničí bakterie

Zemřeme z každého párku? Které uzeniny jsou dobré?

Pozor na ně: Desítky tisíc řidičů skoro vůbec nevidí