Žralok se má! Za život mu prý postupně narostou desítky tisíc zubů. My se musíme spokojit se dvěma generacemi zubů, po nichž nenásleduje nic, nebo jen zubní náhrady.

Že bychom měli tedy o chrup pečovat co nejpozorněji, zjistili již naši prapraprapraprapředci… Jejich první dentální pokusy byly z našeho pohledu dojemné až veselé. V neposlední řadě ovšem také nepříjemné a bolestivé.

Pád říše i hygieny

Zkuste si zítra ráno vyčistit zuby práškem ze směsi popela z kopyt oslů, myrty, roztlučených skořápek vajec a pemzy. A žádný kartáček, prosím - prášek si nanesete prsty. Ano, prsty. Prostě jako staří Egypťané tisíce let před našim letopočtem… Stejně jako to po nich dělali Řekové i Římané, byť práškem poněkud jiného, nicméně dneska určitě stále ne moc přitažlivého složení…

S pádem Římské říše "padla" i tato hygiena. Až kolem roku 1000 se zubní prášek objevil v Persii, křesťanská Evropa navázala na římskou tradici až na konci 18. století. V Anglii se prodával v keramických miskách, a to nejen jako prášek, ale také už jako pasta. Na kartáček ovšem pořád měli jen ti nejbohatší, ostatní pořád zůstávali věrni prstu.

Samozřejmě, přísady, z nichž se pasty či prášky vyráběly, obsahovaly často složky odírající zuby či jinak škodlivé: cihelný prach, porcelánový a keramický prášek.  Kvůli zpříjemnění celé procedury se přidával glycerin. Později také borax - aby prášek nebo pasta pěnily.

Konečně opravdová pasta!

První zubní pastu v dnešním slova smyslu zřejmě začal v roce 1850 vyrábět americký zubní lékař Washington Wentworth Sheffield. Dodávána byla ve skleničce. V té době studoval v Paříži jeho syn Lucius Tracy Sheffield. Tam údajně uviděl, že malíři používali barvy tubách, a napadlo ho, že by otcova zubní pasta mohla být prodávána v tubách také.

To se také stalo: v roce 1892 je založena Sheffield's Company a zubní pasta v tubě byla na světě. Nápad se osvědčil a hned tentýž rok ho okopírovala britská firma Beechams a začala prodávat Beechams Tooth Paste v tubách. V roce 1873 představuje svoji aromatickou zubní pastu Colgate a v roce 1896 pastu Colgate Dental Cream plní rovněž do tub.
 
Do II. světové války se do většiny past přidávalo mýdlo jako emulgační činidlo, i když to mělo některé podstatné nedostatky.  Po válce bylo mýdlo nahrazeno jinými činidly. Výrobci past pokračovali ve vývoji a zvyšovali účinnost past. Byly objeveny blahodárné účinky fluoridu - zvýšení odolnosti zubní skloviny vůči zubnímu kazu.

Není pasta jako pasta

To byla minulost. V současnosti existuje obrovské  množství zubních past, které se liší nejen cenou, vůní, barvou, ale hlavně složením. Stačí si jen vybrat podle účinku, který od svého věrného společníka v tubě očekáváte.

Základní druhy zubních past

• zubní pasty s fluorem
• zubní pasty bez fluoru
• bělicí zubní pasty
• protiparadentózní zubní pasty
• herbální zubní pasty
• zubní pasty odstraňující zubní kámen
• zubní pasty pro nemocné dásně
• zubní pasty snižující nadměrnou citlivost zubů
• abrazivní zubní pasty pro kuřáky

Co v nich je?

Běžná zubní pasta obsahuje přibližně ze 75 % vodu a další zvlhčovadla. Dále je také tvořena z 20% brusnými prostředky (křemičitany nebo mletým vápencem), z 1 až 2 % pěnicími prostředky a také příchutěmi, pufry, barvivy, plnidly a fluoridem.

Smyslem čištění chrupu je odstranění zubního mikrobiálního povlaku. Tento povlak je zodpovědný za vznik zubních kazů, za záněty dásní i za parodontitis, lidově paradentózu. Pokud si čistíte zuby správně, mikrobiální povlak čili plak by na chrupu neměl zůstat, nebo by měl být alespoň minimalizován.

Pasta přitom není vlastně nijak důležitá, čištění jen zpříjemňuje a přinese nám svěží dech. Důležité je to, co skutečně provádí čištění - totiž kartáček na zuby.

Vstoupit do galerie | 11 Cviky do vody: Půlka váhy je pryč!

Vstoupit do galerie | 12 Rakovina: 12 příznaků, které byste neměli přehlížet