Chrchlání, kašel, rýma, skelný pohled, pytle pod očima, schlíplá chůze – všude, kam se podíváš: v tramvaji, v autobuse, v metru, na ulici, v nákupním centru, v potravinách, ve školce, v dětské herně. Všude. Mají to všichni. Dospělí i děti. A nikdo neví, co s tím.

Je ti blbě? Vstaň a choď! Hoď do sebe nějaký ten horký nápoj s paracetamolem, zázvorový čaj s medem, nějaké to antipyretikum – těch můžeš i více během dne, takže pohoda. A to přejde. Fungovat musíš, nikdo za tebe nic neudělá.

Funguj, dokud žiješ

Zhruba takovou mantru používá většina české populace. Kromě toho, že si lidé postupně a nenápadně likvidují vlastní tělesnou schránku, ještě mají vleklé potíže s ohleduplností. Co na tom, že když mi je zle, jdu mezi ostatní? Prostě musím. Většinou to bývá taková řetězová reakce: rodiče potřebují do práce, dítě musí do nějaké instituce, takže pořádně vysmrkat, odkašlat a šup tam.

A tam pak figuruje zřejmě nějaký Čáryfuk, protože jiné, dosud zdravé dítě přijde rodičům domů více či méně postižené rýmou, kašlem, případně teplotou. A pak už to jde hodně rychle: má to Ema, má to máma, má to táta, volala babička, že přijde pohlídat, ale necítí se úplně oukej, protože někde něco chytla. A nebyl to na pasece motýlek. Co s tělem dělají přechozené nemoci? Teď možná nic, ale za pár let...

Jak nemoc vnímá tělo?

"Každá nemoc je pro organismus zátěží, ten musí vydat velikou dávku energie, aby se s ní vyrovnal. Pokud mu proto nedopřejeme klid a odpočinek, který mnohdy pro zotavení sám o sobě stačí, může se tento tělesný stres, kdy viry a bakterie působí déle, než mají, projevit celou řadou vedlejších následků. Ty, pokud nemoc přecházíme pravidelně, můžou být i velmi vážného rozsahu.

Navíc se vůbec nemusí projevit tam, kde jste zaznamenali příznaky nemoci. Tedy když vás bolelo například v krku, po pár týdnech či měsících vás mohou rozbolet klouby a vy si tyto problémy pravděpodobně do souvislosti nespojíte, i když mohou být provázané," říká praktická lékařka Pavla Myslíková z Lékařského domu Prahy 7.

Tupé je zpátky, říká o pánských vlasech kadeřnice Lea Trabaková číst článek

Krása

Srdce nestíhá

Málokdo si uvědomuje, že chřipkový virus může závažně poškodit srdeční chlopně, narušit správnou funkci srdce, nebo způsobit závažný zápal plic. Není neobvyklé, že některé transplantace srdce přímo souvisí s neléčenými chřipkami, aniž by o tom pacient vůbec tušil. Poškození srdce způsobuje i přechozená angína, ta může mít i negativní dopad na činnost ledvin. Jiné virózy zase mohou při zanedbání vyústit v zánět mozkových blan s trvalým poškozením mozku. Viry také napadají dýchací cesty, kde způsobují vážné záněty průdušek a často i život ohrožující zápaly plic.

Přecházení nemocí se dále může negativně odrazit i na správné krvetvorbě, může poškodit kostní dřeň, trvale snižit imunitu. V případě horečnatých onemocnění je vždycky lepší pár dnů klid na lůžku, dbát na dostatečný přísun tekutin a vitamínů, než riskovat dlouhotrvající obtíže a případné závažné zdravotní následky," dodává Pavla Myslíková.