To, že slovo dieta mělo původně trochu jiný význam než dnes, možná víte. Řecký výraz diatia totiž původně popisoval celkový způsob života, nejenom stravovací ukázněnost, se kterou dnes diety spojujeme. Až následně, v průběhu 19. století, byla odstartována "zlatá éra" nárazového hubnutí a vše, co s tímto nezdravým fenoménem souvisí.

  Víte, že člověk s vysokým podílem svalové tkáně má rychlejší metabolismus než osoboa, u které převažuje podíl tukové tkáně? Svalovec tedy přirozeně (s)potřebuje více kalorií.

Dostat se na optimální tělesnou váhu a následně si ji bez problémů udržovat, je snem mnohých z nás. Řeč nemusí být nutně jen o hubnutí; mezi námi jsou i jedinci se zcela opačným problémem, ačkoli - buďme realisté - je jich (v porovnání s opakovaně hubnoucími) zanedbatelné množství. Zanedbatelné pouze ve smyslu četnosti, nikoli důležitosti.

Pravděpodobně - řešíte-li redukci váhy - vás už někdy napadla otázka, proč se některým účastníkům hubnoucího procesu opakovaně nedaří uspět, a jiní (z)hubnou relativně bez problémů. K tomu si následně svou váhu umí udržet a ztracené kilogramy už nepřiberou.

Na čem všem záleží a jaké faktory hubnutí a budoucí (ne)úspěch ovlivňují?

Více v naší grafice.

Spočítejte si svůj bazální metabolismus

Každý z nás musí denně naplnit svůj bazální metabolismus (BMR), aby mohl žít. BMR vyjadřuje, kolik energie tělo potřebuje k přežití za předpokladu, že nevyvíjí žádnou aktivitu.  Hodnota BMR se u jednotlivých lidí liší. V tom je právě ten vtip…