Ebola se vymyká kontrole, obětí přibývá, epidemii v Africe se nedaří zastavit - takových zpráv jsou plná média. Máme se proč bát?

Zeptali jsme se doc. MUDr. Rastislava Maďara, Ph.D. Právě se vrátil z Afriky, z mise International Humanity - organizace, kterou před 10 lety sám založil. Působí v Malawi, v regionu, kde si před časem v místním sirotčinci v Mchinji vybrala Madonna prvního adoptivního syna Davida, a nyní tam už  International Humanity dokončuje vlastní Česko-Slovenskou nemocnici. 

O ebole se píše jako o nejděsivější nemoci na světě.  Nemocný krvácí ze všech tělesných otvorů…

Ano, ale jen v těchto projevech ta děsivost není. Ta spočívá v tom, že smrtnost je přes 60 % - umírá tedy většina nakažených. A taky v tom, že se stále neví, kde se v přírodě vlastně virus eboly ukrývá v období mezi epidemiemi u lidí.  Situaci komplikuje také pověrčivost. Afričtí vesničané věří, že jak se jednou dostanou do nemocnice, je s nimi konec. Raději tam proto nejdou, i když šance na přežití by tam měli o něco vyšší.

Nemocnice znamená šanci

Znamená to, že existuje léčba?

Účinná specifická léčba neexistuje.  Dají se však léčit příznaky - snížit horečky, potlačit bolesti, nahradit ztráty krve, tlumit krvácení a projevy šoku, udržovat vnitřní rovnováha organizmu.  To, že nemocní odmítnou hospitalizaci, je zlé i v tom, že se vyhnou izolaci a virus se může šířit dál.

Jakým způsobem se dá nakazit?

Jedině tělními tekutinami, virus v nich může vstoupit do těla další osoby přes narušenou kůži a sliznice. Což je určité štěstí, mnohem horší jsou nákazy, které se přenášejí vzdušnou cestou. K nim ebola nepatří.

Doporučujeme: Téma: Infekce a nákazy

Přenos např. v letadle klimatizací je proto velmi nepravděpodobný až nemožný. Velkým rizikem jsou však pohřební rituály, kdy podle místních tradic zemřelého rodina omývá.  

Hrozí ebola i turistům?

Jak dlouhá je inkubační doba?

Od nákazy po projevy prvních příznaků to mohou být dva dny i čtyři týdny. Záleží na tom, kolik virů při infekci do těla pronikne, jakou cestou a jak výkonný je imunitní systém nakaženého. Zhruba během dalšího týdne se pak rozhodne, jak závažně bude nemoc probíhat, zda se uzdraví, nebo ne.

Jaké riziko podstupuje turista, že se mu něco podobného stane?

Musel by se pohybovat v rizikových venkovských oblastech, v pralesech mimo obvyklé turistické trasy nebo být hospitalizovaný vedle pacienta s ebolou. I když se právem mluví o rozsáhlé epidemii, stávající počet postižených je skutečně nejvyšší od objevení eboly přes téměř 40 lety, je stále lokalizovaná v odlehlejších končinách třech zemí na západě Afriky -  Liberie, Guinea a Sierra Leone. Jinde ne. Třeba tam, kde působíme my, vesničané dosud o ebole ani neslyšeli.

Dostane se virus do Evropy?

Proč tedy tak velká pozornost médií?

Nejspíš proto, že o ní přinášejí informace hlavně vlivné sdělovací prostředky ze zemí, které zde měly své kolonie a dodnes zde mají své zájmy i bezprostřednější spojení, jako je Velká Británie nebo Francie. Jejich lidé působí a pracují i v odlehlých oblastech, kde je možné se nakazit a teoreticky i přivézt tuto nemoc domů.

Bylo by tedy možné, aby se nakažený člověk dostal do Evropy a tam virus rozšířil? 

Velké letecké společnosti právě z těchto zemí mají protokol, podle něhož sledují cestující. Jednak podle místa, odkud letí, a jednak podle příznaků. Podezřelý případ by měl být včas zachycený a putovat do karantény, případně po potvrzení nemoci do přísnější izolace. Fakt, že se nemoc nepřenáší vzduchem, celý postup řešení osob v kontaktu s nemocným dost usnadňuje.

Mají podobné opatření i české aerolinky?

Kdysi za epidemie SARS byla cestujícím s příznaky nemoci na letišti nebo palubě věnována poměrně intenzivní pozornost. Dnes je vše opět v klidu. Naše společnosti do zemí s výskytem eboly nelétají. Pokud by však byl na palubě člověk s těžšími příznaky nemoci a anamnézou návštěvy endemické oblasti v předchozím měsíci, určitě by věděli, koho konzultovat a jaké základní opatření udělat.

Připravená je "tajná" nemocnice

Kde je u nás možná nutná izolace?

Civilní pacienti s příznaky neznámé infekce končí po příletu do Prahy většinou v nemocnici na Bulovce. Specializované centrum pro zvládnutí nejnebezpečnějších infekčních agens je v Těchoníně v Pardubickém kraji. Tam bylo v letech 2003-2007 přebudována bývalá vojenská nemocnice na speciální centrum pro zvlášť nebezpečné exotické infekce. Dosud byla využitá poměrně málo, zejména u vojáků po návratů z misí v zahraničí. Je to funkční zařízení financováno ze státního rozpočtu, kde je k dispozici vyškolený kvalifikovaný personál.

Je tedy připravená i na případ ebola?

To zařízení se oficiálně jmenuje Centrum biologické ochrany a je vybavené pro největší biologická rizika, jako je právě SARS nebo ebola. Tam je to jako v hollywoodském filmu - práce ve skafandrech, několik stupňů ochrany, pečlivá dekontaminace a podobně. 

Vy sám se nebojíte?

Na strach při mé práci v Africe není čas. Těm lidem je v první řadě třeba pomoci a pacientů je obrovské množství.  I když... občas se přistihnu, že dnes už si třeba nenatáhnu rukavice tam, kde bych si je ještě před pár lety vzal. Respekt z nemocí člověk musí mít, obzvláště pokud je zdravotníkem. Jinak to může skončit špatně. Nakonec nemálo z afrických lékařů a sester se stalo obětí i stávající epidemie eboly a stejně tomu bylo i u SARSu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

V létě se špatně hubne. Počkejte na září

Co se děje s tělem, když přestanete jíst maso?

Endometrióza: Ničí život, ale dá se jí zbavit bylinami