reklama

Hory nejsou jen zábava. Odpoledne radši nelyžujte

Hurá, jedeme na hory, ať se děcka vyblbnou! Sáňkování a bobování považujeme za nevinné dětské radovánky. Pohřeb fotbalisty Václava Drobného nám ale připomíná, jak snadno se z nich může stát tragická záležitost.

Foto: Reuters

Hurá, jedeme na hory, ať se děcka vyblbnou! Sáňkování a bobování považujeme za nevinné dětské radovánky. Pohřeb fotbalisty Václava Drobného nám ale připomíná, jak snadno se z nich může stát tragická záležitost.

Podle dostupných informací při noční jízdě na bobech vyjel ze sjezdovky a narazil do stromu. Utrpěl těžký úraz hlavy a jeho následkům podlehl v nemocnici. Stejné nebezpečí však bohužel hrozí každému z nás.

Boby a sáňky jsou nebezpečné. Hrozí úrazy

I odborníci považují bobování a sáňkování za velmi nebezpečný zimní sport, především právě pro děti. Na nerovnostech boby nadskočí a dítě pak dopadá na tvrdý okraj bobu. Zraní si nejčastěji hlavu, krk, záda, nebo pánev. Vhodnější jsou boby se sedátkem a brzdami, které lze alespoň trochu ovládat.

Přečtěte si také: Sjezdovky: horší než jatka!

Naopak nejvíce ohrožují zdraví dětí talíře se dvěma držadly po stranách.  Jsou zcela neovladatelné a dosahují velké rychlosti. 

Pokud se rozhodnou s dětmi sáňkovat či bobovat dospělí, měli by sedět nikoliv vzadu za dítětem jako obvykle, ale naopak vepředu. Dítě jinak nejenže zachytí při srážce hlavní náraz, ale ještě na něj zezadu dopadne tíha dospělého.

Statistika uvádí, že pád je příčinou téměř 60 % poranění, která vyžadují nemocniční péči. Přitom asi 30 % poranění páteře znamená zároveň poranění míchy. Zlomené obratle se dají léčit, ale přerušená mícha ne.

Snowboard dokáže způsobit i řezné rány

Typických lyžařských úrazů, jako jsou zlomené končetiny, v posledních letech ubylo, zřejmě hlavně díky zkráceným lyžím. K nejzávažnějším úrazům ale dochází na snowboardech, což je spojeno s jejich rostoucí oblibou.

Jsou to úrazy páteře, ke kterým dochází zpravidla při pádu dozadu, poškození pánve, zlomená zápěstí a poranění ramen či řezné rány způsobené přímo prknem.

Dalším problém představuje i fakt, že snowboardista je pro své okolí mnohem nebezpečnější než lyžař. A technický sníh, který je mnohem tvrdší než přírodní a hůř se na něm brzdí.

Sport vyčerpá už za tři dny

Proč je sport v zimě tak rizikový? "To je celkově způsobeno čím dál větší agresivností dnešních sportů, které vyžadují větší trénovanost a výkonnost, ale děti i dospělí mají dnes paradoxně kondici mnohem nižší než dřív a daleko méně pohybu," vysvětluje doc. MUDr. Veronika Benešová z Centra úrazové prevence Fakultní nemocnice Motol.

"Sedí ve škole, v práci, cestou domů v metru a doma pak u televizí a počítačů a dvě tři hodiny sportu týdně nestačí. Například, když postavíte takové netrénované nevytrvalé dítě na dvě hodiny dopoledne a odpoledne na lyže, bude po třech dnech tak vyčerpané, že riziko nezvládnutí krizové situace se maximálně zvýší. O dospělých ani nemluvím, ale ti za své jednání alespoň zodpovídají sami."

Na svah dopoledne a s přilbou!

Jak tedy úrazům na horách předejít? Nepřeceňovat své síly a odpoledne omezit sportovní aktivity, kdy dochází k drtivé většině úrazů, a rozhodně při zimních sportech nosit helmu. "Při jízdě na sjezdovce se dnes dostávají lidé do tak vysokých rychlostí, že pokud narazí na nějakou překážku, jako je strom nebo sloup, nemají v podstatě bez ochranné přilby šanci," vysvětluje pro Centrum.cz docentka Benešová.

"Podle některých statistik přitom přilba může předejít až 85 % těžkých zranění hlavy a mozku. Při jízdě na mopedu, na kterém můžete dosáhnout maximální rychlosti 80 kilometrů v hodině, je přilba povinná. Na horách se dá jet i stovkou a nepotřebujete ani řidičák, ani žádné ochranné pomůcky."

Pozor na zmrzlé chodníky

K úrazu může člověk přijít snadno, ani se nemusí věnovat zimním sportům - chodníky jsou namrzlé a kloužou.

Zlomeniny mohou být zejména pro seniory fatální, ale i natažený či naražený sval může být velkou komplikací. A to i finanční, protože vás na nějakou dobu vyřadí z běžného života. 

Úrazům, jako je uklouznutí nebo podvrtnutí, se dá často předejít zahřátím svalů před námahou v chladu. Vhodnou prevencí tak může být prohřátí masáží, pomůže třeba Koňská mast hřejivá. Když už ale k pohmoždění dojde, dostat se rychle zpátky "na nohy" vám pomohou enzymy - kromě obkladů a stahování poškozeného místa. Enzymové preparáty platí také na otoky, krevní výrony a podlitiny.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jaké úrazy hrozí dětem nejčastěji?

Jak "ozdravit" jídlo? Stačí trocha speciální vlákniny

Horoskop na celý rok 2013: Máte se těšit, nebo bát?

  

 

reklama
reklama
reklama