Pohyb venku na čerstvém vzduchu je lékem od nepaměti. Jak upozorňuje britský zpravodajský web BBC, lidský mozek se vyvíjel v souladu s přírodou a naše percepční systémy se přizpůsobily pohybu ve volné přírodě. Pobíhání na čerstvém povětří tak nejen stimuluje lidský mozek, ale také uklidňuje.

Britský zpravodajský web připomíná studii z roku 2009 podle níž se děti s poruchou pozornosti a hyperaktivitou dokázaly lépe soustředit po dvacetiminutové procházce v parku. Děti se syndromem ADHD by tak podle autorů měly mimo jiné častěji chodit do přírody.

Venkovní prostor navíc láká k přirozenému pohybu a dovádění, což vede k posílení fyzického zdraví dětí a snížení rizika obezity. Tou dnes přitom podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí zhruba deset procent českých dětí.

Dovádění v bahně a písku zoceluje imunitní systém

Hraní venku ale u dětí rozvíjí i řadu nezbytných dovedností. Francesco Vitrano, dětský neuropsychiatr a psychoterapeut z italské Palermské univerzity tvrdí, že hrací aktivity s pískem či blátem pomáhají se senzomotorickým rozvojem či dětským chápáním tělesných signálů.

Venkovní aktivity mohou také dětem pomoci vyrovnat se s emocemi. Vyjádřit a pochopit myšlenky a emoce pomáhá terapie s hrou pod názvem Sandtray. Malí účastníci pak na pískovišti používají figurky, jejichž prostřednictvím ventilují, co je trápí. Aplikuje se především u dětí s poruchami chování a učení, u lidí s posttraumatickým syndromem, s depresivní či úzkostnou poruchou i u těch, kteří se vyrovnávají se ztrátou.

  Na porno narazí čtvrtina malých dětí, čeští rodiče s nimi o tom nemluví, říká vědkyně

S nárůstem urbanizace a snižováním doby, kterou děti tráví hrou venku, se snižuje také jejich odolnost. Dovádění s bahnem či pískem totiž díky přátelským mikroorganismům zoceluje dětský imunitní systém.

Jak upozorňuje zpravodajský server BBC, lidé, kteří vyrostli na farmách, vykazují nižší pravděpodobnost, že se u nich rozvine astma, alergie nebo autoimunitní onemocnění jako Crohnova choroba. Jejich obranyschopnost je totiž vytrénovanější venkovským prostředím, v němž se setkávali s větším množstvím mikroorganismů.

Procházky lesem zlepšují atopický ekzém

Většina imunitní stimulace vychází z trávicího traktu, kde sídlí prospěšné bakterie. Jen v tračníku žije až sto bilionů mikrobů. Podle italského lékaře Michela Antonelliho, jenž studoval vliv bahenních terapií na zdraví, však podobnou funkci vykazují také mikroorganismy, které ulpívají na kůži.

Lidé, kteří trpí atopickými ekzémy či lupénkou, jsou o organismy žijící na svrchní části lidského těla ochuzeni. "Tyto mikroorganismy mohou hrát hlavní roli v mnoha chronických onemocněních," tvrdí.

Podle výzkumu Antonelliho meditativní procházky lesem pomohly zlepšit symptomy atopického ekzému u dětí a dospívajících. Tím, že se dotýkali půdy a listů, totiž na pokožku dostali přátelské organismy, které obohatily jejich mikrobiom.

Prohlédnout grafiku Co se stane, když denně ujdete 10 000 kroků: Jednoduše zhubnete a zlepšíte sex

Britský web BBC také upozorňuje na to, že některé evropské školky a školy se snaží o větší zapojování dětí do aktivit v přírodě. Například ve Finsku se před dvěma lety uskutečnil v několika vybraných dětských pečovacích centrech projekt, v němž výzkumníci na asfaltový školní dvorek položili lesní půdu a přidali boxy pro zahradničení. Po měsíci měly děti ve svých střevech a na kůži těla více různorodých bakterií a zlepšila se jim imunita. Získaly totiž vyšší množství specifických T-lymfocytů a byly tak odolnější vůči škodlivým vlivům a bakteriím.

V České republice zase v posledních letech stoupá obliba takzvaných lesních školek. V nich děti pobývají celoročně venku, a to buď na přírodně upravené školní zahradě, nebo přímo ve volné přírodě. V roce 2021 bylo v Česku podle Asociace lesních mateřských školek zhruba 200 takovýchto zařízení.