"Víte, o jakém svinstvu v mase vy, co ho jíte, ani nevíte? Já jsem toho mrchožroutství nechala před lety. A vůbec mi nechybí!" napsala nám třicetiletá Judita, překladatelka z Karlových Varů.

Setkání s vegetariánem nejspíš každého donutí položit si otázku: Může člověk žít bez úhony na zdraví bez masa? Musí skutečně vraždit zvířata, aby se najdel? Je potřeba masa pro lidský organismus skutečně taková, že se bez něj neobejdeme?

U jídla se musí myslet

Rostlinná strava je prevencí nemocí srdce, rakoviny žaludku i tlustého střeva, potíží s vysokým krevním tlakem a cholesterolem.Vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak - tito dva velcí zabijáci mají jedno společné: u vegetariánů byste je hledali jako jehlu v kupce sena.

Doporučujeme: Téma: Vegetariánství

Problém je v něčem jiném.  Být zdravým vegetariánem je tak trochu "věda": musíte promýšlet, co si dát k jídlu dnes, zítra, co s čím a jak kombinovat. Jinak vám budou chybět některé látky důležité pro správný chod lidského organismu. Jedná se především o vitamíny D a  B12, omega-6 a omega-3 mastné kyseliny, které jsou důležité pro zdraví nervové a cévní soustavy i správnou funkci imunity.

Bez masa ztratíte sílu

Pokud jen vysadíte maso a potřebné živiny (bílkoviny, železo, vitamin B 12, atd...) ničím nenahradíte, bude vaše tělo strádat. Vzpomínáte na povídku Oty Pavla Smrt krásných srnců? Tam tatínek šel upytlačit vysokou, aby se jeho synové najedli masa a měli větší šanci přežít koncentrační tábor.

Náš tip: Bez masa je můj život lepší, říká moderátor Pyco

Zkušenost čtyřicetiletého Aleše to potvrzuje: "Z mnoha důvodů jsem přestal jíst maso. Bylo mi báječně, zhubl jsem a zdálo se, že mi nic nechybí. Tou dobou jsem však dost těžce fyzicky pracoval a najednou jsem to přestával zvládat. Prostě jsem po pár týdnech totálně odpadl. Dostavily se silné svalové křeče do nohou, zeslábl jsem, neměl jsem už žádnou sílu, vůle nepomáhala. A tak jsem si jednou nakoupil stejky, s určitým úsilím jsem je snědl - žaludek si odvykl - ale pomohlo to. Proto jsem se k jedení masa vrátil."

Tohle vám provede tělo

Pokud vás tedy dostatek zeleniny teď v létě přivádí k myšlenkám na vegetariánství, nejdřív si něco nastudujte. Když nepřizpůsobíte celkový jídelníček a pouze "škrtnete" maso, čekají vás tyto potíže. 

• nespavost, únava, bledá kůže a celkové oslabení organizmu. Velmi často dochází k chudokrevnosti. Je to důsledek nedostatku vitamínu B12 (kobalaminu), který je s výjimkou droždí výhradně v živočišných produktech.  Deficit vitamínu B12 zvyšuje riziko srdečních onemocnění, Alzheimerovy choroby či mrtvice.
• pálení nebo sucho v očích, loupání pokožky kolem nosu, na uších a čele, rychle se mastící vlasy a drobnéi vrásky nad rty. Tak se projeví chybějící vitamin B2 (ribolflavin). Hraje důležitou roli při spalování cukrů, upravuje energetické mechanizmy a je důležitý pro správný vývoj mozku. Jeho zdrojem je droždí, mléčné výrobky, kakao, vejce, ořechy, ryby a brambory.
• bledost, bolesti hlavy, poruchy trávení (nadýmání, zácpa), lámání nehtů a bolavé koutky. Tak se podepíše chybějící železo. které příznivě ovlivňuje krvetvorbu a okysličování těla. Zdrojem železa je celozrnné pečivo, petržel, brokolice, játra či droždí.
• Měkké kosti a náchylnost ke zlomeninám se neprojeví hned, ale později určitě. Může za to nedostatek vitamínu D, který napomáhá vstřebávání a ukládání vápníku. Bez něj hrozí dětem rachitis (křivice), u dospělých osteoporóza neboli odvápnění kostí. "Déčko" obsahuje sluneční záření, menší množství obsahuje také žloutek a rybí tuk.
• Kromě toho hrozí nedostatek jódu, vápníku, zinku a nenasycených omega-3-mastných kyselin.

Slovo pro maso…

Maso obsahuje v hojné míře látky zvané nukleotidy, které pro náš organismus mnoho znamenají - jsou totiž základním stavebním kamenem buněk, čili bez nich tělo "nepostaví" novou buňku po odumřelé staré buňce. Jsou nutné pro vývoj mozku i pro svaly.

Nukleotidy najdeme i v rostlinné stravě. Ovšem když lidský organismus roste a vyvíjí se, když je nemocný či těsně po nemoci, potřebuje vyšší přísun nukleotidů, než jaký nabízí výhradně rostlinná strava. 

Některé pro život nezbytné látky (především vitamin D a B12) se skutečně vyskytují pouze v živočišné stravě. Také vápníku a zinku najdeme v rostlinné stravě jen minimálně. Rovněž  železo, obsažené v zelenině, se vstřebává jen minimálně a jako zdroj je naprosto nedostatečné.

Moudrost přírody

Vegetariáni nemusí trpět nedostatkem těchto látek, pokud patří k "umírněným" - jedí mléko, mléčné výrobky, vejce, případně ryby. Ve vegetariánské stravě by neměly chybět sojové náhrady masa, šmakoun, různé druhy luštěnin, obilovin, klíčky, ořechy... Problémy mohou nastat jen veganům, tj. těm radikálům, kteří škrtli ze svého jídelníčku vše živočišného původu.

V jakém poměru by měly být všechny složky naší potravy?

Předpokládejme, že matka příroda ví, co dělá. Člověku nadělila zuby, aby kousal, a tak si předpřipravil k trávení přijímanou potravu. Lidský chrup se skládá ze špičáků určených k rozkousání masa, jejich dvojnásobek tvoří řezáky na zpracování zeleniny a ovoce, a trojnásobek stoličky, jimiž se mají rozmělňovat obilná zrna. Nenapovídá nám moudrá příroda možná právě touto skladbou zubů, v jakém poměru by měly být jednotlivé složky naší stravy?

Snad proto se čím dál častěji objevuje trend zvaný semivegetariánství - neboli vegetariánství napůl. Při něm se jedí potraviny rostlinného původu s mléčnými výrobky a sem tam (maximálně dvakrát týdně) sní kousek drůbežího nebo rybího masa.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jezte tučná jídla. Budete zdravější a zhubnete

V létě se špatně hubne. Počkejte na září

Endometrióza: Ničí život, ale dá se jí zbavit bylinami

Vstoupit do galerie | 8 8 nejlepších domácích medicín, které neznáte