Co je lepší: Džus, fresh, smoothie nebo celé ovoce?
Žluté, oranžové, červené i temně modré - lákavé kupky plodů na trhu i na pultech obchodů svádějí k mlsání. Máme ale ovoce sníst nebo vypít?
Čím víc vitamínů, tím líp. To je určitě pravda. Jenže ovoce nejsou jen vitamíny, a pokud ho konzumujeme v jiné než původní podobě, mění se jeho vlastnosti.
Možná se vám zdá, že v tekuté podobě do sebe dostanete ovoce (případně zeleniny) víc a s ním i víc jeho zdraví prospěšných látek. Nemusí to být vždycky pravda.
Samý cukr
Možná vás překvapí, že v tomto srovnání vychází zřejmě nejhůř džus, obzvlášť ten z krabice, i pokud je drahý a tudíž předpokládáme, že kvalitní. Jenže je zbavený vlákniny a velkého množství dalších živin, takže se většinou stává jen velkým zdrojem cukrů. Zvlášť když většina výrobců do něj ještě cukr doplňuje. Žádnou výhrou není ani to, když se chuť vylepšuje dodáním náhradních sladidel.
Džusy zvyšují hladinu krevního cukru nejen rychleji než celé ovoce, ale také víc. Snadno v nich zkonzumuje víc kalorií, než bychom řekli - a hlavně než bychom měli. Jako náhrada za příjem tekutin není vhodný vůbec.
Je fresh opravdu fresh?
O něco lépe vychází fresh, pokud je čerstvý a lisovaný (nikoliv mixovaný), jak by podle názvu měl být. Riziko v podobě koncentrovaného cukru však zůstává.
Často ale fresh čerstvý není - velmi často je tento název používaný k označení nápojů s dobou spotřeby v řádech měsíců. Ale i ten, který vám vyrobí před očima, má svá úskalí.
Víte, jak dlouho v nádobě zůstávají zbytky dřeně? Správně by se měl přístroj po každém použití propláchnout. Zbytky jsou zejména v teplých dnech a bez konzervačních prostředků dokonalým pařeništěm, kde se mikrobi množí jako o život. Ve střevech pak nadělají doslova paseku.
Pozor na zažívací potíže
I za ideálních podmínek hrozí střevní potíže. Lidé s žaludečními vředy či gastritidou by se jich raději měli vyvarovat - zejména šťáv z citrusů, rybízu, jablka a ostružin, které mohou významně podráždit žaludek.
Vinné šťávy jsou zase nevhodné pro diabetiky a obézní, protože obsahují příliš vysoký podíl cukru. Navíc většina šťáv má projímací účinek, takže ti, kteří trpí průjmy, by si měli džusy ředit vodou a pít je pomalu po menších doušcích. Opatrní bychom měli být ze stejného důvodu hlavně u dětí.
I když tak jdou proti diktátu módy, odborníci na zdravé stravování z uvedených důvodů doporučují sníst raději ovoce v kuse a na žízeň se napít vody. V džusech i freshích totiž chybí to podstatné.
O co se připravujeme?
- Slupka: je důležitá pro samotné ovoce během jeho dozrávání. Obvykle se proto v ní nachází nejvíce pigmentů, které tvoří barvu plodu - a jak vědci dokázali, čím je ovoce tmavší, tím je zdravější. Důvodem jsou flavonoidy a karotenoidy, což jsou významné antioxidanty - látky, které chrání buňky proti nemocem i proti rakovině.
- Dřeň: vedle slupky, která je hlavním zdrojem ovocné vlákniny, se tato důležitá složka nachází také v dřeni. Vnitřní tužší části jsou důležitým zdrojem flavonoidů. Ty po konzumaci "spolupracují" s vitamínem C při ochraně organismu. Pokud se dřeně zbavíme, ztratíme tím významnou složku ovoce. Některé značky džusů sice tvrdí, že obsahují i dřeň, ale buď není původní, nebo se jí při výrobě do šťávy nevrátí původní množství.
- Vláknina: tato důležitá složka při proměně ovoce v džus zmizí takřka dokonale. Na čtvrtlitrovou skleničku jablečného džusu spotřebujete často víc než čtyři jablka. Ty obsahují 12 až 15 gramů vlákniny - a celé toto množství se pak ztratí.
Jídlo místo nápoje
Výhoda smoothie je v tom, že obsahují právě i všechny ty složky, které lisované šťávy nemají. Tedy slupku, dřeň i vlákninu. Navíc se v nich kombinuje ovoce třeba se zeleninou nebo jinými prospěšnými plodinami, jako je zelený ječmen nebo spirulina.
Zachovaná vláknina navíc sníží glykemický index nápoje. Tím se omezí vliv rychlých cukrů, z nichž se opravdu rychle tloustne, a zároveň lépe zasytí. Proto se vlastně smoothie považuje spíš za jídlo než za nápoj. Obzvlášť pokud ovoce mícháme s jogurtem, mlékem nebo kefírem.