Zlobíte se na svou alergii, že vám nedopřeje klid? Možná byste jí měli být vděční! Podle mnoha výzkumů totiž alergické reakce chrání proti rakovině.

Alergické projevy jako rýma, kašel a kýchání totiž dokážou z organismu odstranit některé škodlivé látky dřív, než se stačí usadit a spustit rakovinné bujení. Lidé s alergií v sobě skutečně mívají méně kancerogenů než ostatní. 

Více rakoviny i více alergií

Výzkum z Cornellovy univerzity v USA potvrdil na základě stovek studií, že alergie jako přehnaná reakce vůči cizím nebo negativním vlivům dokáže lépe omezit vznik nádorového bujení. Jedná se především o kůži, ústa, močový měchýř, krk, dělohu a děložní čípek, plíce a zažívací ústrojí, tedy ty části, které jsou spojeny s okolním prostředím. Podobně údajně funguje i kontaktní alergie, naopak u astmatu je však situace opačná.

Doporučujeme:  Téma: Alergie

Důvod? Pokud alergické reakce překročí určitou míru, začnou imunitní systém naopak vyčerpávat. Proto je lepší ho "trénovat" a alergie nenechat příliš rozvinout.

Imunitu musíte "vytrénovat"

Co je příčinou stále narůstajícího počtu alergiků v naší populaci? Odpověď rozhodně není jednoznačná. "Spolehlivé údaje od českých pediatrů říkají, že v dětské populaci do 17 let věku je asi 31 % alergiků a toto číslo stále narůstá," konstatuje zakladatel české alergologie profesor Václav Špičák, který se věnuje dětským pacientům v pražské ambulanci Immunoflow. Jistý je pouze faktor dědičnosti. Pokud je alergická matka, je riziko, že sklony zdědí i dítě, vyšší, než když je alergikem otec. Mají-li alergii oba rodiče, je ze 70 % jisté, že ve svých genech předají dispozice potomkům.

Vědci stále nevědí: může za nárůst alergií nadměrná čistota, izolace miminek od okolního "nesterilního" světa, nebo snad oddalování zavádění běžných potravin do jejich jídelníčku?

Přehnaná úzkostnost a obava ze špíny či bakterií, které by se mohly dostat do blízkosti miminka, se u některých maminek mění téměř ve fobii. Je pravda, že dětská obranyschopnost je slabší, protože jejich imunita se teprve učí a vyzbrojuje pro budoucnost obrannými mechanismy. Jenže jak se má správně utvářet, když jí k tomu čistotné maminky téměř nedají příležitost?

Normální jídlo už od 4. měsíce?

Dětská imunita by se měla už od narození alespoň mírně otrkávat a lehce stimulovat přirozenými vlivy. Jinak může pro dítě později, třeba ve dvou letech, první setkání s alergenem představovat doslova šok. Dětský organismus zareaguje příliš intenzivně a u geneticky předurčených jedinců rovnou může propuknout alergická reakce.

Bezpečně to bylo prokázáno u potravinových alergií. Dnešní maminky leckdy v obavě, aby nekrmily děťátko něčím špatným, odkládají zavádění potravin s potenciálními alergeny do co nejpozdějšího věku. Odborníci však zdůrazňují, že pokud dítě nezačne dostávat pravidelně po troškách první potraviny s lepkem či jinou složkou už v době mezi 4. a 6. měsícem života, může mít v budoucnu problémy. Přílišná sterilita zkrátka škodí i v jídle.

Léčit umí jen vakcíny

Alergické projevy lze především v počátcích tlumit různými protialergickými léky, z nichž mnohé jsou volně prodejné. "Tam, kde už bohužel 'naskočí' nepříznivé chronické projevy alergie, musíme nasadit dlouhodobou protizánětlivou terapii,"  říká profesor Špičák a doplňuje:

"Jedinou moderní léčbou, která napravuje poruchu regulace imunity a zvyšuje toleranci nemocných proti spouštěčům alergií, je alergenová imunoterapie, lidově nazývaná očkování proti alergiím." Tyto alergenové vakcíny, dnes dostupné v určitých případech i ve formě kapek či tabletek, mají největší efekt u dětí. Je však třeba je podávat dlouhodobě, obvykle tři až pět let.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Myslete na jaro: Alergie se dá skutečně zbavit!

Kyselina močová a dna: Komu hrozí a co pomáhá?

Jak se zbavit jizev: Hojení ran zlepší gely a lepidla

Vstoupit do galerie | 10 10 rad, jak spálit víc kalorií