Častější preventivní návštěvy ve stomatologické ordinaci a správná domácí péče vás uchrání nejen před vážnými zdravotními problémy, ale také před velkými investicemi spojenými s jejich řešením. Ideální je, když o vás pravidelně pečuje stomatolog, zubní asistentka i dentální hygienistka.

Bojíte se zubaře? Rozhodně nejste sami. Podle British Dental Association trpí každý čtvrtý dospělý člověk nějakou formou úzkosti spojenou s ošetřením zubů, a dokonce 12 procent lidí má tak obrovský strach, že ani nedokážou překročit práh ordinace.

Mimochodem, v Česku podle údajů zdravotních pojišťoven chodí na pravidelné stomatologické prohlídky jen asi polovina dospělých, což má hlavně na svědomí právě strach ze zubaře a možných zákroků. 

Dentofobie také není jen nechuť posadit se do zubařského křesla, ale jde o psychické zábrany s velmi konkrétními a nepříjemnými důsledky. Přitom čím více se člověk obává zubního ošetření a vyhýbá se mu, tím vyšší je pravděpodobnost zhoršení původně malých problémů, a to natolik, že jediné možné řešení pak bude radikální, a často i nákladné. 

Za kazy nemůže genetika 

"Nejčastěji vzniká strach ze zubaře na základě předchozí negativní zkušenosti, kterou si obvykle s sebou neseme již z dětství. Všeobecně se přidává i fobie z bílého lékařského pláště," popisuje stomatoložka Zuzana Fašková z pražské kliniky Alfadent, kde nabízí hned několik metod, jak tuhle bariéru překonat. Mezi ně patří lokální anestezie, analgosedace nebo ošetření pomocí směsi rajského plynu, která má příjemně relaxační a uklidňující účinky a současně uvolňuje úzkost. 

Rovnat zuby lze i po parodontóze, říká stomatolog

Zdraví

Mezi mírou dentofobie a stavem chrupu přitom existuje přímá souvislost. "Zanedbaný chrup je nejčastějším následkem strachu. Někteří pacienti přichází třeba i po 10 nebo 15 letech, kdy se zubní ordinaci vyhýbali," konstatuje stomatoložka s tím, že se mnozí lidé kvůli tomuto problému dostávají doslova do začarovaného kruhu.

Bojí se, a tak zanedbávají prevenci, což ale vede ke zhoršování jejich stavu a zesílení psychického bloku podstoupit stomatologický zákrok. "Počínající nebo malé zubní kazy se lépe spravují a ošetření je méně traumatické jak pro pacienta, tak pro tkáně v dutině ústní," vysvětluje Fašková a dodává, že řešení počínajících problémů je také finančně méně náročné. 

Začít včas

I proto se vyplatí zvykat si na pravidelné dentální ošetření už odmalička. "Děti, které se seznamují s ordinací od útlého věku, reagují i na nepříjemné situace lépe," říká dentální hygienistka Jana Křepelková.

Upozorňuje pak na podstatně složitější situaci, kdy děti na křeslo usednou se strachem poprvé až v sedmi či deseti letech, kdy už se v chrupu nějaký zubní kaz či zánět dásní objevit může, a musí se to náhle řešit. "Utěšování, že to nebude bolet, pak moc věrohodně nezní."

Přitom péče o mléčné zuby je důležitá. Pomoci v prevenci jim mohou i takzvané sonické kartáčky, které motivují děti k pravidelnému čištění zubů a pomáhají jim rozvíjet správné návyky. "S čistými zuby bez plaku se pak zubní prohlídky obejdou bez větších problémů," uzavírá Křepelková.