Antikoncepce: Škodí, nebo ne? Odborníci vysvětlují
Ženy už o výběru pilulek mnohem víc přemýšlejí, než před pár lety. Přesto se často o antikoncepci a menstruaci se vyprávějí stejně nesmyslné historky jako před 50 lety.
Jak kdy, jak komu, jak která. Ženy už o výběru pilulek mnohem víc přemýšlejí, než před pár lety. Přesto se často o antikoncepci a menstruaci se vyprávějí stejně nesmyslné historky jako před 50 lety.
Povědomí mnoha žen o vlastním těle, menstruaci, plodných dnech, vlivu hormonů a škále možností antikoncepce je skoro stejné jako povědomí jejich babiček v dobách jejich mládí. Zatímco dříve si ženy různé mýty předávaly mezi sebou a zastávaly názor "na každém šprochu pravdy trochu", dnes si různé polopravdy mohou přečíst v internetových diskuzích a "zasvěceně" informovat kamarádky. "Tyto nesmysly pak musejí gynekologové vyvracet," připomíná gynekoložka MUDr. Dagmar Makalová. Tradují se podle ní od 60. let minulého století, kdy ženy začaly používat první pilulky.
Menstruace "čistí" tělo?
Jedním z nejrozšířenějších mýtů je, že by menstruaci měla mít žena každý měsíc, aby se tělo "očistilo". Přesvědčení, že menstruační krvácení je vlastně čištění těla, při kterém se měsíc co měsíc z dělohy vyplavují bakterie nebo mrtvé buňky, je mýtus zakořeněný opravdu velmi pevně. Z lékařského hlediska však není každoměsíční krvácení nic přínosného. Není tedy pravda, že by ženám jakkoli škodilo, bude-li jejich menstruace v důsledku používání hormonální antikoncepce kratší nebo slabší.
Doporučujeme: Téma: Menstruace
Pověru o prospěšném účinku menstruace vyvrací i doktorka Makalová: "Pocity úlevy po předchozí tenzi, které mnohé ženy zažívají při začátku menstruace, nejsou způsobené tím, že by s menstruační krví odcházely toxické látky z těla. Je to dáno hormonálními změnami, kterými tělo v období menstruace prochází. Pokud menstruace nenastává díky tomu, že v děloze dočasně nenarůstá sliznice, není to tedy absolutně nijak škodlivé, ba naopak: Zabrání se tím zbytečným ztrátám železa a dalších látek při silném krvácení." Ženy v minulosti neměly tolik menstruací jako dnes - tedy až 450 za život! Mohla za to četná těhotenství a dlouhá období kojení.
Mnohdy ženy považují pravidelné měsíční krvácení také za jediný důkaz toho, že nejsou těhotné, a bez tohoto "pocitu jistoty" si nedovedou užívání antikoncepčních metod představit.
Jak je to s plodností?
Často také ženy věří, že když budou několik let brát nepřetržitě hormony, menstruace se jim pak už nevrátí do normálu a budou mít problémy otěhotnět.
"Schopnost otěhotnět je ale ovlivňována množstvím různých faktorů, některé z nich nejsou doposud známé. Menstruace je jen důsledek vlivu hormonů na děložní sliznici. Po vysazení hormonální antikoncepce se v naprosté většině případů přirozený cyklus obnovuje do tří měsíců," uvádí MUDr. Makalová. "Daleko významnější je schopnost dozrání vajíčka ve vaječníku a jeho včasné uvolnění pro oplození. Hormonální antikoncepce velmi často pomáhá mírnit projevy a důsledky tzv. Syndromu polycystických ovárií, který je jednou z nejčastějších příčin neplodnosti," dodává.
Kdy se mají pilulky vysadit?
Rozšířený je také názor, že je vhodné antikoncepci čas od času vysadit, aby se tělo mohlo "zotavit" z hormonů, které kombinované pilulky obsahují. A protože tomu ženy věří, skutečně to i dělají a vůbec si tím nepomáhají. Pravda je totiž taková, že k vysazování pilulek není absolutně žádný důvod, dokonce to může být škodlivé.
Na úplném začátku užívání kombinovaných pilulek totiž existuje jisté riziko trombózy, které se časem významně snižuje. Jsou-li tedy pilulky pravidelně vysazovány, riziko se opakovaně vrací vždycky s novým začátkem užívání. A ještě jeden fakt: přestávky v užívání pilulek nezvyšují ani šanci otěhotnět, protože doba, po kterou je žena užívá, na to nemá žádný vliv.
Která antikoncepce je nejbezpečnější?
V současnosti jsou za nejúčinnější metody považovány hormonální implantáty a hormonální nitroděložní systém. Je to dáno tím, že existuje mnoho faktorů, které mohou antikoncepční účinnost pilulky narušit - např. průjem, zvracení nebo současné užívání některých léků a léčivých přípravků (např. antibiotik, extraktů třezalky, protikřečových látek nebo látek proti depresím).
Nejvíc ale účinnost pilulek, náplastí, kroužků a dokonce i injekcí ohrožují chyby v užívání. O efektivitě rozhoduje naprostá pravidelnost, přesný čas užití. I to je tedy důvod, proč jsou dlouhodobé metody účinnější. Lékař jednorázově zavede implantát nebo tělísko a žena pak může na několik let zapomenout na dodržování přísných pravidel - a přece nevynechá jedinou dávku.
Není však pravda, že systém nemůže být zaveden ženě, která ještě nerodila, je možné jej používat již od 18 let. Vhodný je zejména při nesnášenlivosti estrogenu.
Kojení a antikoncepce
Mnoho žen - i několikanásobných matek! - věří, že během kojení se nedá otěhotnět. Obdobné úvahy lze však přirovnat k povídačkám o tom, že děti nosí čáp a že nejlepší antikoncepce je prášek mezi koleny. Kojení sice opravdu poněkud potlačuje ovulaci. Potlačuje, ale nikoli likviduje!
Ve chvíli, kdy se dítě začne přikrmovat, pravděpodobnost opětovného zahájení ovulace a návratu plné plodnosti se výrazně zvýší - přestože matka i nadále kojí. Pokud tedy ženy nechtějí znovu otěhotnět, měly by antikoncepci užívat i během kojení.
Přitom mnoho z nich věří, že kojící matky nesmí užívat hormonální antikoncepci. Jedná se o pouhou polopravdu. Kojící matky by neměly užívat přípravky s obsahem estrogenů, protože by mohly ovlivnit tvorbu mléka. Naproti tomu progestiny, zejména pak ty, které mají "místní" účinky například ve formě hormonálních nitroděložních systémů, objem a složení mléka žádným způsobem neovlivňují. Kojící ženy mohou také bez obav využívat tříměsíční injekce, hormonální implantáty a pilulky obsahující pouze progestin.
Čemu ještě věříte?
Antikoncepci užívá 62 % českých žen ve věku 18-35 let. Podle zjištění agentury IPSOS každá třetí z nich uvažuje o změně. Při rozhodování o nové formě antikoncepce možná narazíte na některý z nejčastějších mýtů a budete pátrat po jeho pravdivém vysvětlení.
Pohlavní styk během menstruace je bezpečný, i když neberu žádnou antikoncepci. Menstruace prostě bolí a hotovo, je to nutné zlo. Tampon zablokuje spermie a při sexu v horké vodě není možné otěhotnět. Další bizarní, ale i uvěřitelné mýty včetně jejich logického vysvětlení najdete ZDE
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Vedlejší účinky antikoncepce: O kterých se nemluví?!
Lenost není hřích. Válejte se a nedělejte nic
Čtyřka léků, na kterých jsme nejčastěji závislí
