Amalgámových plomb má většina z nás v ústech stále spoustu. V některých zemích - například v Norsku, Dánsku nebo Švédsku - jsou už zakázané, u nás mnoho pacientů tento materiál vyžadují. A zubaři je moc nechtějí dělat.

Amalgám je zdarma, kdežto za bílou výplň si musíme připlatit. Lidé si často myslí, že si na nich zubaři chtějí namastit kapsu a vnucují jim horší službu za víc peněz. Domnívají se, že bílé plomby vydrží méně a že se proto hodí maximálně pro méně namáhané části chrupu.

Která vydrží déle?

To snad platilo v době jejich začátků, ale dnes už to rozhodně pravda není. Moderní materiály jsou absolutně bezpečné a lze je používat pro celé spektrum léčby zubů, častokrát i mnohem efektivněji, než staré plomby. Může se jednat o fotokompozitní materiály, cementy nebo keramiku, která je vůbec nejodolnější.

Doporučujeme: Zuby zemřelých Čechů ničí ovzduší. A co ty vaše?

"Kvalitně provedená fotokompozitní výplň má trvanlivost 10 i více let. Navíc nehrozí riziko klínového efektu, který může vytvořit právě amalgám a zapříčinit tak i prasknutí zubu," připomíná MUDr. Vadym Sherman, stomatolog kliniky estetické medicíny Mediestetik.

Ošklivá a jedovatá

Amalgámová výplň není estetická, a navíc obsahuje také vysoce toxický kov - rtuť. Podle stanoviska České stomatologické komory jsou největším rizikem pro zdraví pacienta a životní prostředí amalgámové plomby, připravované přímo v ordinaci.  

Tyto výplně z tzv. nedózovaného amalgámu jsou hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Archaickou přípravou s nepřesně odměřovaným množstvím rtuti a amalgámových pilin přímo "u křesla" však vzniká nekvalitní výplňový materiál.

Přečtěte si: Opravdu kvalitní zubní péči pojišťovny nehradí, říká zubař

Tento postup sice vytlačuje modernější příprava kapslovaného amalgámu, ale stále se jedná o materiál, který obsahuje toxickou rtuť. Česká stomatologická komora proto doporučuje lékařům nedózovaný amalgám nepoužívat. Komora také vyzývá pacienty k tomu, aby se zajímali o alternativní výplňové materiály, mezi něž patří i bílé nebo keramické zubní plomby. Ty ale pojišťovna neproplácí.

Komu amalgám prokazatelně škodí?

Skutečná nesnášenlivost amalgámu vždy souvisí s odlišnou reakcí imunitního systému. Bývá tak častá u osob s autoimunitními onemocněními, jako je například alergie a podobně. Především jde o alergii na kov. Nesvědčí lidem s diagnostikovaným chronickým únavovým syndromem.

U většiny z nich bylo laboratorně prokázáno, že jejich bílé krvinky (leukocyty) reagují jinak na přítomnost kovů než zdravá populace.

Na co si dát pozor u bílé plomby

Zdravotní pojišťovny platí za zaplombování zubu pouhých 170 Kč, což pokrývá pouze šest minut práce zubního lékaře a průměrných nákladů ordinace. Pokud lékař tento výkon s bílou plombou nedostatečně provede, výplň nevydrží tak dlouho a v jejím okolí mohou opět vznikat zubní kazy. Proto je zapotřebí, aby práce s bílou plombou byla prováděna maximálně precizně.

"Moderní výplně vyžadují odlišné postupy a vybavení, kdy se fotokompozitní výplň zhotovuje postupně, maximální tloušťka jedné vrstvy může být 2 mm, tak aby došlo k dokonalému vytvrzení UV světlem. Ošetřovaný zub musí být v absolutním suchu, musí být dokonale očištěn," připomíná doktor Sherman. I jedna slina totiž může celou práci stomatologa znehodnotit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kolik dnes stojí zubař? Za co si raději připlatit?

10 důvodů, proč vám může stoupnout krevní tlak

Luxujete v noci ledničku? Tady jsou rizika!

Vstoupit do galerie | 12 Trhání zubů jako umění. Podívejte se!