Hyssopus officinalis, Hyssopus angustifolius
Lidové názvy: hyzop, izopek, bylina poslední pomoci
Čeleď: hluchavkovité (pyskaté)

Popis byliny

Yzop lékařský je vytrvalým, bohatě větveným polokeřem s výškou 20 – 60 cm.
Yzop má hluboký a bohatý kořenový systém. Čtyřhranné lodyhy v dolní části dřevnatí, jsou vystoupavé až poléhavé. Bylinné větve jsou přímé. Vstřícně nesou téměř přisedlé listy kopinatého až protáhle kopinatého tvaru. Listy jsou celokrajné. Mají lesklou tmavě zelenou barvu a kožovitý charakter. Nesou aromatické žlázky, po rozemnutí tak kořenitě voní.
Od července do září se na koncích lodyh objevují květenství v podobě jednostranných lichoklasů. Ty jsou složené ze 3 – 7 drobných dvoupyských květů modrofialové, vzácně i růžové nebo bílé barvy. Květy vyrůstají z úžlabí listů a podpírají je čárkovité listeny. Yzop je medonosnou rostlinou.
Plodem yzopu jsou tmavé tvrdky.

Výskyt a pěstování

Yzop má domov ve Středozemí a Přední Asii. V našich končinách se pěstuje jako léčivá bylina nebo koření, v teplejších oblastech může zplaňovat.
Yzop přirozeně roste na skalnatých stráních, rumištích, v lomech a příkopech. Vyhovuje mu sušší, lehká, dobře propustná půda s dostatkem vápníku. Osídluje slunná, teplá, chráněná stanoviště.
Yzop se množí dělením trsů, řízky nebo semeny. Vysévá se v březnu či dubnu do pařeniště, asi za měsíc se pak přesazuje na venkovní záhon. Zastřihuje se, aby se podpořil růst rostliny. Protože se dobře tvaruje, hodí se i pro okrasné živé ploty.

Léčitelství

Nať yzopu obsahuje asi 8 % tříslovin a 0,5 – 1 % vonných silic (pinen, pinokamfon, limonen, sabinen), dále flavonové glykosidy hesperidin a diosmin, hořčiny, organické kyseliny (mj. kyselinu rozmarýnovou), pryskyřice, minerální látky a také vitamín C.
V léčitelství se uplatňuje kvetoucí nať yzopu, sbírá se na počátku květu (červenec až září). Stonky se odřezávají asi 10 cm nad zemí, dřevnaté části se nevyužívají.
Yzop se sklízí 1 – 3x ročně. Suší se ve stínu, uměle do teploty 35 °C. Dá se i mrazit.
Čerstvé, mražené i sušené listy yzopu slouží také jako koření. Jejich kořenná kafrovitá vůně a jemně nahořklá chuť se hodí do různých omáček či polévek, také nádivek a karbanátků, na pečené maso, nakládanou zeleninu, do zeleninových salátů nebo majonéz.

Léčivé účinky yzopu

- působí protizánětlivě
- má dezinfekční účinky
- funguje jako antibiotikum
- podporuje trávení
- ulevuje při nadýmání
- mírní bolesti žaludku
- tlumí křečové bolesti
- povzbuzuje chuť k jídlu
- pomáhá při kašli a zahlenění
- má močopudné účinky
- dezinfikuje močové cesty
- mírně stimuluje organismus
- působí proti nadměrnému pocení
- zevně hojí pohmožděniny

Podávání a užití

Vnitřní užití

V léčitelství se yzop podává jako nálev (1 čajová lžička na šálek vody, luhuje se 15 min.) nebo odvar (1 – 2 čajové lžičky drogy se povaří ve 250 ml vody asi 5 min.). Čaj se popíjí 2x denně. Pokud yzop užíváme proti pocení, pijeme ho jako studený čaj. Při zahlenění je yzop vhodný také v podobě sirupu. Oblíbené je i yzopové víno, které působí jako afrodiziakum (recept níže).
Yzop lze kombinovat s diviznou, proskurníkem, podbělem nebo tymiánem (při respiračních potížích), také se zlatobýlem, vřesem nebo rdesnem (při urologických problémech). Proti pocení pomáhá spolu s šalvějí.
Yzop je vhodný i pro děti a seniory. Ve vyšších dávkách se však nedoporučuje těhotným ženám.

Vnější použití

Yzopový nálev lze využít k výplachům při očních zánětech. Zevně je prospěšný také jako obklad na pohmožděniny, podlitiny nebo špatně se hojící rány. Poslouží i jako dezinfekce do koupelí.
Často se využívá také jako kloktadlo při bolesti v krku, zánětu hrtanu nebo mandlí.

Yzopové víno – recept

Na 1 l červeného vína budeme potřebovat 75 g natě yzopu (čerstvá nebo sušená).
Nať byliny nadrobno nasekáme, vložíme do sklenice a dolijeme vínem. Necháme luhovat asi 2 týdny, poté víno přefiltrujeme a slijeme.
Afrodiziakální víno pijeme jednou denně po kalíšku, nejlépe večer.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.