Lidové/další názvy: popenec břečťanovitý, poponek, pupenec, oponka, kundrlátek, kadeřník, kondelík, kondrábek, nádešník, zádušník, budra, švýcarský čaj, zemský břečťan
Čeleď: hluchavkovité (pyskaté)

Popis rostliny

Popenec obecný, starším názvem popenec břečťanovitý, je vytrvalou bylinou s výškou 10 – 40 cm.
Má poléhavou, plazivou až vystoupavou lodyhu, která snadno zakořeňuje. Nese řapíkaté listy ledvinovitého až srdčitě okrouhlého tvaru s vroubkatým okrajem. Listy, stejně tak i lodyha mohou být řídce chlupaté nebo lysé.
Již od března zdobí rostlinu trubkovité pyskaté květy nápadně modrofialové, zřídka i růžové nebo bílé barvy. Vyrůstají v paždí listů v horní části lodyhy, po 2 – 7 vytvářejí lichopřesleny. Popenec kvete i několik měsíců. Plodem jsou hladké tvrdky.

Původ a výskyt

Popenec obecný roste hojně po celém mírném pásmu Euroasie, druhotně se vyskytuje i v Severní Americe. U nás je k vidění od nížin po hory.
Přestože je léčivou a užitkovou rostlinou, kvůli své houževnatosti může být považovaný i za plevel. Množí se zejména oddenky, díky kterým se velmi rychle rozrůstá.
Popenec osídluje různá místa, k vidění je v lužních lesích, na lesních lemech, v křovinách a příkopech, podél cest i vodních toků, také na pastvinách, polích a zahradách. Daří se mu na vlhkých až mokrých stanovištích. Svědčí mu humózní půdy, mohou být zásadité až slabě kyselé.

Léčitelství

Čerstvý popenec je zdrojem vitamínů A a C. V jeho složení najdeme také až 7 % tříslovin, hořčiny (glechomin), pryskyřice, organické kyseliny, minerální látky (draselné soli), saponiny, cholin a silice.
Léčené využití má zejména nať popence, která se sklízí v době květu (od dubna do července). Suší se ve stínu, při umělém sušení do teplot 35 °C.
Nať popence se dá ještě před květem sbírat pro kulinářské využití. V kuchyni se uplatňuje čerstvá i sušená. Okoření masové, vaječné i zeleninové pokrmy, hodí se do polévek i omáček. Nese příjemnou vůni a kořenitou chuť. Mladé listy popence se přidávají do jarních salátů, bylinkového másla, domácích majonéz, tvarohu, pomazánek, zpestří i vařené brambory.

Léčivé účinky popence

- má svíravé vlastnosti
- má protizánětlivé a dezinfekční účinky
- podporuje trávení a metabolismus
- stimuluje detoxikaci
- podporuje chuť k jídlu
- tlumí průjmy
- působí močopudně a žlučopudně
- rozpouští močové a žlučové kameny
- je prospěšný při onemocněních močového ústrojí
- odhleňuje, ulevuje při respiračních potížích
- má hojivé působení

Podávání a užití

Vnitřní užití

Popenec se v léčitelství připravuje jako čajový nálev – čajová lžička drogy na šálek vroucí vody, luhuje se 10 min. Silnější působení nabízí odvar, kdy drogu krátce povaříme ve vodě. Čaj z popence popíjíme 3x denně. Popenec léčí i v podobě čerstvé šťávy nebo bylinného sirupu (recept níže).
Bylina nemá vedlejší účinky. Často se kombinuje s jinými bylinami v respiračních nebo urologických čajích, například s yzopem, šalvějí, jitrocelem nebo černým bezem.

Vnější použití

Silnější odvar z popence poslouží jako kloktadlo při bolesti v krku. Jako obklad nebo bylinná koupel pomáhá s hojením ran, ekzémů a jiných kožních neduhů. S popencovým odvarem lze omývat vředy a hnisavé kožní záněty.
V podobě masti nebo oleje pomáhá popenec proti křečovým žilám.

Popencový sirup – recept

Asi 25 g sušené nati popence zalijeme 500 ml vroucí vody a krátce povaříme. Necháme luhovat asi 15 min. a slijeme. Nakonec přidáme 500 g včelího medu a za mírného zahřívání necháme med v sirupu rozpustit.
Sirup se užívá při respiračních potížích, po polévkové lžíci 3x denně.

Vaječná omeleta s popencem – recept

Na 4 vejce si dle receptu připravíme hrst popence, pórek, mrkev, cibuli, 2 vařené brambory, stolní olej, trochu mléka, sůl a pepř.
Na oleji osmahneme nakrájenou cibuli, nasekaný pórek, nastrouhanou mrkev a na kousky nakrájené brambory. Mezitím rozšleháme vejce s trochou mléka a nasekaným popencem, směs osolíme a opepříme. Jakmile je zelenina na pánvi zezlátlá, přidáme k ní vaječnou směs a necháme ji ztuhnout. Omeletu podáváme s pečivem.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.