Scleroderma citrinum, Scleroderma vulgare, Scleroderma aurantium, Lycoperdon aurantium
Pestřec obecný je stopkovýtrusou houbou z čeledi pestřecovitých. Současné houbařské atlasy pestřec obecný označují jako jedovatý. Přesto se pestřec v nepatrných dávkách užívá jako aromatické houbové koření.
Pro svůj vzhled se lidově pestřece nazývají brambory, české lanýže, oblanýže nebo babí pupky.

Vzhled houby

Plodnice pestřece obecného je nepravidelně kulovitá až hlízovitá, přisedlá k zemi. Na temeni bývá zploštělá. Dorůstá do průměru 3 – 12 cm.
Pokožka plodnice pestřece má slámově žlutou až světle okrovou barvu. Povrch houby je nepravidelně rozpukaný. Políčka rozpraskané pokožky se zmenšují směrem dolů. Na bázi je pokožka plodnice hladká. Vráskovitě se stahuje směrem dolů, vytváří náznak třeně. Do země z pokožky vystupuje svazek několika silných kořenových provázků.
Plodnice pestřece je z velké části tvořena výtrusotvorým pletivem označovaným jako teřich.
Teřich – dužina uvnitř houby je v brzkém mládí špinavě bílá a pevná. Postupně od středu nabývá růžový, fialový, časem až olovově modravý odstín. Ve stáří nakonec černá. Po dozrání se rozpadá na výtrusný prach olivově hnědé barvy. Houba po dozrání nepravidelně puká, aby se výtrusný prach rozprášil po okolí.
Okolí teřichu, chrupavčitá vrstvička dužiny o tloušťce 2 – 5 mm se označuje jako okrovka. Má bělavou, nažloutlou nebo narůžovělou barvu. Od teřichu je rozeznatelná již v mládí.
Pestřec obecný nese výrazné kořeněné nebo kovové aroma. Dužina má jemnou chuť.

Možné záměny

Pestřec obecný má vzhled podobný svému příbuznému pestřeci bradavčitému. Pestřec bradavčitý má však jiné stanoviště, vyskytuje se zejména pod lípami. Od pestřece obecného se dá rozeznat prostřednictvím ztlustlé stopky na bázi plodnice. Tuto stopku, připomínající krátký třeň, vytvářejí provazce podhoubí. Pestřec obecný ji nemá.
Podobný vzhled charakterizuje i jiné druhy pestřeců. Jde například o pestřec prašivkovitý, který je charakteristický hladkou pokožkou plodnice.
Pestřec obecný se dá zaměnit i s mecháčem písečným. Dužina mecháče písečného nese viditelná žlutá zrníčka, krytá černým obalem. Stejně jako pestřec se i mecháč v nepatrných dávkách užívá jako koření. Obecně se však nedoporučuje konzumace žádného druhu pestřece. Přestože jejich obsahové látky nejsou doposud zcela známé, jsou tyto houby považovány za jedovaté.
K otravám může dojít záměnou pestřece za jedlé pýchavky. Pýchavka však má dužinu bělavou mnohem déle než pestřec. Navíc ji provází i jemné houbové aroma.
Vzdáleně je pestřec podobný také lanýži. Může ho připomínat i vůní. Přestože s pravým lanýžem nemá pestřec nic společného, někteří neznalí houbaři pestřec jako lanýž označují.

Kdy pestřec obecný roste?

Plodnice pestřece se objevují od července do října.

Kde pestřec obecný roste?

Pestřec obecný roste pod listnatými (bříza, dub, buk), častěji pod jehličnatými stromy (borovice, smrk). Daří se mu zejména na lesních mýtinách a pasekách, lesních lemech, na cestách či podél cest. Vyskytuje se také v zahradách a v parcích, v křovinách, na kamenných stráních, vřesovištích apod. Upřednostňuje otevřená místa, lehčí písčité půdy s kyselou reakcí. Svědčí mu prosluněné polohy.
Pestřec obecný roste jednotlivě i ve skupinách, místy velmi hojně. Dá se na něho narazit po celém mírném pásu Evropy, Asie i Ameriky, od nížin po hory.
Pestřec je často k vidění spolu s jedlým hřibem příživným. Ten na pestřeci parazituje, ale nijak zvlášť ho neohrožuje.

Otrava pestřecem

Pestřec obecný se řadí mezi jedovaté houby. Požití většího množství houby způsobuje otravy, které se projevují již po 1 – 2 hodinách po konzumaci. Houba vyvolává zažívací potíže, zvracení, bolesti hlavy, mlhavé vidění, nadměrné pocení až poruchy dýchání.
I přes svoji toxicitu se pestřec v malém množství používá jako houbové koření. Jen úzký plátek plodnice se vyvaří v polévce a omáčce, poté se z ní odstraní. Zásadně se nekonzumuje. Pestřec, ani v malém množství, rozhodně není vhodný pro citlivé jedince.

Upozornění

Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.