Estragon, botanicky pelyněk estragon nebo pelyněk kozelec (Artemisia dracunculus), představuje aromatickou rostlinu z čeledi hvězdnicovitých.
Estragon se lidově nazývá také pelyněk dračí nebo hadí koření. Má původ ve střední a jihozápadní Asii (Turecko, Arménie), kde se také jako koření hojně uplatňuje. Nahořklou kořenitou chuť však najdeme i ve francouzské kuchyni, mj. je klíčovou ingrediencí proslulé dijónské hořčice. Jako koření estragon využívají také Španělé, Italové nebo Řekové.
Popis rostliny
Estragon je vytrvalou rostlinou, která dorůstá do výšky od 50 až do 150 cm.
Estragon má bohatě větvený kořen, ze kterého vyrůstají přímé, hustě větvené lodyhy. V dolní části dřevnatí. Nesou krátce řapíkaté, přisedlé, celokrajné listy čárkovitě kopinatého tvaru a svěží zelené barvy. Bývají jemně ochmýřené.
Estragon kvete od května do září. Květní úbory jsou drobné, nenápadné, mají zelenožlutou barvu a kulovitý tvar.
Plodem rostliny je nažka.
Pěstování a sklizeň
Estragon je teplomilnou rostlinou, která se však dá pěstovat i v českých zahrádkách. Lze ho pěstovat také v květináči, třeba na balkóně či okenním parapetu, ale pěstování v interiéru mu nesvědčí. Bude se mu dařit na chráněném, teplém a slunném stanovišti. Tam také nejlépe rozvine své aroma. Upřednostňuje suchou, propustnou a prohnojenou půdu. Během suchých dnů potřebuje pravidelnou zálivku, avšak nesnáší přelévání. Při vlhkém počasí snadno podléhá houbovým chorobám. Na podzim se seřezává do výšky asi 10 cm. Na zimu se zakrývá, aby se ochránil před delšími mrazy.
Semena estragonu se vysévají do pařeniště koncem dubna, v květnu se přesazují ven. Estragon se rozmnožuje i řízkováním nebo dělením podzemních oddenků.
Estragon existuje ve dvou podobách. Francouzský neboli německý estragon má jemnější aroma a je choulostivější, u nás se pěstuje spíše jako letnička. Ruský estragon je odolnější, mrazuvzdorný, ale méně aromatický.
Jako koření se využívají čerstvé či sušené listy estragonu, také květy nebo plody. Listy se dají sklízet několikrát do roka. Nejaromatičtější jsou vrcholky výhonů a mladé listy.
Sušení estragonu by mělo být co nejrychlejší, teplota by přitom neměla překročit 35 °C. Estragon se dá i mrazit, skvěle se hodí na konzervaci v oleji nebo octu (recept na estragonový ocet najdete níže).
Léčivé účinky estragonu
Estragon není jen kořením, ale také léčivou rostlinou. V lidovém léčitelství se estragon využíval proti střevním parazitům. Jako odvar mj. pomáhá proti nespavosti. Díky obsahu éterických olejů (estragol), tříslovin, flavonoidů, hořčin, sterolů, kumarinů, minerálních látek (jód, draslík, vápník síra), také enzymů, chlorofylu nebo některých vitamínů může nabídnout zdraví prospěšné působení i jako koření.
- estragon podporuje trávení a metabolismus
- je prospěšný při poruchách zažívání
- stimuluje tvorbu žlučových šťáv
- zvyšuje chuť k jídlu
- pomáhá od nadýmání
- tlumí křečové bolesti
- působí proti kornatění cév
- snižuje krevní tlak
- působí mírně močopudně
- posiluje organismus
- má antiseptické účinky
Dle rodového latinského názvu, který je odvozen od řecké bohyně Artemis, je estragon ochráncem panen. Může totiž vyvolat potrat. Proto estragon rozhodně není vhodný pro těhotné ženy. Hrozí vážnými předporodními potížemi.
Estragonový ocet – recept
Základem je vinný nebo jablečný ocet. Na 0,5 l octa bude třeba asi 10 snítků estragonu.
Snítky estragonu nejdříve důkladně omyjeme, necháme okapat a promneme v dlani, aby se uvolnilo jejich aroma. Bylinky vložíme do sklenice, zalijeme octem (bylinky by neměly přesahovat hladinu octa). Sklenici uzavřeme a necháme luhovat asi 2 týdny při pokojové teplotě. Ocet přitom pravidelně protřepáváme. Nakonec ocet slijeme, jako dekoraci do něho můžeme vložit nový snítek estragonu. Uchováváme v chladu a temnu.
Užívá se jako pikantní dochucovadlo různých pokrmů, omáček a polévek, také jako salátová zálivka nebo marináda.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.