Knírač střední je skvělý společník, který nadevše miluje pohyb, ale nepohrdne ani gaučem, na kterém si na chvilku odpočine. Díky své neohrožené povaze se skvěle hodí jako hlídač, který upozorní hlasitým, ne však zbytečným štěkotem na veškeré nevítané návštěvy.
Vzhled plemene
Knírač střední je středně velký mohutný pes, který měří v kohoutku od 45cm do 50 cm a jeho váha se pohybuje v rozmezí 14 kg až 20 kg. Knírači se dožívají vysokého věku, průměrně okolo 12 až 14 let.
Knírači mají mohutnou, dlouhou hlavu, která se od uší ke špičce nosu zužuje. Čelisti mají silné a dlouhé s nůžkovitým skusem. Charakteristickým rysem kníračů jsou jejich husté dlouhé vousy. Uši jsou vztyčené, naklopené mírně dopředu, ve tvaru obráceného písmene V (dříve se uši často kupírovaly, dnes je už kupírování uší zakázané). Oči jsou oválné, středně velké a tmavé, shora ohraničené hustým obočím. Nos je u tohoto plemene vždy černý a nosní dírky jsou velké. Krk je elegantně nesen a plynně přechází v silný hřbet. Břicho je mírně vtažené. Ocas je šavlovitě nebo srpovitě nesen. Prsty jsou krátké a sevřené, vždy s černými drápky. Srst je hustá, hrubá, s hustou podsadou a přiléhajícími pesíky.
Barva srsti je u středních kníračů čistě černá nebo pepř a sůl.
Povaha plemene
Knírač střední je energický, nebojácný, temperamentní pes, který je přirozeně velmi inteligentní a skvělý sportovec, proto ho lze poměrně snadno vycvičit. Knírači zbožňují pohyb a aportování na suchu i ve vodě, běhání po lese nebo zahradě je pro ně přímo jak stvořené. Svého pána a jeho rodinu nadevše milují a střeží si je, jako poklad, k cizím lidem jsou nedůvěřivý. I přes poměrně klidnou povahu si někdy postaví hlavu. Skvěle se hodí k dětem, dobře se snášejí i ostatními psy a dalšími domácími mazlíčky. Knírači jsou bystří hlídači a nečekanou nebo nevítanou návštěvu ohlásí hlasitým štěkotem.
Charakteristické rysy
- temperamentní
- nebojácný
- inteligentní
- tvrdohlavý
- hravý
- sportovně založený
- dobromyslný
Chov
Dle FCI patří knírač střední do skupiny II. - Pinčové a knírači - molosové, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena, sekce 1. - Pinčové a knírači, bez pracovní zkoušky. V České republice je oficiální zkratka pro knírač střední KS. Více informací naleznete například na webových stránkách kchk.cz nebo beskydskapobockakchk.eu.
Základní péče o psa
Péče o srst knírače není příliš náročná, avšak minimálně 2x do roka se musí srst trimovat. Někdy je nutné odstraňovat chloupky mezi polštářky prstů na tlapkách a z uší. Pokud doma nechováte výstavního knírače, můžete svého psa stříhat strojkem. Díky tomu, že mají knírači delší chlupy v okolí tlamy, po každém krmení, by mu měly být vousy pečlivě umyté a vyčesány, aby se v nich neusazovalo jídlo a nedocházelo k jejich plstnatění.
Knírač střední potřebuje mnoho pohybu, který nadevše miluje, proto je vhodnější pro majitele, který bude také sportovně založený, nebo který mu dopřeje každý den dostatečné množství sportovní aktivity (plavaní, běh, aportování, atd.). Knírači jsou vhodní jako asistenční, služební i lavinoví psi.
Jako každý pes, tak i knírač střední potřebuje při výchově pevnou a důslednou ruku. Díky správné výchově se tak předejde zbytečným konfliktům s jinými psy nebo problémům s neuposlechnutím vydaného rozkazu.
Knírače středního můžete celý rok chovat venku, není nijak nároční na ubytování, v zimě se však doporučuje boudu dobře zateplit.
Cena za štěňátko knírače středního bývá velmi rozdílná, původní majitelé dávají nejčastěji přednost osobní domluvě. Běžně se dají pořídit jak štěňátka s průkazem původu, tak i štěňátka bez průkazu původu. Cena se může také lišit u pejska a fenky. U kníračů se můžeme setkat i s tím, že je původní majitelé někdy darují i zdarma.
Historie plemene
Knírač střední byl vyšlechtěn v Německu a jedná se o nejstaršího zástupce všech kníračů. Na vzniku plemene mají zásluhu hrubosrstí pinčové, šedí volšpicové a němečtí pudlové, ze kterých se knírači postupně vyvinuli. Jednalo se o tzv. "stájové psi", kteří hlídali koně a dokázali ulovit i drobné hlodavce, kteří se ve stájích uhnízdili, odtud také pochází název "krysař". S cíleným chovem kníračů středních se začalo koncem 19. století, v té době se také ustanovili první plemenné znaky a o pár let později byli "drsnosrstí pinčové", jak se do té doby kníračům říkalo, přejmenováni na knírače, kteří však vypadali trochu jinak, než vypadají dnes.
Podobná plemena
Knírač velký
Černý teriér
Český teriér
Skotský teriér