Jaké máte zkušenosti se seznamováním? Jak se vám (ne)daří navazovat nové partnerské vztahy? Kde a proč děláte chyby?

Na to všechno jste se mohli ptát minulý týden prostřednictvím mailu [email protected] gynekologa a sexuologa Zlatko Pastora. Exkluzivně pro Ženu zodpověděl tři nejzajímavější dotazy.

Dotaz: Jak se dá naučit žít s mužem?

A lze to, když už tři generace žen žijí bez partnera? V rodině není žádný příklad vzájemného soužití ani vzor mužského chování, které je přece od ženského dost odlišné.

MUDr. Zlatko Pastor: To může být opravdu problém. Vyrůstá-li jedinec v unisex prostředí a chybí mu konfrontace a modely chování opačného pohlaví, citlivé jsou na to zvláště děti, může to vztah k druhému pohlaví v budoucnu ovlivnit. V současnosti jsou děti vychovávány hlavně svými matkami, ve školách je mezi učiteli více žen, mužských vzorů v dětském věku ubývá. Zařazování holčiček do kroužků či sportovních aktivit s mužskými vedoucími či se více navázat na přátele s dominantnejšími muži může situaci lehce zlepšit nikoli však vyřešit. Příklady táhnou, maminky takových dívek by před dětmi neměly projevovat přehnaně kritické názory vůči mužskému pohlaví, určitě ne soustavně, a to i kdyby na to měly z vlastní zkušenosti právo. Každý má zkušenosti jiné a pohybuje se v odlišném prostředí. Nutit, i nevědomky, někoho k přijetí jeho modelů světa se nevyplácí, druhého to může neblaze ovlivnit nadlouho, někdy navždy.

Dotaz: Je nějaký důvod, proč se v kolektivu lidí chováme přívětivěji a otevřeněji k mužům na kterých nám tolik nezáleží?

Jakmile jsem v kolektivu, kde je i můj "idol", jen sedím a poslouchám ostatní, jakmile on odejde, konečně se dokážu s ostatními upřímně bavit. Proč nejsme schopné komunikovat s tím, na kom nám záleží? Je to obava? Strach? Nízké sebevědomí? Jak se to dá překonat? A lze to vůbec?

MUDr. Zlatko Pastor: Asi se stydíte, máte obavy, aby si o vás nemyslel něco špatného, chcete se líbit, působit na něj v tom nejlepším světle, a protože nevíte co je v té chvíli úplně správné, jste zdrženlivá. Aby jste to nepokazila, držíte se raději u zdi. S délkou vztahu, když už se více znáte a můžete odhadnout, co by se protějšku asi líbilo, se o to cíleně snažíte, konfliktům se raději vyhýbáte, vše vidíte v lepším světle a jste tolerantní. S postupujcím vztahem jste více otevřená, jako by jste teprve začínala být tou pravou, sama sebou. Je to vlastně taková lovecká taktika. Používají ji obě pohlaví. Zpočátku vám na parterovi nevadí skoro vůbec nic, a když, tak to zlehčíte a omlouváte. S postupujícím vztahem se to obrací a na jeho konci hledáte spíše už jenom ty negativa, to kladné už pomíjíte nebo jste na to dávno zapoměla. Není to sice moc radostný scénář a u každého to funguje trochu jinak, je spousta cest, jak tento proces zpomalit nebo jak se na jeho konec nedostat tak rychle. Záleží na mnoha okolnostech, ale hlavně na nás.

Dotaz: Nemám problém s navazováním vztahu s muži, ale s tím, že moje vztahy bývají často založené jen a pouze na sexu.

Na jednu stranu mi lichotí být nazývána "dračičí", na druhou stranu mě to dost trápí. Ve chvíli, kdy řeknu muži, že ho miluju, z jeho strany žádnou odezvu necítím. Najednou se vytrácí jakákoliv láska z mé strany a rozcházíme se. V čem dělám chybu?

MUDr. Zlatko Pastor: Asi máte sex ráda, je pro vás důležitý, často prioritní, ovšem erotická fascinace na počátku vztahu má poměrně krátké trvání a je-li vztah založen jenom na ní, pak bývá krátkého trvání. Někdy říkáme takovým vztahům "lásky filmových hvězd". Jde o situaci, kdy jsou partneři zpočátku silně navzájem očarováni a přesvědčeni, že to bude navěky. Jsou mladí, krásní, báječní, sex bývá dokonalý. Po čase, když "teplota" klesne, jim to pak připadá nespravedlivé fádní, prostě normální a truchlí, že ve vztahu už není ten původní horečnatý náboj. Jenom sex pro vztah nestačí. Je důležitý, ovšem většími stabilizátory bývá něco jiného: podobné vnímání světa, tušení podstaty věcí, společné zájmy a potřeby. Možná to není tak romantické, ale k harmonickému soužití o to potřebnější.