Problém s manželkou: Po dětech o sebe přestala pečovat

Co může dělat muž, když se jeho žena po dětech úplně přestane starat sama o sebe?

Foto: Profimedia.cz

8. 10. 2013

Manželka nikdy nebyla žádná Angelina Jolie, koneckonců ani já nejsem Brad Pitt. Ale vždycky měla svoje kouzlo, nijak zvlášť načančaná, ale pokaždé perfektně upravená. Nikdy nebyla tradičním ideálem krásy, ale zato uměla být sexy a zajímavá. Spousta kamarádů mi závidělo, že mám doma takovou femme fatale.

Jenže pak přišly dvě děti, celkem rychle po sobě. Byl to náš záměr, přesně tak jsme to chtěli. První těhotenství ženě strašně slušelo. Užívala si ho a bylo to na ní znát. Jenže od té doby, co porodila, začala se pomalu, ale jistě stávat pravým opakem sebe sama.

Po prvním dítěti jsem si toho moc nevšímal, pro nás oba to byla nová zkušenost, na kterou jsme si museli zvykat. Jenže pak bylo na světě i druhé dítě a uběhl nějaký čas. Dnes je prvnímu synovi šest a mladší dcerce čtyři. Oba jsou relativně samostatní, a se spoustou věcí nám už i pomáhají. A přesto žena sama na sebe úplně kašle.

Dřív by nikdy nevyšla na ulici s neupravenými nehty, vždycky byla nervózní, když se jí lak na jediném prstě mírně oprýskal. Teď je jí to jedno. Nehty si nalakuje jednou za měsíc a pak je prostě nechá být.

Nemyje si vlasy, neholí se

To samé s vlasy. Nejsem žádný expert na krásu, a spíš si všimnu, že se ostříhal Messi než moje vlastní žena, ale přesto už i já vidím, že chodí ke kadeřníkovi snad jednou za rok a po zbytek času tu chodí s odrostlými, dvoubarevnými vlasy. Navíc mastnými.

Že přestala cvičit, to celkem i chápu, přece jen s dvěma dětmi jí moc času nezbývá, ale oholit si nohy a vše ostatní by snad mohla častěji než jednou za dva měsíce. Dřív pravidelně chodila na kosmetiku, a teď snad už ani nepoužívá žádné krémy, nelíčí se.

Než mi začnete nadávat, že jsem sobec, který nutí vlastní ženu, aby za všech okolností vypadala jak celebrita na červeném koberci, aniž by si uvědomil, jak je to na mateřské dovolené, ale i po ní se dvěma dětmi složité, zbrzděte. To mě totiž taky napadlo, že jsem magor, co má přehnané požadavky. Napadlo mě, že možná na všechny ty věci prostě nemá čas.

Dokud byla na mateřské...

A tak jsem za ní začal chodit a nabízet, že vezmu děti ven, do kina, na výlet, aby měla odpoledne pro sebe. Nebo že naopak s nimi zůstanu doma, aby si mohla zajít ke kadeřníkovi, s kamarádkami po nákupech...

Ale když zůstane sama doma, já pak přijdu a zjistím, že se nic nezměnilo. Maximálně doma uklidila a zbytek času strávila u televize nebo u internetu. A ven ji dostanu málokdy. Už mám pocit, že si z toho udělala životní styl. Jakoby si myslela, že když se žena stane matkou, nesmí nosit hezké oblečení a dbát o sebe, ale naopak musí všechnu svou energii a pozornost věnovat jen dětem.

Ok, dokud byla na mateřské, ještě bych byl ochotný to pochopit. Ale teď už děti odrostly, starší už dokonce chodí do školy, mladší do školky a žena se vrátila do práce. Jenže vypadá pořád stejně. Bohužel nemá zaměstnání, které by kladlo nějaké nároky na vzhled, takže ani to ji nijak nemotivuje.

Co mám dělat?

Možná se nebudete divit, že se mi tímhle přístupem zošklivila. Pořád ji mám rád, ale už necítím tu vášnivou lásku, jakou jsem cítil i po šesti letech vztahu, než se narodily děti. Je to jasné - z mé strany zmizela ta fyzická stránka vztahu. Nemám na ni chuť, nevzrušuje mě.

Nechci jí být nevěrný, a ani jsem zatím nebyl. Ale stejně tak nechci, aby to s ní takhle bylo dál, a už vůbec ji nechci opustit. Ale nemůžu za ní přece jen tak přijít a říct jí: "Prosimtě, nemohla by ses už konečně oholit a umýt si vlasy?!"