Nebývá u nás zvykem, možná si ale po přečtení zákonných ustanovení o společném jmění řeknete: Proč vlastně ne?

Pravidla hospodaření lze řídit podle zákona nebo podle smlouvy. Záleží na manželském páru, která cesta je pro ně přijatelnější a férovější.

Společné jmění

Muži a ženě, kteří uzavřou sňatek, vznikne majetkové společenství - společné jmění manželů. Zákonem stanovený rozsah společného jmění je možno zúžit i rozšířit. Manželé do společného jmění mohou vložit to, co by do něj standardně nepatřilo, anebo z něj naopak vyloučit to, co by do něj spadalo.

Takto lze v notářském zápisu změnit rozsah majetku a závazků, které již tvoří společné jmění, a stejně tak i rozsah budoucích závazků a v budoucnu nabytého majetku. Předmětem smlouvy mohou být i konkrétní majetkové hodnoty a závazky. (Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.)

Partneři mohou také změnit pravidla o společné správě majetku a dohodnout se, že každý bude s určitými věcmi disponovat samostatně bez ohledu na názor svého protějšku. Jinak platí opačný princip, tedy že kromě drobných vydání a obvyklých úkonů musejí se všemi majetkovými opatřeními souhlasit oba manželé. Obvyklou správu (údržbu) může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech, které překračují rámec obvyklé správy, se vyžaduje souhlas obou manželů.

Bez souhlasu druhého partnera nebo bez patřičné smlouvy je svévolné jednání jednoho z manželů, nepřiměřené majetkové situaci rodiny, napadnutelné.

Není-li mezi manžely uzavřena zvláštní majetková smlouva, pak společný majetek musejí oba manželé udržovat společně a také pochopitelně mají právo ho společně užívat. Závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně; stejně tak jsou z právních úkonů týkajících se společného jmění oprávněni a povinni společně a nerozdílně oba manželé.

Manželé tedy odpovídají za závazek jen jednoho z manželů, je-li součástí společného jmění, nejen svým majetkem v jejich společném jmění a výlučným majetkem prvého z manželů, ale i výlučným majetkem druhého z manželů, popř. majetkem v jejich podílovém spoluvlastnictví.

Co je a co není dohromady? Co je moje, tvoje a co naše?

Společné jmění manželů je tvořeno majetkem nabytým některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství s výjimkou:

-Majetku získaného dědictvím, který se stává výlučným vlastnictvím dědice.

-Majetku získaného darem, který se stává výlučným vlastnictvím obdarovaného; jsou-li obdarováni oba manželé, pak se dar (kupř. svatební) stane jejich spoluvlastnictvím, přičemž podíly obou manželů jsou stejné (obdobně tomu bude, jestliže manželé něco společně zdědí).

-Majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví. (Ve společném jmění proto nebude např. televizor zakoupený za peníze, které jeden z partnerů uložil na vkladní knížku ještě za svobodna. Domek získaný výměnou za darovanou nebo zděděnou chalupu po rodičích také zůstane ve výlučném vlastnictví jen toho manžela, který dědil nebo byl obdarován. Zakoupí-li ale manžel kupř. automobil částečně za peníze utržené prodejem zděděné chaty a zčásti za prostředky společné, stane se vůz jměním společným.)

-Věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů (ošacení, obutí, hygienické a zdravotnické potřeby atp.).

-Věcí vydaných v rámci restituce majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

Do společného jmění manželů dále patří závazky (pohledávky a dluhy), které některému z manželů nebo oběma společně vznikly za trvání manželství s výjimkou:

-Závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů.

-Závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Výnosy, přírůstky, užitky z majetku, který je ve výlučném vlastnictví i jen jednoho z manželů, patří do společného jmění manželů.

Naproti tomu do společného jmění nepatří majetek, který nabyl manžel ještě před vznikem manželství, a dále výsledky vlastní tvůrčí činnosti, např. obrazy, sochy, knihy apod., pokud nedojde k jejich realizaci. (Umělecké dílo tedy není součástí společného jmění, byť jej manžel vytvořil během manželství. Peníze, jež za jeho prodej utržil, však už jsou součástí společného jmění.) Naopak věci sloužící výkonu povolání zásadně jsou součástí společného jmění. (Proto např. zařízení dílny, v němž manžel po živnostensku provozuje řemeslo, spadá do společného jmění.)

Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí obchodního resp. členského podílu účast druhého manžela na společnosti nebo družstvu s výjimkou družstev bytových.

zdroj: www.svatby.cz